Keňa úplně zakázala igelitové pytlíky. Hrozí pokuta až 800 tisíc korun

Absolutní zákaz plastových sáčků by měl pomoci přírodě i městům – může však v Keni o zaměstnání připravit až 80 000 osob.

Po několika letech odkladů vstoupil v Keni tento týden v platnost zákaz igelitových sáčků a tašek. Kdokoli, kdo by prodával, vyráběl nebo nosil igelitové sáčky nebo tašky, riskuje pokutu v přepočtu až 38 000 dolarů (zhruba 830 tisíc Kč) nebo vězení až na čtyři roky, informoval zpravodajský server BBC. Průměrný plat v Keni se přitom pohybuje kolem 1650 korun měsíčně. 

Vláda je přesvědčena, že zákaz pomůže chránit životní prostředí. Výrobci igelitových tašek a sáčků ale tvrdí, že to bude znamenat ztrátu 80 000 pracovních míst.

Poslední slovo měl v pátek soud, který zamítl odvolání proti zákazu. Odhaduje se, že obyvatelé Keni používali asi 24 milionů igelitových sáčků měsíčně. Stejný zákaz igelitových sáčků a tašek už přijaly další africké země, například Jihoafrická republika, Rwanda či Eritrea. Keňa se pokusila plastové tašky zakázat v tomto desetiletí už třikrát, až doposud ovšem bez úspěchu.

Cestovatelé, kteří do Keni přiletí s igelitovými sáčky nebo taškami například z duty free obchodů, je budou podle nových pravidel muset odevzdat na letišti.

Jak škodí sáčky

OSN hodnotí tento zákaz jako velmi pozitivní krok, který by mohl zamezit dalšímu znečišťování země. Igelitové sáčky totiž z měst a příměstských oblastí, kde jsou používány nejčastěji, vítr odvane kamkoliv po celé zemi, i do národních parků. Škodí však nejen zvěři přímo tam, ale také ve městech ucpávají stoky.

První reakcí na zákaz, který v pondělí začal platit, byl podle keňských médií chaos. Největší panoval v supermarketech, které nebyly na změnu připravené – a to přesto, že na to měly déle než půl roku. Lidé si tedy nákupy museli odnášet v krabicích a dalších improvizovaných „taškách“. Řada Keňanů si také na sociálních sítích stěžovala, že policisté nesmlouvavě a až příliš aktivně kontrolují auta a prohledávají je, jestli v nich nenajdou igelitový sáček – často je to spojené s vymáháním úplatků.

Roku 2013 se stala další zemí, která sáčky zakázala, Mauritánie. Ta také zvolila nejdrsnější přístup: zakázala výrobu i používání igelitových sáčků a tašek. Hlavním důvodem byla ochrana životního prostředí a životů zvířat a ryb.

Více než 70 procent krav a ovcí, které v hlavním městě Nuakšottu zemřou, totiž uhyne po sežrání igelitu, uvedl tehdy činitel ministerstva životního prostředí Mohamed Yahya. Podle nového zákona mohou být napříště výrobci igelitových sáčků uvězněni až na rok a stejný trest spolu s pokutou hrozí i každému, kdo by igelitové sáčky dovážel nebo používal.

Podle oficiálních statistik tvoří igelit čtvrtinu z 56 000 tun odpadků, které obyvatelé Nuakšottu ročně vyprodukují. Prakticky všechny igelitové obaly přitom končí vyhozené v přírodě, kde ohrožují život živočichů na zemi i ve vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 2 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 17 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...