Krokodýli podle vědců reagují na zvuk pláče mláďat, využívají to při lovu

Evoluce vybavila krokodýly pozoruhodně citlivou schopností rozpoznat hlasy mláďat, uvádí nová studie. Zřejmě se jim to velmi dobře hodí při lovu.

Tým bioakustiků z univerzity v Saint-Étienne ve Francii ve spolupráci s kolegy z univerzity v Lyonu zjistil, že krokodýli nilští reagují na různé druhy pláče mláďat savců – včetně lidí. Ve studii, která vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, vědci testovali reakce krokodýlů na nahrávky dětského pláče.

Už starší studie ukázaly, že krokodýli reagují na zvuky, které vydávají jiná zvířata v tísni. Zvednou se a často zamíří směrem ke zvuku v naději na rychlou a snadnou potravu. Při tomto novém pokusu výzkumníky zajímalo, jestli krokodýli reagují podobným způsobem i na jiné tvory, kteří nemusí být nutně jejich kořistí.

Otestováno v praxi

Aby to zjistili, sestavili sbírku nahrávek mláďat různých druhů, která v nouzi křičí nebo pláčou – nahrávky obsahovaly takové zvuky od šimpanzů, bonobů a lidí v různém stupni stresu. Lidské nahrávky zahrnovaly pláč kojenců doma a v pediatrické ordinaci při očkování.

Pak se vědci vydali do CrocoParc v Maroku, venkovního zařízení vytvořeného pro více než tři stovky krokodýlů. V parku se krokodýli mohou volně pohybovat po areálu a chovat se téměř tak, jako by žili ve volné přírodě. Tam tým rozmístil reproduktory a začal zvířatům pouštět nahrávky, přičemž zaznamenával jejich reakce.

Tým zjistil, že většina krokodýlů na nahrávky reagovala. Také si všimli, že reakce byly naléhavější, když slyšeli vysoce stresové volání. Zjistili také, že většina z predátorů reagovala okamžitě, zejména když nářek naznačoval, že by se nějaké mládě mohlo dostat do vážných potíží.

Pozoruhodné je, že jeden krokodýl, pravděpodobně samice, poté, co zamířil k reproduktoru, z něhož se ozýval dětský pláč, se náhle otočil a postavil se čelem k ostatním, kteří reagovali. Výzkumníci se domnívají, že taková reakce byla podobná způsobu, jakým by reagovala matka při ochraně svých mláďat. Je pravděpodobné, že se v ní střetly dva druhy instinktů – mateřský a predátorský.

Vědci věří, že pláč mláďat je do značné míry zvukově univerzální, stejně jako dlouhá evoluční historie krokodýlů, kteří právě taková mláďata, jež se příliš vzdalují od rodičovské ochrany, rádi loví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 11 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 12 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...