Vlastnictví kočky podle nové studie britských vědců nemá žádný dopad na propuknutí psychických problémů u člověka. Starší práce naznačovaly, že žít s kočkou je rizikovým faktorem při vzniku psychóz, schizofrenie a řady dalších psychických nemocí.
Kočky u lidí nezpůsobují psychické poruchy, dokládá výzkum. Starší práce se prý mýlily
Za vznik psychických poruch je zodpovědná toxoplasma gondii, kterou na člověka mohou přenášet právě kočky. Ta se šíří z kočičích výkalů – které bývají v krabicích s pískem až příliš blízko lidskému organismu. Mělo by tedy být logické, že vlastnictví kočky zvyšuje pravděpodobnost, že se u člověka psychická choroba objeví. Ale ono to tak není.
Autoři studie tvrdí, že starší práce se dopustily klasické chyby „korelace neimplikuje kauzalitu“. Je to klasická vědecká zásada, která připomíná, že pokud nějaké dva jevy často následují po sobě nebo pokud nějaké dvě proměnné spolu korelují, nelze z toho ještě vyvozovat, že jedna je příčinou a druhá jejím následkem. To sice neznamená, že by taková kauzalita byla vyloučená, jen není pouhou korelací a nemůže tedy být prokázána. K této logické chybě často dochází při vyhodnocování statistických výsledků jak v přírodních, tak také ve společenských vědách.
- Korelace: Od 50. let 20. století prudce vzrostla jak úroveň atmosférického CO2, tak také výskyt obezity.
Falešný závěr: Takže atmosférický CO2 způsobuje obezitu.
Skutečná kauzalita: Obojí je důsledkem toho, že bohatší populace více jedí a zároveň spotřebovávají více energie.
Podobné chyby se zřejmě dopustili také autoři starších prací o toxoplazmóze. Je pravda, že infekce touto chorobou může vést ke zvýšeným psychologickým problémům, protože tento parazit postihuje mozek i svaly. Stejně tak je pravdivé tvrzení, že se toxoplasma gondii rozmnožuje a žije v kočkách a ven se z nich dostává skrze jejich výkaly. Ale už není pravda, že by se z koček přenášela na člověka.
Dospěli k tomu psychiatři z University College London, kteří zkoumali přes 4500 dětí ve věku do 18 let. Analyzovali data o jejich životě, zdraví, domácnosti a domácích mazlíčcích – ale nenašli žádnou statistickou souvislost mezi vlastnictvím kočky a propuknutím duševní nemoci. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Psychological Medicine.
Špatná data, špatné výsledky
Londýnští vědci se domnívají, že předchozí práce vycházely ze zkreslených dat – ta byla ovlivněna nejvíce tím, že šlo často o retrospektivní dotazníková šetření. Lidé v nich měli odpovídat na řadu otázek jen na základě vlastních vzpomínek, což je, jak ví každý historik (ale už ne přírodovědec), velmi nevěrohodné a nespolehlivé. Navíc na většinu těchto dotazníků odpovědělo jen malé množství respondentů, což zřejmě kvalitu odpovědí ještě více zkreslilo.
- (Apicomplexa) je jednobuněčný parazit. Jeho konečným hostitelem jsou výlučně kočkovité šelmy, v jejichž střevě dochází k pohlavnímu rozmnožování a vytváření buněk. Ty jsou pak spolu s trusem vylučovány ven a mohou se jimi nakazit například i lidé. Parazitem toxoplasma je celosvětově nakažena přibližně třetina populace.
Řada studií podle expertů z University College ani nepřihlédla k faktorům, jako jsou socioekonomické rozdíly, vlastnictví dalšího domácího zvířete nebo povolání – ty přitom mohou mít zásadní vliv. Pokud se k těmto faktorům přihlédlo, jakýkoliv vztah mezi vlastnictvím kočky a psychickou chorobou se rozplynul. Z toho vyplývá, že duševní problémy způsobily jiné faktory.
Jaká jsou skutečná rizika?
Autoři práce dále zdůrazňují, že i pokud je vaše kočka nakažená toxoplasmou gondii, je velmi nepravděpodobné, že by se jimi nakazil její majitel. Většina domácích koček, které nejsou krmené červeným masem a neloví venku, nemá ani šanci, aby se u nich parazit objevil; v těch, co ho mají, se zase přenáší přes výkaly jen během krátkého časového okna, které trvá pouhých několik dní. Je tedy zřejmě mnohem pravděpodobnější, že se nakazíte při přípravě jídla pro sebe než čištěním kočičího záchodu.
Jaroslav Flegr hostem Hyde parku civilizace (zdroj: ČT24)
Vědci současně připomínají, že by lidé měli být i v budoucnu opatrní, když zachází s kočičími výkaly, jisté riziko přenosu tak určitě je. Ale ostatní vědci by podle nich měli přestat s tím, aby lidské psychózy neustále přisuzovali jen kočkám.
Co všechno se přisuzuje toxoplazmóze
- Lidé nakažení toxoplazmózou jsou vystaveni dvou a půl násobně vyššímu riziku dopravní nehody. Prvok totiž u lidí způsobuje pomalejší reakce a větší nepozornost.
- Čím více je v různých zemích žen nakažených toxoplazmózou, tím více se v dané oblasti rodí holčiček. Je to třetí nejdůležitější faktor ovlivňující pohlaví z patnácti sledovaných.