Krokodýli podle vědců reagují na zvuk pláče mláďat, využívají to při lovu

Evoluce vybavila krokodýly pozoruhodně citlivou schopností rozpoznat hlasy mláďat, uvádí nová studie. Zřejmě se jim to velmi dobře hodí při lovu.

Tým bioakustiků z univerzity v Saint-Étienne ve Francii ve spolupráci s kolegy z univerzity v Lyonu zjistil, že krokodýli nilští reagují na různé druhy pláče mláďat savců – včetně lidí. Ve studii, která vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, vědci testovali reakce krokodýlů na nahrávky dětského pláče.

Už starší studie ukázaly, že krokodýli reagují na zvuky, které vydávají jiná zvířata v tísni. Zvednou se a často zamíří směrem ke zvuku v naději na rychlou a snadnou potravu. Při tomto novém pokusu výzkumníky zajímalo, jestli krokodýli reagují podobným způsobem i na jiné tvory, kteří nemusí být nutně jejich kořistí.

Otestováno v praxi

Aby to zjistili, sestavili sbírku nahrávek mláďat různých druhů, která v nouzi křičí nebo pláčou – nahrávky obsahovaly takové zvuky od šimpanzů, bonobů a lidí v různém stupni stresu. Lidské nahrávky zahrnovaly pláč kojenců doma a v pediatrické ordinaci při očkování.

Pak se vědci vydali do CrocoParc v Maroku, venkovního zařízení vytvořeného pro více než tři stovky krokodýlů. V parku se krokodýli mohou volně pohybovat po areálu a chovat se téměř tak, jako by žili ve volné přírodě. Tam tým rozmístil reproduktory a začal zvířatům pouštět nahrávky, přičemž zaznamenával jejich reakce.

Tým zjistil, že většina krokodýlů na nahrávky reagovala. Také si všimli, že reakce byly naléhavější, když slyšeli vysoce stresové volání. Zjistili také, že většina z predátorů reagovala okamžitě, zejména když nářek naznačoval, že by se nějaké mládě mohlo dostat do vážných potíží.

Pozoruhodné je, že jeden krokodýl, pravděpodobně samice, poté, co zamířil k reproduktoru, z něhož se ozýval dětský pláč, se náhle otočil a postavil se čelem k ostatním, kteří reagovali. Výzkumníci se domnívají, že taková reakce byla podobná způsobu, jakým by reagovala matka při ochraně svých mláďat. Je pravděpodobné, že se v ní střetly dva druhy instinktů – mateřský a predátorský.

Vědci věří, že pláč mláďat je do značné míry zvukově univerzální, stejně jako dlouhá evoluční historie krokodýlů, kteří právě taková mláďata, jež se příliš vzdalují od rodičovské ochrany, rádi loví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.