Krokodýli podle vědců reagují na zvuk pláče mláďat, využívají to při lovu

Evoluce vybavila krokodýly pozoruhodně citlivou schopností rozpoznat hlasy mláďat, uvádí nová studie. Zřejmě se jim to velmi dobře hodí při lovu.

Tým bioakustiků z univerzity v Saint-Étienne ve Francii ve spolupráci s kolegy z univerzity v Lyonu zjistil, že krokodýli nilští reagují na různé druhy pláče mláďat savců – včetně lidí. Ve studii, která vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, vědci testovali reakce krokodýlů na nahrávky dětského pláče.

Už starší studie ukázaly, že krokodýli reagují na zvuky, které vydávají jiná zvířata v tísni. Zvednou se a často zamíří směrem ke zvuku v naději na rychlou a snadnou potravu. Při tomto novém pokusu výzkumníky zajímalo, jestli krokodýli reagují podobným způsobem i na jiné tvory, kteří nemusí být nutně jejich kořistí.

Otestováno v praxi

Aby to zjistili, sestavili sbírku nahrávek mláďat různých druhů, která v nouzi křičí nebo pláčou – nahrávky obsahovaly takové zvuky od šimpanzů, bonobů a lidí v různém stupni stresu. Lidské nahrávky zahrnovaly pláč kojenců doma a v pediatrické ordinaci při očkování.

Pak se vědci vydali do CrocoParc v Maroku, venkovního zařízení vytvořeného pro více než tři stovky krokodýlů. V parku se krokodýli mohou volně pohybovat po areálu a chovat se téměř tak, jako by žili ve volné přírodě. Tam tým rozmístil reproduktory a začal zvířatům pouštět nahrávky, přičemž zaznamenával jejich reakce.

Tým zjistil, že většina krokodýlů na nahrávky reagovala. Také si všimli, že reakce byly naléhavější, když slyšeli vysoce stresové volání. Zjistili také, že většina z predátorů reagovala okamžitě, zejména když nářek naznačoval, že by se nějaké mládě mohlo dostat do vážných potíží.

Pozoruhodné je, že jeden krokodýl, pravděpodobně samice, poté, co zamířil k reproduktoru, z něhož se ozýval dětský pláč, se náhle otočil a postavil se čelem k ostatním, kteří reagovali. Výzkumníci se domnívají, že taková reakce byla podobná způsobu, jakým by reagovala matka při ochraně svých mláďat. Je pravděpodobné, že se v ní střetly dva druhy instinktů – mateřský a predátorský.

Vědci věří, že pláč mláďat je do značné míry zvukově univerzální, stejně jako dlouhá evoluční historie krokodýlů, kteří právě taková mláďata, jež se příliš vzdalují od rodičovské ochrany, rádi loví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...