Kuřáci jsou koronavirem mnohem zranitelnější, varují vědci. Příčin je více

Plíce kuřáka jsou podle lékařů více náchylné k infekcím včetně nového typu koronaviru, nemocní pak mají i těžší průběh. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se kuřáci mohou navíc nakazit i dotekem prstů na rty. V Česku je asi 3800 osob s laboratorně prokázanou nemocí COVID-19, mírně víc je mužů. Seniorů, mezi nimiž je vyšší podíl kuřáků, je asi 17 procent.

„Kuřáci se obecně snadněji nakazí a infekční onemocnění u nich mají těžší průběh než u nekuřáků. Kuřáci jsou také častějšími pacienty nemocnic, včetně intenzivní péče, a to z mnoha dalších důvodů,“ uvedli v prohlášení zástupci lékařských společností sdružujících plicní lékaře, internisty, alergology a kardiology.

Podle vyjádření SZÚ mohou mít kuřáci také jiná onemocnění plic nebo jejich sníženou kapacitu. „Stavy, které zvyšují potřebu kyslíku nebo snižují schopnost těla jej správně využívat, vystavují pacienty vyššímu riziku závažných plicních stavů, jako je zápal plic,“ uvedl zdravotní ústav.

Ideální čas přestat

Lékařské společnosti kuřáky cigaret vyzvaly, aby využili současnou situaci k tomu se svým zlozvykem přestat. „Okamžitě začne klesat riziko akutního onemocnění srdce a cév, tedy srdečního infarktu či mozkové mrtvice, riziko akutních problémů s chronickou plicní nemocí či astmatických záchvatů, naopak se zvýší vaše obranyschopnost,“ uvedli.

S nadsázkou vyzvali kuřáky, aby nechali místa na jednotkách intenzivní péče a síly zdravotníků pacientům s COVID-19.

Tato nemoc má vážnější průběh u seniorů, častěji potřebují hospitalizaci nebo intenzivní péči s pomocí přístrojů na podporu dýchání. Mezi 40 českými oběťmi nového typu koronaviru byli jen čtyři lidé mladší 60 let.

Kuřáci a senioři jsou jedna skupina

„Největší množství cigaret u nás spotřebují senioři ve věku 65 a více let, přes 11 procent z nich vykouří více než 25 cigaret denně,“ uvedli autoři průzkumu Česko v datech, který letos v lednu porovnával spotřebu cigaret v různých zemích. V celé populaci je 54 procent celoživotních nekuřáků, naopak pětina lidí kouří denně, asi sedm procent příležitostně. Bývalých kuřáků je asi 17 procent Čechů.

Téměř pětina úmrtí v ČR se podle odhadů připisuje kouření cigaret. Náklady na léčbu nemocí vyvolaných tímto zlozvykem pro systém veřejného zdravotního pojištění jsou podle odhadů kolem 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...