Kolem Slunce prolétá zářivá kometa, brzy může být vidět pouhým okem

Kometu, která prolétá kolem Slunce, zatím mohly vidět jen přístroje. Pokud ale budou panovat příznivé podmínky, už na začátku července by mohla být dobře viditelná i pro pozorovatele ze Země, který nemá žádné speciální vybavení.

Astronomové mohou v těchto dnech sledovat prakticky v přímém přenosu průlet komety C/2020 F3 (NEOWISE). Kometa v minulém týdnu dosahovala jasnosti okolo 2,3 magnitudy a zatím se zdá, že svůj průlet v blízkosti zářivého Slunce přežívá takříkajíc bez újmy. Pokud bude trend pokračovat i nadále, přibližně od 4. července bude možné kometu vyhlížet za rozbřesku nevysoko nad severovýchodním obzorem a jasností by mohla dosáhnout první hvězdné velikosti. To znamená, že by mohla být viditelná asi jako hvězda ve „Velkém voze“.

Kometa NEOWISE během svého průletu kolem Slunce navíc v posledních dnech zjasnila podle astronoma Petra Horálka přibližně o 1,1 magnitudy. „Nyní je mimo zorné pole kamery družice SOHO a musíme jen čekat, zda se s kometou do průletu přísluním 3. července nic nepříjemného nestane. V následujících dnech mají šanci objekt zkusit za rozbřesku vyhledat jen pozorovatelé v rovníkových oblastech,“ uvádí Horálek. 

Dráha komety NEOWISE na noční obloze mezi 5. a 21. červencem 2020
Zdroj: Petr Horálek / Stellarium

V prvních dnech nebudou podmínky na její pozorování vůbec příznivé – kometa se bude „utápět“ v jasném rozbřesku, navíc za svitu Měsíce, který dosáhne 5. července fáze úplňku. „Je potřeba také hledat místo s perfektně odkrytým jihovýchodním obzorem, kde nevadí ani domy, stromy či kopce. Ideálně tedy vyjet do hor,“ doporučuje Horálek, který je také mnohokrát oceňovaným fotografem. Tyto nepříznivé podmínky potrvají do 8. července.

Jak a kdy pozorovat kometu

V dalších dnech se ale budou podmínky radikálně zlepšovat. Už od 9. července bude kometa z našeho území cirkumpolární (tedy nebude vůbec zapadat pod obzor) a budeme ji moci vyhlížet nízko nad severo-severozápadním obzorem v pozdních večerních hodinách (od 22:30). Měsíc v té době bude rušit svým svitem méně a vesměs jen v druhé polovině noci.

Postupně se kometa přesune na večerní oblohu do „předních tlap“ Velké medvědice (19. července) a bude pozorovatelná výš a výš nad obzorem (už 18. července ji ve 22:30 najdeme více než 15° nad severo-severozápadním obzorem). Pouhýma očima by mohla být viditelná až do první dekády srpna.

Jak se kometa bude posouvat vesměs nad severním obzorem, naskýtá se v období její viditelnosti také šance na pozoruhodné kompozice s takzvanými nočními svítícími oblaky. Tato jemná elektricky modrá oblačnost se zjevuje každoročně v průběhu soumraků a rozbřesků v týdnech okolo letního slunovratu.

Závoje ve vrstvě ledových krystalků obalujících meteorický prach přibližně 85 kilometrů vysoko nad Zemí nasvětluje Slunce „odspodu“, tedy když je samo pod obzorem, a skutečně to vypadá, jako by proti obloze plné hvězd zářila jemná oblaka. Jejích možný výskyt je umocněn minimem sluneční aktivity, které právě v těchto letech probíhá.

Co o ní víme

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena kosmickým teleskopem NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) už 27. března 2020 jako objekt o přibližně 17. hvězdné velikosti - tedy hluboko pod dosahem středně velkých přístrojů.

Tento kosmický dalekohled, obíhající Zemi po polární dráze ve výšce okolo 490 kilometrů, hledá už od roku 2011 takzvaná malá tělesa Sluneční soustavy, především asteroidy, jichž objevil už několik tisíc, a trpasličí planety.

Uvedený monitorovací systém umožňuje objevovat i slabé komety anebo hvězdokupy. „Od objevu komety C/2020 F3 bylo jasné, že půjde o poměrně zajímavý objekt a postupné zpřesňování dráhy astronomům potvrdilo, že bychom – v případě stabilního vývoje kometární aktivity – mohli kometu uzřít i pouhýma očima,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 5 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...