Konečně zatočíme s plešatostí, slibují vědci. Využijí lék proti osteoporóze

Experti z univerzity v Manchesteru oznámili, že jsou na stopě léku, který by mohl pomoci vyřešit problém lidí s plešatostí. Objev vychází z náhodného odhalení vedlejších účinků léku využívaného proti osteoporóze.

Když vědci zkoumali lék jménem cyklosporin A, který se využívá k léčbě autoimunitních chorob, ukázalo se, že se u něj objevuje zajímavý vedlejší účinek: zvýšený růst vlasů. Tato látka totiž potlačuje protein SFRP 1, který u lidí blokuje molekulární dráhu WNT – a ta je zodpovědná za růst mnoha tkání, včetně vlasů. Zní to sice složitě, ale ve skutečnosti je vše jednoduché: vědci zkrátka našli látku, která umí potlačit účinek substance, která brání vlasům růst.

Z toho vědci vycházeli, když na léčbu plešatosti zkusili použít lék jménem Way-316606, jenž byl vyvinutý, aby potlačoval protein SFRP1 při léčbě osteoporózy. Podle Dr. Nathana Hankshawa, který výzkum vede, má tato léčba obrovský potenciál a poprvé by mohla opravdu radikálně zlepšit život lidem, kteří trpí ztrátou vlasů.

  • Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně. V kostech se vytvářejí póry, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů. Příčinou může být podvýživa, nedostatek pohybu, věk nebo menopauza. Projevuje se bolestmi zad, snadnou lomivostí kostí, zmenšením tělesné výšky, zmenšenou pohyblivostí a vytvořením hrbu (kyfóza).

V současné době už existují dvě substance a jedna metoda, které se dají využít k tomu, aby plešatost (neboli odborně androgenní alopecii) účinně léčily. Jedná se o:

  • Minoxidil: použitelný u mužů i žen. Stimuluje vlasové váčky k růstu nových vlasů a také zpomaluje vypadávání vlasů.
  • Finasterid: použitelný pouze u mužů, zpomaluje vypadávání vlasů, ale když ho člověk přestane brát, původní stav se asi po roce vrací
  • Transplantace vlasů: Jedná se o několikanásobné přesouvání trsů vlasů (kolem tisíce vlasů na jeden zákrok) z míst, kde rostou, do míst, kde nerostou.

Oba léky ale mají jednak poměrně silné vedlejší účinky (omdlévání, rozmazané vidění nebo pomatenost) a současně nejsou účinné ve všech případech. Účinnost žádných přírodních léků nebyla prokázána, a to přes tisíce internetových reklam, které tvrdí opak.

Nový výzkum, o němž informoval odborný časopis PLOS Biology, proběhl zatím pouze laboratorně. Jeho výsledky ukázaly naprostý úspěch, ale konal se jen na malém vzorku tkání – pouze ze 40 pacientů. Podle Hankshawa bude k ověření potřeba klinických testů, o nichž nyní lékaři uvažují.

Proč ztrácíme vlasy?

Člověk přichází o vlasy každodenně, není to nic špatného. Některé změny ale mohou být rychlejší. Příčin existuje více – od příliš vysoké hladiny testosteronu až po projevy závažnějších chorob.

Další možnosti

Právě to, že plešatost je způsobena více faktory, naznačuje, že i cest k jejímu vyléčení existuje více. Už roku 2013 se objevily informace, že vědci novým způsobem naklonovali buňky lidského chloupku, ze kterých vytvořili pomocí lidské kůže specifické transplantáty. Ty zavedli do zad myši, kde po zhruba šesti týdnech vznikly nové vlasové míšky, ze kterých podle testů DNA vyrostly lidské vlasy původního dárce. Zbývá už jen přemístit vlasy i s míšky do kůže na temeni hlavy.

„Současné léčení ztráty vlasů se zaměřuje na zpomalení ztráty vlasových míšků či podporu růstu existujících vlasů. Nevytváří ale nové vlasové míšky. Ty nevytváří ani konvenční vlasová transplantace,“ uvedla tedhy Angela Christianová z lékařského střediska Columbijské univerzity, kde výzkum vznikl. Na tomto způsobu léčby se nadále pokračuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...