Keňa úplně zakázala igelitové pytlíky. Hrozí pokuta až 800 tisíc korun

Absolutní zákaz plastových sáčků by měl pomoci přírodě i městům – může však v Keni o zaměstnání připravit až 80 000 osob.

Po několika letech odkladů vstoupil v Keni tento týden v platnost zákaz igelitových sáčků a tašek. Kdokoli, kdo by prodával, vyráběl nebo nosil igelitové sáčky nebo tašky, riskuje pokutu v přepočtu až 38 000 dolarů (zhruba 830 tisíc Kč) nebo vězení až na čtyři roky, informoval zpravodajský server BBC. Průměrný plat v Keni se přitom pohybuje kolem 1650 korun měsíčně. 

Vláda je přesvědčena, že zákaz pomůže chránit životní prostředí. Výrobci igelitových tašek a sáčků ale tvrdí, že to bude znamenat ztrátu 80 000 pracovních míst.

Poslední slovo měl v pátek soud, který zamítl odvolání proti zákazu. Odhaduje se, že obyvatelé Keni používali asi 24 milionů igelitových sáčků měsíčně. Stejný zákaz igelitových sáčků a tašek už přijaly další africké země, například Jihoafrická republika, Rwanda či Eritrea. Keňa se pokusila plastové tašky zakázat v tomto desetiletí už třikrát, až doposud ovšem bez úspěchu.

Cestovatelé, kteří do Keni přiletí s igelitovými sáčky nebo taškami například z duty free obchodů, je budou podle nových pravidel muset odevzdat na letišti.

Jak škodí sáčky

OSN hodnotí tento zákaz jako velmi pozitivní krok, který by mohl zamezit dalšímu znečišťování země. Igelitové sáčky totiž z měst a příměstských oblastí, kde jsou používány nejčastěji, vítr odvane kamkoliv po celé zemi, i do národních parků. Škodí však nejen zvěři přímo tam, ale také ve městech ucpávají stoky.

První reakcí na zákaz, který v pondělí začal platit, byl podle keňských médií chaos. Největší panoval v supermarketech, které nebyly na změnu připravené – a to přesto, že na to měly déle než půl roku. Lidé si tedy nákupy museli odnášet v krabicích a dalších improvizovaných „taškách“. Řada Keňanů si také na sociálních sítích stěžovala, že policisté nesmlouvavě a až příliš aktivně kontrolují auta a prohledávají je, jestli v nich nenajdou igelitový sáček – často je to spojené s vymáháním úplatků.

Roku 2013 se stala další zemí, která sáčky zakázala, Mauritánie. Ta také zvolila nejdrsnější přístup: zakázala výrobu i používání igelitových sáčků a tašek. Hlavním důvodem byla ochrana životního prostředí a životů zvířat a ryb.

Více než 70 procent krav a ovcí, které v hlavním městě Nuakšottu zemřou, totiž uhyne po sežrání igelitu, uvedl tehdy činitel ministerstva životního prostředí Mohamed Yahya. Podle nového zákona mohou být napříště výrobci igelitových sáčků uvězněni až na rok a stejný trest spolu s pokutou hrozí i každému, kdo by igelitové sáčky dovážel nebo používal.

Podle oficiálních statistik tvoří igelit čtvrtinu z 56 000 tun odpadků, které obyvatelé Nuakšottu ročně vyprodukují. Prakticky všechny igelitové obaly přitom končí vyhozené v přírodě, kde ohrožují život živočichů na zemi i ve vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 7 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 8 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 9 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.