Kolibříci nevynikají pouze svým výrazným zbarvením, ale také svou bystrostí. Nový výzkum, který publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B, navíc poukázal na to, že tito malí opeřenci jsou schopni pochopit koncept číselného pořadí.
O kolibřících bylo už dříve známé, že k jednotlivým květinám přilétávají v konkrétním pořadí. Nová studie však naznačuje, že by tento proces mohl být založen spíše na konceptu „první“, „druhá“, „třetí“ než na konkrétním umístění daných rostlin či okolních orientačních bodů.
To ale podle vědců neznamená, že tato drobná stvoření zvládají počty. „Počítání má antropocentrickou (zaměřenou na člověka – pozn. red.) konotaci,“ vysvětlila spoluautorka studie Maria Tello-Ramosová z University of St Andrews.
„Spíš je to tak, že řadí věci do sekvencí. Nemůžeme říct, že by kolibříci počítali ve smyslu ,jeden, dva, tři, čtyři', ale spíš že poznají, že čtvrtá květina se liší od té, kterou navštívili jako třetí,“ dodala.
Devět ptáků, deset umělých květin
Tello-Ramosová se svými kolegy měla během výzkumu k dispozici devět samečků kolibříka rezavolesklého. Ty odborníci vypustili do prostoru s deseti stejnými umělými květinami, které byly od sebe vzdálené po dvaceti centimetrech.
Na začátku experimentu tým vědců naplnil první „květinu“sladkým roztokem. Poté, co všichni kolibříci navštívili tento květ čtyřikrát, výzkumníci řadu pomíchali, v jejím čele následně opět zůstala umělá květina s nektarem. Poté vědci postup opakovali s tím, že květina s náplní byla postupně v pořadí druhá, třetí a nakonec čtvrtá.
Výzkumníci přitom zjistili, že všech devět drobných opeřenců se naučilo létat ke „správné“ květině. Tu s cukrovou náplní přitom kolibříci navštěvovali častěji, než autoři před začátkem studie předpokládali.
Aby vědci mohli vyloučit, že se ptáci jednoduše naučili, kterou květinu si vybrat, podle vzdálenosti, představili kolibříkům také řadu náhodně rozmístěných falešných květů. I v tomto případě však opeřenci s jistotou zvolili květ obsahující sladký roztok.
Kolibříci tak koncept číselného pořadí používají při orientaci v přírodě v kombinaci s jinými poznatky – jako je například barva či umístění rostliny, domnívá se Tello-Ramosová. „Pokud je informace relevantní, kolibřík ji využije,“ dodala.
Podle neurobiologa z univerzity v německém Tübingenu se jedná o ambiciózní studii. Její výsledky nicméně nevylučují další možnosti, podotkl podle serveru ScienceMag. „Například že ptáci využili při hledání květiny další informace,“ uvedl s tím, že je také možné, že každý kolibřík využívá jiné strategie.
