Keňa úplně zakázala igelitové pytlíky. Hrozí pokuta až 800 tisíc korun

Absolutní zákaz plastových sáčků by měl pomoci přírodě i městům – může však v Keni o zaměstnání připravit až 80 000 osob.

Po několika letech odkladů vstoupil v Keni tento týden v platnost zákaz igelitových sáčků a tašek. Kdokoli, kdo by prodával, vyráběl nebo nosil igelitové sáčky nebo tašky, riskuje pokutu v přepočtu až 38 000 dolarů (zhruba 830 tisíc Kč) nebo vězení až na čtyři roky, informoval zpravodajský server BBC. Průměrný plat v Keni se přitom pohybuje kolem 1650 korun měsíčně. 

Vláda je přesvědčena, že zákaz pomůže chránit životní prostředí. Výrobci igelitových tašek a sáčků ale tvrdí, že to bude znamenat ztrátu 80 000 pracovních míst.

Poslední slovo měl v pátek soud, který zamítl odvolání proti zákazu. Odhaduje se, že obyvatelé Keni používali asi 24 milionů igelitových sáčků měsíčně. Stejný zákaz igelitových sáčků a tašek už přijaly další africké země, například Jihoafrická republika, Rwanda či Eritrea. Keňa se pokusila plastové tašky zakázat v tomto desetiletí už třikrát, až doposud ovšem bez úspěchu.

Cestovatelé, kteří do Keni přiletí s igelitovými sáčky nebo taškami například z duty free obchodů, je budou podle nových pravidel muset odevzdat na letišti.

Jak škodí sáčky

OSN hodnotí tento zákaz jako velmi pozitivní krok, který by mohl zamezit dalšímu znečišťování země. Igelitové sáčky totiž z měst a příměstských oblastí, kde jsou používány nejčastěji, vítr odvane kamkoliv po celé zemi, i do národních parků. Škodí však nejen zvěři přímo tam, ale také ve městech ucpávají stoky.

První reakcí na zákaz, který v pondělí začal platit, byl podle keňských médií chaos. Největší panoval v supermarketech, které nebyly na změnu připravené – a to přesto, že na to měly déle než půl roku. Lidé si tedy nákupy museli odnášet v krabicích a dalších improvizovaných „taškách“. Řada Keňanů si také na sociálních sítích stěžovala, že policisté nesmlouvavě a až příliš aktivně kontrolují auta a prohledávají je, jestli v nich nenajdou igelitový sáček – často je to spojené s vymáháním úplatků.

Roku 2013 se stala další zemí, která sáčky zakázala, Mauritánie. Ta také zvolila nejdrsnější přístup: zakázala výrobu i používání igelitových sáčků a tašek. Hlavním důvodem byla ochrana životního prostředí a životů zvířat a ryb.

Více než 70 procent krav a ovcí, které v hlavním městě Nuakšottu zemřou, totiž uhyne po sežrání igelitu, uvedl tehdy činitel ministerstva životního prostředí Mohamed Yahya. Podle nového zákona mohou být napříště výrobci igelitových sáčků uvězněni až na rok a stejný trest spolu s pokutou hrozí i každému, kdo by igelitové sáčky dovážel nebo používal.

Podle oficiálních statistik tvoří igelit čtvrtinu z 56 000 tun odpadků, které obyvatelé Nuakšottu ročně vyprodukují. Prakticky všechny igelitové obaly přitom končí vyhozené v přírodě, kde ohrožují život živočichů na zemi i ve vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...