Klimatická změna dopadne i na české ryby. Jen v Labi přijdou až o 94 kilometrů vhodného prostředí

Nová studie českých i zahraničních vědců popisuje riziko, kterému jsou vystaveny naše ryby. Klimatické změny mohou značně změnit to, kde se v řekách ryby vyskytují.

Vlivem změn klimatu a užívání krajiny do roku 2050 dojde k významným změnám ve složení společenstev ryb v říční síti, vyplývá to ze studie vědců z České zemědělské univerzity v Praze a Leibniz-Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries. Článek publikoval prestižní vědecký časopis Global Change Biology.

V této studii byly zkombinovány modely současného výskytu ryb v povodí Labe s možnostmi jejich šíření ve fragmentované říční síti pod vlivem předpokládaných změn klimatu a užívání krajiny v roce 2050. V důsledku těchto změn dojde ke ztrátě 24 až 94 říčních kilometrů vhodného životního prostředí jednotlivých druhů, přičemž reakce na změnu prostředí se bude mezidruhově lišit. Například druhy ryb žijící v nížinných tocích se budou přesouvat směrem po proudu, zatímco ryby z pramenných oblastí se budou přesouvat dále proti proudu.

Model šíření naznačuje, že prostředí vhodné pro jednotlivé druhy se bude posouvat příliš rychle na to, aby jednotlivé druhy ryb dokázaly změny kompenzovat migrací. Velké druhy ryb budou omezeny zejména migračními překážkami, zatímco druhy menší než 20 centimetrů budou limitované omezenými migračními schopnostmi. Možnosti ryb reagovat migrací na změny prostředí jsou totiž limitované omezenou prostupností říční sítě, způsobenou překážkami v toku, jako jsou jezy a přehrady.

Na základě zjištěných výsledků autoři článku usuzují, že pod vlivem změn klimatu a užívání krajiny dojde k omezení prostředí, kde mohou ryby žít, a k významným změnám ve složení společenstev ryb v říční síti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 15 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...