Kolem Slunce prolétá zářivá kometa, brzy může být vidět pouhým okem

Kometu, která prolétá kolem Slunce, zatím mohly vidět jen přístroje. Pokud ale budou panovat příznivé podmínky, už na začátku července by mohla být dobře viditelná i pro pozorovatele ze Země, který nemá žádné speciální vybavení.

Astronomové mohou v těchto dnech sledovat prakticky v přímém přenosu průlet komety C/2020 F3 (NEOWISE). Kometa v minulém týdnu dosahovala jasnosti okolo 2,3 magnitudy a zatím se zdá, že svůj průlet v blízkosti zářivého Slunce přežívá takříkajíc bez újmy. Pokud bude trend pokračovat i nadále, přibližně od 4. července bude možné kometu vyhlížet za rozbřesku nevysoko nad severovýchodním obzorem a jasností by mohla dosáhnout první hvězdné velikosti. To znamená, že by mohla být viditelná asi jako hvězda ve „Velkém voze“.

Kometa NEOWISE během svého průletu kolem Slunce navíc v posledních dnech zjasnila podle astronoma Petra Horálka přibližně o 1,1 magnitudy. „Nyní je mimo zorné pole kamery družice SOHO a musíme jen čekat, zda se s kometou do průletu přísluním 3. července nic nepříjemného nestane. V následujících dnech mají šanci objekt zkusit za rozbřesku vyhledat jen pozorovatelé v rovníkových oblastech,“ uvádí Horálek. 

Dráha komety NEOWISE na noční obloze mezi 5. a 21. červencem 2020
Zdroj: Petr Horálek / Stellarium

V prvních dnech nebudou podmínky na její pozorování vůbec příznivé – kometa se bude „utápět“ v jasném rozbřesku, navíc za svitu Měsíce, který dosáhne 5. července fáze úplňku. „Je potřeba také hledat místo s perfektně odkrytým jihovýchodním obzorem, kde nevadí ani domy, stromy či kopce. Ideálně tedy vyjet do hor,“ doporučuje Horálek, který je také mnohokrát oceňovaným fotografem. Tyto nepříznivé podmínky potrvají do 8. července.

Jak a kdy pozorovat kometu

V dalších dnech se ale budou podmínky radikálně zlepšovat. Už od 9. července bude kometa z našeho území cirkumpolární (tedy nebude vůbec zapadat pod obzor) a budeme ji moci vyhlížet nízko nad severo-severozápadním obzorem v pozdních večerních hodinách (od 22:30). Měsíc v té době bude rušit svým svitem méně a vesměs jen v druhé polovině noci.

Postupně se kometa přesune na večerní oblohu do „předních tlap“ Velké medvědice (19. července) a bude pozorovatelná výš a výš nad obzorem (už 18. července ji ve 22:30 najdeme více než 15° nad severo-severozápadním obzorem). Pouhýma očima by mohla být viditelná až do první dekády srpna.

Jak se kometa bude posouvat vesměs nad severním obzorem, naskýtá se v období její viditelnosti také šance na pozoruhodné kompozice s takzvanými nočními svítícími oblaky. Tato jemná elektricky modrá oblačnost se zjevuje každoročně v průběhu soumraků a rozbřesků v týdnech okolo letního slunovratu.

Závoje ve vrstvě ledových krystalků obalujících meteorický prach přibližně 85 kilometrů vysoko nad Zemí nasvětluje Slunce „odspodu“, tedy když je samo pod obzorem, a skutečně to vypadá, jako by proti obloze plné hvězd zářila jemná oblaka. Jejích možný výskyt je umocněn minimem sluneční aktivity, které právě v těchto letech probíhá.

Co o ní víme

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena kosmickým teleskopem NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) už 27. března 2020 jako objekt o přibližně 17. hvězdné velikosti - tedy hluboko pod dosahem středně velkých přístrojů.

Tento kosmický dalekohled, obíhající Zemi po polární dráze ve výšce okolo 490 kilometrů, hledá už od roku 2011 takzvaná malá tělesa Sluneční soustavy, především asteroidy, jichž objevil už několik tisíc, a trpasličí planety.

Uvedený monitorovací systém umožňuje objevovat i slabé komety anebo hvězdokupy. „Od objevu komety C/2020 F3 bylo jasné, že půjde o poměrně zajímavý objekt a postupné zpřesňování dráhy astronomům potvrdilo, že bychom – v případě stabilního vývoje kometární aktivity – mohli kometu uzřít i pouhýma očima,“ dodává Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...