O krkavcích se vědci dozvídají čím dál víc nečekaných faktů. Nejnovější výzkum ukazuje, že v některých oblastech jsou inteligentnější než šimpanzi nebo gorily.
Tým biologů z univerzity v jihošvédském Lundu provedl na krkavcích sérii experimentů zaměřených na jejich schopnost plánovat. Výsledky byly překvapivé: ptáci v nich dokázali uspět i v úkolech, na kterých vyhořeli šimpanzi a gorily, tedy geneticky nejbližší žijící příbuzní člověka. Konkrétně šlo o zkoušku, kdy si krkavci odložili bokem nástroj, o němž věděli, že se jim bude hodit při dalším úkolu.
Krkavci patří společně s vránami, havrany, kavkami a dalšími mezi havranovité ptáky. Tato skupina ptáků si někdy shromažďuje zásoby potravy. Dělají to podle všeho neinstinktivně, což by mělo dokazovat, že jsou schopní plánování do budoucna. Vědci však tuto schopnost naznačující značnou inteligenci pozorovali jen při shromažďování potravy. Proto chtěli ověřit, zda jsou něčeho takového schopní krkavci i v jiných situacích.
Švédští vědci otestovali schopnosti pěti krkavců žijících v zoologických zahradách ve dvou úkolech, na které by zvířata nemohla v přírodě nikdy narazit. Výsledky biologové zveřejnili v prestižním časopise Science.
Důkaz experimentem
Vědci ukázali krkavcům krabici, z jejíhož víka vyčnívala trubice, a tři kameny. Ptákům ukázali, že když kameny hodí do trubice, vypadne z krabice pochoutka. Současně se ptáci naučili, že když do ní vhodí jiné poblíž umístěné předměty (například míček nebo cívku), tak se nestane nic.
V jednom experimentu ukázali vědci krkavcům krabici, ale poblíž nebyly žádné kameny. Pak krabici dali pryč. O hodinu později nabídli ptákům tác, na němž byl kámen a další tři předměty, které se k otevření krabice nedaly použít. Krkavci si z ní směli vybrat jedinou věc. O 15 minut později se krabice znovu objevila na scéně. Krkavci se spolehlivě rozhodovali právě pro kámen a dělali to i v dalším pokusu, kdy se krabice objevila ne po čtvrt hodině, ale až po 17 hodinách.
Náznak paralelního vývoje inteligence
V navazujícím experimentu se ukázalo, že krkavci se vzdají odměny, pokud je šance, že v budoucnosti dostanou odměnu větší. Odkládání okamžitého uspokojení je jedním z typických důkazů inteligence i u lidí, s řešením takových úkolů mají i primáti zásadní problémy.
Schopnost plánovat dopředu zatím byla pozorována jen u primátů, především šimpanzů a goril. Ale jestliže byla nyní potvrzena (a navíc v ještě větší míře) také u havranovitých ptáků, musí to znamenat, že se v historii evoluce musela vyvinout několikrát, a to nezávisle na sobě.
