Kojenci krmení z lahve mohou polykat miliony mikroplastů denně

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Vědci zjistili, že při doporučeném procesu sterilizace plastových lahviček vysokou teplotou a přípravě kojeneckého mléka podle návodu uvolňují lahvičky miliony mikroplastů a biliony ještě menších nanoplastů. Při testech použili kojenecké lahve z polypropylenu, které tvoří až 82 procent světového trhu. Jejich nejčastější alternativou jsou skleněné nádobky.

Polypropylen je jedním z nejběžněji používaných plastů a předběžné testy vědců zjistily, že konvice a nádoby na potraviny také uvolňují miliony mikroplastů na litr tekutiny.

O mikroplastech v okolním prostředí je známo, že kontaminují lidskou potravu a nápoje, ovšem studie ukázala, že příprava jídla v plastových nádobách může vést k vystavení mikroplastům v tisícinásobně vyšších řádech.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, ale problém je třeba zkoumat“

Zdravotní dopady zatím nejsou známé, ale podle vědců je nezbytně nutné tuto záležitost dále zkoumat, především pokud jde o děti. „Byli jsme naprosto ohromení, kolik mikroplastů dětské lahvičky uvolňovaly,“ uvedl profesor John Boland z vysoké školy Trinity College v irském Dublinu.

Profesor Oliver Jones z Univerzity RMIT v australském Melbourne, který se na studii podílel, poukázal na skutečnost, že jde o odhady množství mikroplastů, jimž mohou být děti vystaveny, nikoli o měření.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, že děti krmí z plastových lahviček. Nicméně tato studie ukazuje, že problém mikroplastů je pravděpodobně mnohem větší, než si myslíme, a musíme to začít lépe zkoumat a chápat,“ dodal Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...