Keňa úplně zakázala igelitové pytlíky. Hrozí pokuta až 800 tisíc korun

Absolutní zákaz plastových sáčků by měl pomoci přírodě i městům – může však v Keni o zaměstnání připravit až 80 000 osob.

Po několika letech odkladů vstoupil v Keni tento týden v platnost zákaz igelitových sáčků a tašek. Kdokoli, kdo by prodával, vyráběl nebo nosil igelitové sáčky nebo tašky, riskuje pokutu v přepočtu až 38 000 dolarů (zhruba 830 tisíc Kč) nebo vězení až na čtyři roky, informoval zpravodajský server BBC. Průměrný plat v Keni se přitom pohybuje kolem 1650 korun měsíčně. 

Vláda je přesvědčena, že zákaz pomůže chránit životní prostředí. Výrobci igelitových tašek a sáčků ale tvrdí, že to bude znamenat ztrátu 80 000 pracovních míst.

Poslední slovo měl v pátek soud, který zamítl odvolání proti zákazu. Odhaduje se, že obyvatelé Keni používali asi 24 milionů igelitových sáčků měsíčně. Stejný zákaz igelitových sáčků a tašek už přijaly další africké země, například Jihoafrická republika, Rwanda či Eritrea. Keňa se pokusila plastové tašky zakázat v tomto desetiletí už třikrát, až doposud ovšem bez úspěchu.

Cestovatelé, kteří do Keni přiletí s igelitovými sáčky nebo taškami například z duty free obchodů, je budou podle nových pravidel muset odevzdat na letišti.

Jak škodí sáčky

OSN hodnotí tento zákaz jako velmi pozitivní krok, který by mohl zamezit dalšímu znečišťování země. Igelitové sáčky totiž z měst a příměstských oblastí, kde jsou používány nejčastěji, vítr odvane kamkoliv po celé zemi, i do národních parků. Škodí však nejen zvěři přímo tam, ale také ve městech ucpávají stoky.

První reakcí na zákaz, který v pondělí začal platit, byl podle keňských médií chaos. Největší panoval v supermarketech, které nebyly na změnu připravené – a to přesto, že na to měly déle než půl roku. Lidé si tedy nákupy museli odnášet v krabicích a dalších improvizovaných „taškách“. Řada Keňanů si také na sociálních sítích stěžovala, že policisté nesmlouvavě a až příliš aktivně kontrolují auta a prohledávají je, jestli v nich nenajdou igelitový sáček – často je to spojené s vymáháním úplatků.

Roku 2013 se stala další zemí, která sáčky zakázala, Mauritánie. Ta také zvolila nejdrsnější přístup: zakázala výrobu i používání igelitových sáčků a tašek. Hlavním důvodem byla ochrana životního prostředí a životů zvířat a ryb.

Více než 70 procent krav a ovcí, které v hlavním městě Nuakšottu zemřou, totiž uhyne po sežrání igelitu, uvedl tehdy činitel ministerstva životního prostředí Mohamed Yahya. Podle nového zákona mohou být napříště výrobci igelitových sáčků uvězněni až na rok a stejný trest spolu s pokutou hrozí i každému, kdo by igelitové sáčky dovážel nebo používal.

Podle oficiálních statistik tvoří igelit čtvrtinu z 56 000 tun odpadků, které obyvatelé Nuakšottu ročně vyprodukují. Prakticky všechny igelitové obaly přitom končí vyhozené v přírodě, kde ohrožují život živočichů na zemi i ve vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled