Nákladná cílená léčba je pro řadu pacientů nedostupná. Obracejí se na pojišťovny i soudy

6 minut
Události: Cílená léčba je pro řadu pacientů nedostupná
Zdroj: ČT24

Přibývá vážně nemocných pacientů, kteří bojují o nejlepší péči. Moderní cílenou léčbu totiž kvůli její vysoké ceně nedostane každý, a tak se nemocní obracejí na pojišťovny i soudy. K pacientům se navíc podle lékařů dostávají některé přípravky později než v zahraničí. Nejen o zrychlení procesu jednalo vedení ministerstva zdravotnictví s výrobci. Shodli se, že je potřeba změnit systém u vysoce inovativních léků, aby byly pacientům dostupné.

Problém s léčbou řeší například ženy, které trpí rakovinou prsu s metastázemi. V Česku jí trpí asi 3,5 tisíce žen. Řada z nich využívala cílenou léčbu. Z dočasné úhrady ale po třech letech vypadl významný přípravek, který jim dokázal prodloužit život, a pojišťovny ho tak přestaly proplácet.

Pacientkám, které už cílenou léčbu podstoupily dříve, nově nákladnou terapii hradí výrobce přípravku. U některých pojišťoven se také zvedl počet individuálních žádostí o proplacení léčby. Pokud se u pacientky jedná o jedinou možnost, je jim podle vyjádření pojišťoven přípravek uhrazen. Podle zjištění České televize se tak ale děje jen zřídka.

V současné době je v řešení nová žádost o stanovení podmínek, za kterých musí pojišťovny pacientkám léčbu proplatit. „Lékový ústav, ministerstvo zdravotnictví, výrobci i pojišťovny se shodli na jednom. Potřeba je zjednodušit proces a nastavit jasná pravidla u moderních léků,“ uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová.

Problém se týká i dalších onkologicky nemocných pacientů. Někteří z nich se proto rozhodli obrátit na soud. Na justici se obrátil zhruba před půl rokem i Miroslav Červenka, kterému pojišťovna odmítla cílenou léčbu uhradit. Soud nakonec rozhodl, že pojišťovna musí jeho případ znovu přezkoumat.

S pojišťovnou se soudí i mobilní hospic

Na soud se rozhodl obrátit i mobilní hospic Most k domovu ve Zlínském kraji. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) totiž neuzavřela s hospicem smlouvu, a tak si její pojištěnci musí péči platit sami.

VZP smlouvu s hospicem nepodepsala poté, co ji zažaloval o 370 tisíc korun. Pojišťovna totiž hradila domácí hospicovou péči jen po dobu 30 dnů. Hospic vykázal i výkony přesahující toto období, zaplaceno za ně ale nedostal.

„Ani v zákoně není nikde napsané, že může být jenom omezený limit délky péče o pacienta v závěru jeho života,“ komentovala postoj pojišťovny ředitelka hospice Most k domovu Eva Hegmonová.

Podle VZP péči mobilních hospiců není možné hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, protože tato péče nebyla ministerstvem zdravotnictví zařazena do seznamu výkonů z něj hrazených. O případu tak rozhodne soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 49 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...