Klimatická změna přepíše gastronomickou mapu Evropy. Británie bude mít ideální podmínky pro pěstování vína

„Máme tady téměř stejné klima, jako bylo ve francouzské Champagni před sto lety,“ raduje se britský profesor a odborník na víno Chris Foss. Díky oteplování klimatu si angličtí vinaři mnou ruce: jejich šumivá vína získávají na kvalitě a soupeří nyní i s francouzským šampaňským.

James Bowerman, který má na starosti vinařství Vranken-Pommery, prochází vinicemi Pinglestone na jihu Anglie a doširoka se usmívá: „Pinot meunier se letos opravdu povedl,“ říká.

  • Mlynářka (mezinárodně používaný název Pinot Meunier) je starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pravděpodobně mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir), pocházející patrně z oblasti Burgundska, kde je zmíněna poprvé již v 16. století. Odrůda je tradičně používána k výrobě červených vín, ale je též jednou ze tří odrůd povolených k výrobě francouzských klasických šumivých vín v oblasti Champagne.

Aktuální teploty toto slavné vinařství  překvapily, a tak nedávno investovalo do jihoanglické oblasti, aby zde produkovalo šumivá vína.

Díky rychlému rozvoji pěstování vína v Anglii se společnost Vranken-Pommery rozhodla právě pro svahy v Hampshiru s křídovitou půdou. Patnáct hektarů chardonnay, pinot noir a pinot meunier, tří typických odrůd šampaňského, vinaři osázeli loni a brzy k nim přibude dalších 25 hektarů.

„Museli jsme v červnu rostliny zavlažovat, a to jsme vzhledem k pověsti anglického podnebí nečekali,“ uvádí Clément Pierlot, ředitel vinic a sklepník Pommery & Greno.

Země s podmínkami ideálními pro víno

Po velkou část léta byly ve Velké Británii registrovány teploty mnohem vyšší, než je průměr, uvádí britský meteorologický úřad, který očekává, že v nadcházejících desetiletích bude ještě tepleji. „Čím více budou teploty takové jako letos, tím bude mít víno větší styl,“ raduje se Bowerman.

Britský ministr životního prostředí Michael Gove soudí, že změna klimatu je výhodou. Anglická šumivá vína budou brzy nabízet Britům více potěšení než francouzské šampaňské, předpovídá. Potvrzuje to i řada nezávislých studií, které varují, že klima ve Francii se pro šampaňské horší, ale v Británii se naopak stává lepším.

Produkce šumivých vín v Anglii není novinkou, nicméně počet osázených hektarů za posledních deset let vzrostl o 150 procent.

Se čtyřmi miliony lahví loni představovala tato produkce 68 procent všech vín vyráběných na britském území. Tento podíl by ještě měl narůst, neboť pinot noir, pinot meunier a chardonnay tvoří 71,2 procenta všech vysázených odrůd.

„Přešli jsme od drobné produkce ke vzkvétajícímu průmyslu,“ konstatuje Cherie Spriggsová, vedoucí vinařství Nyetimber, jehož první vinná réva byla vysázena před 30 lety. Letos získala titul producentky šumivého vína roku na International Wine Challenge, kde tak poprvé bylo překonáno pravé francouzské šampaňské.

„Před 30 lety bylo nemožné, aby chardonnay vyzrálo, vína zůstávala zelená, tvrdá, příliš kyselá, zkrátka to nešlo. Dnes to není problém,“ zdůrazňuje Chris Foss.

Kromě společnosti Vranken-Pommery vstoupil na britskou scénu další známý producent Taittinger, a to v Kentu, kde chce vyrábět šumivé víno, jehož první lahve přijdou na trh v roce 2023. 

Ostrov se mění na vinařský

Většina vinic leží na jihovýchodě Anglie a v Hampshiru, oteplování klimatu ale otevírá nové možnosti. Jedna nedávná vědecká studie označila 34 800 hektarů půdy v Anglii a Walesu jako vhodných k pěstování vína, například v Essexu na severovýchod od Londýna či v Suffolku na východě Anglie.

Anglické vinice jsou však tváří v tvář velkým producentům trpaslíky – zatím. Anglické šumivé víno je také drahé, kvůli vysokým cenám půdy a pracovní síly.

Vinaře zneklidňuje i brexit, neboť zaměstnávají lidi z Evropské unie. Například v Pinglestonu pracují na vinicích nejčastěji Rumuni.

„Jestliže už nebudou moci přicházet (po vystoupení Británie z EU příští rok v březnu), bude těžké najít dostatek kvalifikovaných lidí,“ poznamenává James Bowerman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 8 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 18 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...