Krokodýli podle vědců reagují na zvuk pláče mláďat, využívají to při lovu

Evoluce vybavila krokodýly pozoruhodně citlivou schopností rozpoznat hlasy mláďat, uvádí nová studie. Zřejmě se jim to velmi dobře hodí při lovu.

Tým bioakustiků z univerzity v Saint-Étienne ve Francii ve spolupráci s kolegy z univerzity v Lyonu zjistil, že krokodýli nilští reagují na různé druhy pláče mláďat savců – včetně lidí. Ve studii, která vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, vědci testovali reakce krokodýlů na nahrávky dětského pláče.

Už starší studie ukázaly, že krokodýli reagují na zvuky, které vydávají jiná zvířata v tísni. Zvednou se a často zamíří směrem ke zvuku v naději na rychlou a snadnou potravu. Při tomto novém pokusu výzkumníky zajímalo, jestli krokodýli reagují podobným způsobem i na jiné tvory, kteří nemusí být nutně jejich kořistí.

Otestováno v praxi

Aby to zjistili, sestavili sbírku nahrávek mláďat různých druhů, která v nouzi křičí nebo pláčou – nahrávky obsahovaly takové zvuky od šimpanzů, bonobů a lidí v různém stupni stresu. Lidské nahrávky zahrnovaly pláč kojenců doma a v pediatrické ordinaci při očkování.

Pak se vědci vydali do CrocoParc v Maroku, venkovního zařízení vytvořeného pro více než tři stovky krokodýlů. V parku se krokodýli mohou volně pohybovat po areálu a chovat se téměř tak, jako by žili ve volné přírodě. Tam tým rozmístil reproduktory a začal zvířatům pouštět nahrávky, přičemž zaznamenával jejich reakce.

Tým zjistil, že většina krokodýlů na nahrávky reagovala. Také si všimli, že reakce byly naléhavější, když slyšeli vysoce stresové volání. Zjistili také, že většina z predátorů reagovala okamžitě, zejména když nářek naznačoval, že by se nějaké mládě mohlo dostat do vážných potíží.

Pozoruhodné je, že jeden krokodýl, pravděpodobně samice, poté, co zamířil k reproduktoru, z něhož se ozýval dětský pláč, se náhle otočil a postavil se čelem k ostatním, kteří reagovali. Výzkumníci se domnívají, že taková reakce byla podobná způsobu, jakým by reagovala matka při ochraně svých mláďat. Je pravděpodobné, že se v ní střetly dva druhy instinktů – mateřský a predátorský.

Vědci věří, že pláč mláďat je do značné míry zvukově univerzální, stejně jako dlouhá evoluční historie krokodýlů, kteří právě taková mláďata, jež se příliš vzdalují od rodičovské ochrany, rádi loví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 1 hhodinou

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 19 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 21 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 22 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...