Tým vědců napojený na několik japonských vědeckých institucí popsal, jakým způsobem si kočky pamatují zážitky. Je to nečekaně podobné lidem i psům.
- Pojem epizodická paměť poprvé použil psycholog Endel Tulving roku 1972.
Epizodická paměť nám vlastně umožňuje „cestovat časem.“ Díky ní se můžeme vydávat proti proudu času do situací, které jsme zažili třeba před desítkami let a selektivně si vybírat, na jakou část vzpomínky se chceme soustředit. Jde o jednu z nejdůležitějších složek lidské osobnosti, která nás dělá lidmi.
Vědci v článku vydaném v odborném časopise Behavioral Processes popsali, jak k tomuto zjištění dospěli. Psychologové rozlišují u lidí mnoho druhů paměti – podle délky, hloubky i typu zážitku, který zaznamenává.
Jednou z nich je tzv. epizodická paměť, tedy paměť pro události. Uchovává informace o událostech a zahrnuje přitom rozměr časový, prostorový i citový. Zjednodušeně řečeno díky ní může člověk ve své mysli prožívat minulé události z vlastního života.
Zvířata s lidskou pamětí, člověk se zvířecí pamětí
Až donedávna si vědci mysleli, že je epizodická paměť výsadou pouze lidí. Nedávné výzkumy u některých druhů zvířat ale naznačily, že by se mohla vyskytovat také u nich. Protože se ale tato paměť projevuje především vybavováním si vzpomínek, bylo také dlouhou dobu velmi složité přijít na to, jak ji u zvířat prokázat.
U lidí se testuje velmi snadno: člověk musí popsat i zážitky, čichové vjemy a další detaily na vánočním večírku – nejen to, že k nějakému takovému večírku vůbec došlo. Ale jak to ověřit u zvířat?
Cest je více, japonští vědci si vybrali velmi zajímavou. Testovali to jen na 49 kočkách, což je na velkou studii málo, na začátek výzkumu, který má prověřit, zda je metoda použitelná na větší kvantum vzorků je to dostačující.
Výzkumníci nejprve zjistili, jaké jídlo mají kočky nejraději. Pak jim ho předkládali ve zvláštní misce, na pohled jasně identifikovatelné. Kočky si tak měly vytvořit vzpomínku na to, kdy a jaké jídlo dostaly. Později vědci misky zaměnili, aby se ujistili, jak si kočky pamatují detaily.
Další experimenty ukázaly, že kočky si umí vybavit okolnosti podávání jídla i po značně dlouhé době: spojily si chutnou stravu s konkrétními miskami.
- První studie epizodické paměti u zvířat proběhly na konci 20. století, konkrétně roku 1998.
Podle výsledků práce si kočky byly schopné vybavit detaily, což naznačuje, že mají přístup k epizodické paměti podobně jako lidé, psi a šimpanzi, u nichž byla prokázána již staršími experimenty. Zvířecí psychologové ale varují před silnými závěry, všechny pokusy se zvířaty a pamětí jsou značně složité a kontroverzní.
Japonci v nich přesto chtějí pokračovat; rádi by zkoumali kočky i po delší době od těchto zážitků. Důsledkem má být přesnější popis toho, jak funguje dlouhodobá kočičí paměť. Má to význam nejen pro poznání zvířat, ale také pro vývoj nových léků pro lidi. Právě poruchy paměti (v rámci např. Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby) jsou v současné době stále častějším problémem seniorů.
