Za jednu z nejkrásnějších žen historie je považována staroegyptská královna Nefertiti, která žila ve 14. století před naším letopočtem. Její bustu, na níž je tato panovnice zobrazena s vysokou modrou korunou, objevil před 105 lety, 6. prosince 1912, v egyptské Amarně tým německého egyptologa Ludwiga Borchardta. Dnes je tato 3400 let stará kolorovaná busta s jemným obličejem k vidění v berlínském Novém muzeu.
Kráse Nefertiti podlehl i Adolf Hitler. Osobně zabránil jejímu návratu do Egypta
Starodávný Egypt zanechal dalším civilizacím dva ideály ženské krásy: Kleopatru a Nefertiti. Zatímco o té první se toho ví hodně, o té druhé velmi málo a je z ní známa jen hlava. O Nefertiti, která žila v době Nové říše ve 14. století před naším letopočtem, byly ale sepsány desítky románů, stovky odborných prací a uspořádáno mnoho výstav. A to je její bysta známa jen 105 let.
Podobizna krásné Nefertiti vyvolává již od roku 1924, kdy byla v Berlíně poprvé vystavena, spor mezi Německem a Egyptem. Káhira tvrdí, že její vývoz do Německa v roce 1913 byl ilegální, a požaduje ji zpět. Podle Berlína, který se tento vápencový artefakt bojí Káhiře i jen zapůjčit, byla vyvezena na základě Borchardtovy dohody z roku 1913 s egyptským vyšším úředníkem o rozdělení nálezů z roku 1912. Před pár lety byl ale objeven dokument, podle něhož Borchardt Egypťany zřejmě oklamal a bustu do seznamu zapsal jako bezcenný sádrový odlitek.
GALERIE
Nefertiti
Německý archeolog opravdu bustu odvezl bez povolení, když o ni ale Egypt požádal, narazil: v tu dobu totiž už socha nebyla v rukou Borchardta, ale mnohem mocnějšího muže – Adolfa Hitlera. Ten se do ní podle zprostředkovaných svědectví „zamiloval“ – před bustou 3400 let mrtvé ženy měl trávit celé hodiny, údajně na ní oceňoval její krásné árijské rysy.
Roku 1935 Německo o vrácení Nefertiti vážně uvažovalo, pomohlo by mu to otevřít si lepší vztahy se severoafrickou mocností. Adolf Hitler však osobně zasáhl a jakýkoliv přesun busty zakázal – měla zůstat navždy v hlavním městě Říše: „Královniny busty se nikdy nevzdám. Je to mistrovské dílo, klenot, skutečný poklad. Postavím pro ni v Berlíně muzeum a mým snem je, že ten zázrak umístím do samotného středu sálu, nad nímž se bude tyčit obrovitá kupole.“
To se mu ale nepodařilo, zabránila mu v tom válka – na krásné ženy už nebyl čas. Když spojenci dobyli Berlín, očekávali, že bustu egyptské krasavice naleznou přímo v Hitlerově bunkru, šlo o jedno z jeho nejoblíbenějších uměleckých děl vůbec. O to větší bylo jejich překvapení, když se ukázalo, že tam není.
Už 6. března 1945, když bylo jasné, že Německo válku nemá šanci vyhrát, totiž Adolf Hitler rozhodl, aby došlo k co nejrychlejšímu zabezpečení nejdůležitějších archeologických a uměleckých skvostů, aby nebyly frontou zničené ani nepadly do rukou nepřátel.
Před koncem války proto německé vedení nechalo převézt Nefertiti, Rembrandtovy obrazy a další umělecké skvosty do úkrytů v solných dolech v Graslebenu, Merkersu a Schonebecku. Jenže trvalo jen několik dní a tato oblast byla obsazena americkými jednotkami, které poklady zajistily.
Co víme o Nefertiti
O životě Nefertiti, jejíž jméno v překladu znamená „nádherná žena přichází“, se toho moc neví. Jejím otcem byl údajně významný královský úředník (na čas se v pozdním věku stal i faraonem) jménem Aje. Nefertiti byla drobnějšího vzrůstu, možná s hnědýma očima a mírně světlejší pleti. Pravděpodobně měla přirozeně vlnité černé vlasy.
Achnaton, Nefertiti a jejich tři dcery
Nefertiti se stala manželkou egyptského faraona Amenhotepa IV., jenž se později přejmenoval na Achnatona. Měla s ním šest dcer a jelikož panovníkovi nedala mužského potomka, po narození šesté dcery její vliv upadal a kolem roku 1336 před naším letopočtem náhle zmizela. Ani o její smrti se nic neví. Pomocí analýzy DNA se v roce 2010 dokázalo, že nebyla matkou legendárního faraona Tutanchamona.
Britský archeolog a egyptolog Nicholas Reeves napsal ve své nedávno vydané knize Achnaton, falešný egyptský prorok, že po smrti svého manžela Achnatona se Nefertiti sama stala faraonem (vládla prý jako faraon Smenchkare) a zradila svou zemi tím, že požádala o ruku syna chetitského krále, odvěkého nepřítele Egypta. Chetitský vládce Šuppiluliuma údajně syna Zannanza do Amarny vypravil, ten byl ale nejspíš zavražděn. Podle Reevese je možné, že podobně zřejmě dopadla i Nefertiti, protože pro Egypťany se stala její zrada nestravitelným soustem.
Jako dnešní modelka – retušovaná krása
Podle italských vědců je Nefertitin jemný obličej na slavné bustě asi výsledkem závěrečné úpravy, podobně jako se retušují fotografie modelek. Podobizna má prý pod nánosem barev nižší vrstvy, v nichž je Nefertiti zachycena naturalističtěji, včetně například vrásek smíchu kolem úst.
Podle historika umění Henriho Stierlina, který hlavičku panovnice zkoumal čtvrt století, se dokonce jedná o podvrh. Busta podle něj není stará 3400 let, ale jde o kopii z roku 1912, a vznikla z podnětu Borchardta. Tuto hypotézu ale v posledních letech většina odborné obce odmítla a potvrdila autenticitu busty.