Kukačky dokážou snést vejce do cizího hnízda za čtyři sekundy

Kukačka obecná dovede snést vejce do cizího hnízda i za pouhé čtyři sekundy. Když ji obyvatelé hnízda napadnou, prudce zrychlí. Vyplývá to z nahrávek, které shromáždili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV). Jedná se podle nich o dosud největší soubor pozorování zachycující kukačku „při činu“. Vědci tím přispěli k detailnějšímu poznání takzvané parazitace.

Pro kukačku je typický parazitický způsob života, kdy snáší vejce do hnízd jiných ptačích druhů. Kukaččí mládě po vylíhnutí vytlačí z hnízda ostatní vejce nebo mláďata a uzurpuje si pozornost a péči nevlastních rodičů pro sebe.

Jedním z druhů, na které kukačka často cílí, je rákosník velký –⁠ pták sídlící v rákosinách u rybníků. Kukačka pár nejdříve pozoruje, aby našla jeho hnízdo, kam poté přilétá. Podle zástupců Akademie věd přitom dosud nebylo detailně prozkoumáno, co se během snášení v hnízdech odehrává.

Tým vědců z ÚBO AV pod vedením ornitologů Václava Jelínka a Marcela Honzy teď celý tento proces podrobně popsal pomocí videonahrávek. Vědci shromáždili přes 150 záznamů, díky nimž pak zjistili, že pokud se kukačka k hnízdu dostala nepozorovaně, trvala parazitace v průměru pouhých 16 vteřin.

Dokázala ale snést vejce do hnízda i mnohem rychleji –⁠ pokud to okolnosti vyžadovaly. Ve chvílích, kdy ji rákosník napadl, totiž kukačka vše zvládla za polovinu času, v extrémní situaci pak i za pouhé čtyři vteřiny. Průzkum pak odhalil i další zajímavosti.

Rituální útok

„Kromě toho, že jsme přesně popsali průběh a rychlost parazitace hostitelského hnízda kukačkou obecnou, jsme ukázali, že průběh samotného parazitačního aktu je vysoce ritualizovaný proces,“ zdůraznil Jelínek.

Podle vědce kukačka po příletu k okraji hnízda uchopí jedno z vajec, které se v hnízdě nachází, a až později snese své vlastní. „Hledání vejce, které by mohla samice odnést, provádí kukačka vždy, a to i tehdy, pokud na ni hostitelé útočí či je hostitelské hnízdo prázdné. Jedná se tedy o zjevně naprosto zásadní součást její parazitické životní strategie,“ poznamenal Jelínek.

Některé boje jsou podle vědců přitom velmi brutální a mohou vést i k smrti nevítané návštěvnice. Videa však ukázala, že ani situace, kdy rákosníci sedí kukačce na zádech a klovou ji vší silou do hlavy, jí ve snesení vejce nezabránily.

Článek o výsledcích výzkumu publikoval odborný časopis Ibis –⁠ International Journal of Avian Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 19 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled