Kolem Slunce prolétá zářivá kometa, brzy může být vidět pouhým okem

Kometu, která prolétá kolem Slunce, zatím mohly vidět jen přístroje. Pokud ale budou panovat příznivé podmínky, už na začátku července by mohla být dobře viditelná i pro pozorovatele ze Země, který nemá žádné speciální vybavení.

Astronomové mohou v těchto dnech sledovat prakticky v přímém přenosu průlet komety C/2020 F3 (NEOWISE). Kometa v minulém týdnu dosahovala jasnosti okolo 2,3 magnitudy a zatím se zdá, že svůj průlet v blízkosti zářivého Slunce přežívá takříkajíc bez újmy. Pokud bude trend pokračovat i nadále, přibližně od 4. července bude možné kometu vyhlížet za rozbřesku nevysoko nad severovýchodním obzorem a jasností by mohla dosáhnout první hvězdné velikosti. To znamená, že by mohla být viditelná asi jako hvězda ve „Velkém voze“.

Kometa NEOWISE během svého průletu kolem Slunce navíc v posledních dnech zjasnila podle astronoma Petra Horálka přibližně o 1,1 magnitudy. „Nyní je mimo zorné pole kamery družice SOHO a musíme jen čekat, zda se s kometou do průletu přísluním 3. července nic nepříjemného nestane. V následujících dnech mají šanci objekt zkusit za rozbřesku vyhledat jen pozorovatelé v rovníkových oblastech,“ uvádí Horálek. 

Dráha komety NEOWISE na noční obloze mezi 5. a 21. červencem 2020
Zdroj: Petr Horálek / Stellarium

V prvních dnech nebudou podmínky na její pozorování vůbec příznivé – kometa se bude „utápět“ v jasném rozbřesku, navíc za svitu Měsíce, který dosáhne 5. července fáze úplňku. „Je potřeba také hledat místo s perfektně odkrytým jihovýchodním obzorem, kde nevadí ani domy, stromy či kopce. Ideálně tedy vyjet do hor,“ doporučuje Horálek, který je také mnohokrát oceňovaným fotografem. Tyto nepříznivé podmínky potrvají do 8. července.

Jak a kdy pozorovat kometu

V dalších dnech se ale budou podmínky radikálně zlepšovat. Už od 9. července bude kometa z našeho území cirkumpolární (tedy nebude vůbec zapadat pod obzor) a budeme ji moci vyhlížet nízko nad severo-severozápadním obzorem v pozdních večerních hodinách (od 22:30). Měsíc v té době bude rušit svým svitem méně a vesměs jen v druhé polovině noci.

Postupně se kometa přesune na večerní oblohu do „předních tlap“ Velké medvědice (19. července) a bude pozorovatelná výš a výš nad obzorem (už 18. července ji ve 22:30 najdeme více než 15° nad severo-severozápadním obzorem). Pouhýma očima by mohla být viditelná až do první dekády srpna.

Jak se kometa bude posouvat vesměs nad severním obzorem, naskýtá se v období její viditelnosti také šance na pozoruhodné kompozice s takzvanými nočními svítícími oblaky. Tato jemná elektricky modrá oblačnost se zjevuje každoročně v průběhu soumraků a rozbřesků v týdnech okolo letního slunovratu.

Závoje ve vrstvě ledových krystalků obalujících meteorický prach přibližně 85 kilometrů vysoko nad Zemí nasvětluje Slunce „odspodu“, tedy když je samo pod obzorem, a skutečně to vypadá, jako by proti obloze plné hvězd zářila jemná oblaka. Jejích možný výskyt je umocněn minimem sluneční aktivity, které právě v těchto letech probíhá.

Co o ní víme

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena kosmickým teleskopem NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) už 27. března 2020 jako objekt o přibližně 17. hvězdné velikosti - tedy hluboko pod dosahem středně velkých přístrojů.

Tento kosmický dalekohled, obíhající Zemi po polární dráze ve výšce okolo 490 kilometrů, hledá už od roku 2011 takzvaná malá tělesa Sluneční soustavy, především asteroidy, jichž objevil už několik tisíc, a trpasličí planety.

Uvedený monitorovací systém umožňuje objevovat i slabé komety anebo hvězdokupy. „Od objevu komety C/2020 F3 bylo jasné, že půjde o poměrně zajímavý objekt a postupné zpřesňování dráhy astronomům potvrdilo, že bychom – v případě stabilního vývoje kometární aktivity – mohli kometu uzřít i pouhýma očima,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
před 11 hhodinami

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
včera v 17:00

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
včera v 14:58

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
včera v 10:57

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled