Koncentrace oxidu uhličitého jsou nejvyšší za dobu měření. Nepomohla ani pandemie

Stoupající trend v atmosférické koncentraci oxidu uhličitého letos pokračuje i přes pokles emisí spojený s opatřeními proti šíření koronaviru. Meteorologická observatoř na sopce Mauna Loa na Havajských ostrovech v květnu opět zaznamenala rekordní podíl tohoto skleníkového plynu v ovzduší, informovaly zahraniční zpravodajské weby.

Koncentrace CO2 bývá nejvyšší právě v pátém měsíci roku a tentokrát podle amerických vědců dosáhla hodnoty 417,1 částice na milion, zatímco loni byl měsíční průměr necelých 415. Deník Washington Post napsal, že oxidu uhličitého je aktuálně v atmosféře nejvíce v dějinách lidstva a pravděpodobně také nejvíce za poslední tři miliony let.

Meteorologové zaznamenali nárůst i přesto, že v mnoha zemích bylo v souvislosti s bojem proti covidu-19 pozorováno zpomalení emisí. Americký Národní úřad pro oceán a ovzduší (NOAA) a výzkumný ústav Scripps Institution of Oceanography ovšem vysvětlují, že tento pokles nevyvažuje značné sezonní výkyvy v koncentraci CO2, které jsou způsobeny reakcí rostlin a půdy na meteorologické faktory.

Změny mají setrvačnost

„Zpráva, že reakce na koronavirovou pandemii neměla větší vliv na úroveň CO2, možná lidi překvapí. Ale hromadění CO2 je trochu jako skládka s odpadem. S tím, jak jej vypouštíme, se dál hromadí. Krize přinesla zpomalení emisí, ale ne takové, aby se to na Mauna Loa znatelně projevilo. Víc bude záležet na tom, jakou trajektorií se vydáme v návaznosti na tuto situaci,“ řekl profesor Ralph Keeling ze Scripps Institution of Oceanography.

Řada měření poklesů emisí se také netýkala oxidu uhličitého, ale jiných splodin –⁠ zejména emisí dusíku.

Ústav uvedl, že růst hodnot registrovaných na Havaji by se zpomalil až po šesti až 12 měsících, kdy by emise oxidu uhličitého byly oproti normálu nižší zhruba o 25 procent. Mezinárodní tým vědců minulý měsíc publikoval studii, která pro letošní rok předpovídá meziroční pokles emisí CO2 maximálně o sedm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 20 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 22 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...