„Když otevřete kufr, potvrdí se, že vaše odpovědi byly pravdivé?“ Na hranicích EU začne lidi kontrolovat umělá inteligence

Co je ve vašem zavazadle? Když otevřete kufr a ukážete mi, co je uvnitř, potvrdí se, že vaše odpovědi byly pravdivé? Například na takové otázky se bude na hranicích ptát lidí detektor lži s umělou inteligencí. Ten začne na některých přechodech Evropské unie fungovat už během listopadu. Podle kritiků ale zatím systém není dostatečně spolehlivý.

Podle Evropské komise každý rok na území EU vstoupí více než 700 milionů lidí. Dané číslo se navíc rychle zvyšuje a obrovský objem cestujících a vozidel způsobuje nátlak na vnější hranice Unie. Pro pracovníky na hranicích je proto stále obtížnější dodržovat přísná bezpečnostní pravidla a pečlivě kontrolovat každého cestujícího. Řešením by podle Unie mohla časem být právě umělá inteligence.

Ta je součástí systému iBorderCtrl, který ve zkušebním provozu začne během listopadu kontrolovat cestující na čtyřech hraničních přechodech v Maďarsku, Lotyšsku a v Řecku. Koordinátorem projektu je maďarská policie.  

Virtuální hraniční kontrola bude podle časopisu New Scientist vypadat tak, že „digitální agent“ (tedy program s prvky umělé inteligence) bude cestujícímu pokládat otázky, které se budou týkat například toho, co má v kufru. Systém také údajně pomocí umělé inteligence zaznamená tvář kontrolovaného.

Podoba virtuálního agenta se přitom má přizpůsobit pohlaví, etnicitě i jazyku člověka, kterého zrovna bude kontrolovat. 

Pokud cestující projde „testem pravdy“, obdrží podle serveru GIZMODO QR kód, který mu umožní překročit hranici. V případě, že člověk při kontrole naopak neobstojí, virtuální agent začne být přísnější a cestujícího předá do rukou lidského zaměstnance. Podle časopisu New Scientist ale ve své současné zkušební podobě systém sám o sobě nikomu v překročení hranic nezabrání.  

Systém má zatím pouze 76procentní úspěšnost

Program je zatím teprve na začátku. Detektor lži s umělou inteligencí byl zatím testovaný pouze na třiceti lidech – dosahoval přitom asi 76procentní úspěšnosti.  

Maja Panticová z Imperial College London upozornila, že systém nedokáže rozeznat, jakým způsobem kontrolovaný člověk lže. „Pokud řeknete lidem, aby lhali, budou se chovat jinak než ti, kteří doopravdy lžou a ví přitom, že pokud je systém odhalí, můžou jít do vězení nebo čelit jiným vážným důsledkům,“ vysvětlila.  

Keeley Crockettová z britské Manchester Metropolitan University a členka týmu iBorderCtrl  nicméně uvedla, že jsou „docela přesvědčeni“, že mohou dosáhnout až 85procentní úspěšnosti.  

Po úvodních zkouškách se k projektu plánují připojit také některé další evropské země jako je Velká Británie, Španělsko, Polsko nebo Německo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled