Kolem Slunce prolétá zářivá kometa, brzy může být vidět pouhým okem

Kometu, která prolétá kolem Slunce, zatím mohly vidět jen přístroje. Pokud ale budou panovat příznivé podmínky, už na začátku července by mohla být dobře viditelná i pro pozorovatele ze Země, který nemá žádné speciální vybavení.

Astronomové mohou v těchto dnech sledovat prakticky v přímém přenosu průlet komety C/2020 F3 (NEOWISE). Kometa v minulém týdnu dosahovala jasnosti okolo 2,3 magnitudy a zatím se zdá, že svůj průlet v blízkosti zářivého Slunce přežívá takříkajíc bez újmy. Pokud bude trend pokračovat i nadále, přibližně od 4. července bude možné kometu vyhlížet za rozbřesku nevysoko nad severovýchodním obzorem a jasností by mohla dosáhnout první hvězdné velikosti. To znamená, že by mohla být viditelná asi jako hvězda ve „Velkém voze“.

Kometa NEOWISE během svého průletu kolem Slunce navíc v posledních dnech zjasnila podle astronoma Petra Horálka přibližně o 1,1 magnitudy. „Nyní je mimo zorné pole kamery družice SOHO a musíme jen čekat, zda se s kometou do průletu přísluním 3. července nic nepříjemného nestane. V následujících dnech mají šanci objekt zkusit za rozbřesku vyhledat jen pozorovatelé v rovníkových oblastech,“ uvádí Horálek. 

Dráha komety NEOWISE na noční obloze mezi 5. a 21. červencem 2020
Zdroj: Petr Horálek / Stellarium

V prvních dnech nebudou podmínky na její pozorování vůbec příznivé – kometa se bude „utápět“ v jasném rozbřesku, navíc za svitu Měsíce, který dosáhne 5. července fáze úplňku. „Je potřeba také hledat místo s perfektně odkrytým jihovýchodním obzorem, kde nevadí ani domy, stromy či kopce. Ideálně tedy vyjet do hor,“ doporučuje Horálek, který je také mnohokrát oceňovaným fotografem. Tyto nepříznivé podmínky potrvají do 8. července.

Jak a kdy pozorovat kometu

V dalších dnech se ale budou podmínky radikálně zlepšovat. Už od 9. července bude kometa z našeho území cirkumpolární (tedy nebude vůbec zapadat pod obzor) a budeme ji moci vyhlížet nízko nad severo-severozápadním obzorem v pozdních večerních hodinách (od 22:30). Měsíc v té době bude rušit svým svitem méně a vesměs jen v druhé polovině noci.

Postupně se kometa přesune na večerní oblohu do „předních tlap“ Velké medvědice (19. července) a bude pozorovatelná výš a výš nad obzorem (už 18. července ji ve 22:30 najdeme více než 15° nad severo-severozápadním obzorem). Pouhýma očima by mohla být viditelná až do první dekády srpna.

Jak se kometa bude posouvat vesměs nad severním obzorem, naskýtá se v období její viditelnosti také šance na pozoruhodné kompozice s takzvanými nočními svítícími oblaky. Tato jemná elektricky modrá oblačnost se zjevuje každoročně v průběhu soumraků a rozbřesků v týdnech okolo letního slunovratu.

Závoje ve vrstvě ledových krystalků obalujících meteorický prach přibližně 85 kilometrů vysoko nad Zemí nasvětluje Slunce „odspodu“, tedy když je samo pod obzorem, a skutečně to vypadá, jako by proti obloze plné hvězd zářila jemná oblaka. Jejích možný výskyt je umocněn minimem sluneční aktivity, které právě v těchto letech probíhá.

Co o ní víme

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena kosmickým teleskopem NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) už 27. března 2020 jako objekt o přibližně 17. hvězdné velikosti - tedy hluboko pod dosahem středně velkých přístrojů.

Tento kosmický dalekohled, obíhající Zemi po polární dráze ve výšce okolo 490 kilometrů, hledá už od roku 2011 takzvaná malá tělesa Sluneční soustavy, především asteroidy, jichž objevil už několik tisíc, a trpasličí planety.

Uvedený monitorovací systém umožňuje objevovat i slabé komety anebo hvězdokupy. „Od objevu komety C/2020 F3 bylo jasné, že půjde o poměrně zajímavý objekt a postupné zpřesňování dráhy astronomům potvrdilo, že bychom – v případě stabilního vývoje kometární aktivity – mohli kometu uzřít i pouhýma očima,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 15 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...