Kojenci krmení z lahve mohou polykat miliony mikroplastů denně

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Vědci zjistili, že při doporučeném procesu sterilizace plastových lahviček vysokou teplotou a přípravě kojeneckého mléka podle návodu uvolňují lahvičky miliony mikroplastů a biliony ještě menších nanoplastů. Při testech použili kojenecké lahve z polypropylenu, které tvoří až 82 procent světového trhu. Jejich nejčastější alternativou jsou skleněné nádobky.

Polypropylen je jedním z nejběžněji používaných plastů a předběžné testy vědců zjistily, že konvice a nádoby na potraviny také uvolňují miliony mikroplastů na litr tekutiny.

O mikroplastech v okolním prostředí je známo, že kontaminují lidskou potravu a nápoje, ovšem studie ukázala, že příprava jídla v plastových nádobách může vést k vystavení mikroplastům v tisícinásobně vyšších řádech.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, ale problém je třeba zkoumat“

Zdravotní dopady zatím nejsou známé, ale podle vědců je nezbytně nutné tuto záležitost dále zkoumat, především pokud jde o děti. „Byli jsme naprosto ohromení, kolik mikroplastů dětské lahvičky uvolňovaly,“ uvedl profesor John Boland z vysoké školy Trinity College v irském Dublinu.

Profesor Oliver Jones z Univerzity RMIT v australském Melbourne, který se na studii podílel, poukázal na skutečnost, že jde o odhady množství mikroplastů, jimž mohou být děti vystaveny, nikoli o měření.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, že děti krmí z plastových lahviček. Nicméně tato studie ukazuje, že problém mikroplastů je pravděpodobně mnohem větší, než si myslíme, a musíme to začít lépe zkoumat a chápat,“ dodal Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 32 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 13 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...