Konečně zatočíme s plešatostí, slibují vědci. Využijí lék proti osteoporóze

Experti z univerzity v Manchesteru oznámili, že jsou na stopě léku, který by mohl pomoci vyřešit problém lidí s plešatostí. Objev vychází z náhodného odhalení vedlejších účinků léku využívaného proti osteoporóze.

Když vědci zkoumali lék jménem cyklosporin A, který se využívá k léčbě autoimunitních chorob, ukázalo se, že se u něj objevuje zajímavý vedlejší účinek: zvýšený růst vlasů. Tato látka totiž potlačuje protein SFRP 1, který u lidí blokuje molekulární dráhu WNT – a ta je zodpovědná za růst mnoha tkání, včetně vlasů. Zní to sice složitě, ale ve skutečnosti je vše jednoduché: vědci zkrátka našli látku, která umí potlačit účinek substance, která brání vlasům růst.

Z toho vědci vycházeli, když na léčbu plešatosti zkusili použít lék jménem Way-316606, jenž byl vyvinutý, aby potlačoval protein SFRP1 při léčbě osteoporózy. Podle Dr. Nathana Hankshawa, který výzkum vede, má tato léčba obrovský potenciál a poprvé by mohla opravdu radikálně zlepšit život lidem, kteří trpí ztrátou vlasů.

  • Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně. V kostech se vytvářejí póry, dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů. Příčinou může být podvýživa, nedostatek pohybu, věk nebo menopauza. Projevuje se bolestmi zad, snadnou lomivostí kostí, zmenšením tělesné výšky, zmenšenou pohyblivostí a vytvořením hrbu (kyfóza).

V současné době už existují dvě substance a jedna metoda, které se dají využít k tomu, aby plešatost (neboli odborně androgenní alopecii) účinně léčily. Jedná se o:

  • Minoxidil: použitelný u mužů i žen. Stimuluje vlasové váčky k růstu nových vlasů a také zpomaluje vypadávání vlasů.
  • Finasterid: použitelný pouze u mužů, zpomaluje vypadávání vlasů, ale když ho člověk přestane brát, původní stav se asi po roce vrací
  • Transplantace vlasů: Jedná se o několikanásobné přesouvání trsů vlasů (kolem tisíce vlasů na jeden zákrok) z míst, kde rostou, do míst, kde nerostou.

Oba léky ale mají jednak poměrně silné vedlejší účinky (omdlévání, rozmazané vidění nebo pomatenost) a současně nejsou účinné ve všech případech. Účinnost žádných přírodních léků nebyla prokázána, a to přes tisíce internetových reklam, které tvrdí opak.

Nový výzkum, o němž informoval odborný časopis PLOS Biology, proběhl zatím pouze laboratorně. Jeho výsledky ukázaly naprostý úspěch, ale konal se jen na malém vzorku tkání – pouze ze 40 pacientů. Podle Hankshawa bude k ověření potřeba klinických testů, o nichž nyní lékaři uvažují.

Proč ztrácíme vlasy?

Člověk přichází o vlasy každodenně, není to nic špatného. Některé změny ale mohou být rychlejší. Příčin existuje více – od příliš vysoké hladiny testosteronu až po projevy závažnějších chorob.

Další možnosti

Právě to, že plešatost je způsobena více faktory, naznačuje, že i cest k jejímu vyléčení existuje více. Už roku 2013 se objevily informace, že vědci novým způsobem naklonovali buňky lidského chloupku, ze kterých vytvořili pomocí lidské kůže specifické transplantáty. Ty zavedli do zad myši, kde po zhruba šesti týdnech vznikly nové vlasové míšky, ze kterých podle testů DNA vyrostly lidské vlasy původního dárce. Zbývá už jen přemístit vlasy i s míšky do kůže na temeni hlavy.

„Současné léčení ztráty vlasů se zaměřuje na zpomalení ztráty vlasových míšků či podporu růstu existujících vlasů. Nevytváří ale nové vlasové míšky. Ty nevytváří ani konvenční vlasová transplantace,“ uvedla tedhy Angela Christianová z lékařského střediska Columbijské univerzity, kde výzkum vznikl. Na tomto způsobu léčby se nadále pokračuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 10 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 12 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 13 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 19 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...