„Když otevřete kufr, potvrdí se, že vaše odpovědi byly pravdivé?“ Na hranicích EU začne lidi kontrolovat umělá inteligence

Co je ve vašem zavazadle? Když otevřete kufr a ukážete mi, co je uvnitř, potvrdí se, že vaše odpovědi byly pravdivé? Například na takové otázky se bude na hranicích ptát lidí detektor lži s umělou inteligencí. Ten začne na některých přechodech Evropské unie fungovat už během listopadu. Podle kritiků ale zatím systém není dostatečně spolehlivý.

Podle Evropské komise každý rok na území EU vstoupí více než 700 milionů lidí. Dané číslo se navíc rychle zvyšuje a obrovský objem cestujících a vozidel způsobuje nátlak na vnější hranice Unie. Pro pracovníky na hranicích je proto stále obtížnější dodržovat přísná bezpečnostní pravidla a pečlivě kontrolovat každého cestujícího. Řešením by podle Unie mohla časem být právě umělá inteligence.

Ta je součástí systému iBorderCtrl, který ve zkušebním provozu začne během listopadu kontrolovat cestující na čtyřech hraničních přechodech v Maďarsku, Lotyšsku a v Řecku. Koordinátorem projektu je maďarská policie.  

Virtuální hraniční kontrola bude podle časopisu New Scientist vypadat tak, že „digitální agent“ (tedy program s prvky umělé inteligence) bude cestujícímu pokládat otázky, které se budou týkat například toho, co má v kufru. Systém také údajně pomocí umělé inteligence zaznamená tvář kontrolovaného.

Podoba virtuálního agenta se přitom má přizpůsobit pohlaví, etnicitě i jazyku člověka, kterého zrovna bude kontrolovat. 

Pokud cestující projde „testem pravdy“, obdrží podle serveru GIZMODO QR kód, který mu umožní překročit hranici. V případě, že člověk při kontrole naopak neobstojí, virtuální agent začne být přísnější a cestujícího předá do rukou lidského zaměstnance. Podle časopisu New Scientist ale ve své současné zkušební podobě systém sám o sobě nikomu v překročení hranic nezabrání.  

Systém má zatím pouze 76procentní úspěšnost

Program je zatím teprve na začátku. Detektor lži s umělou inteligencí byl zatím testovaný pouze na třiceti lidech – dosahoval přitom asi 76procentní úspěšnosti.  

Maja Panticová z Imperial College London upozornila, že systém nedokáže rozeznat, jakým způsobem kontrolovaný člověk lže. „Pokud řeknete lidem, aby lhali, budou se chovat jinak než ti, kteří doopravdy lžou a ví přitom, že pokud je systém odhalí, můžou jít do vězení nebo čelit jiným vážným důsledkům,“ vysvětlila.  

Keeley Crockettová z britské Manchester Metropolitan University a členka týmu iBorderCtrl  nicméně uvedla, že jsou „docela přesvědčeni“, že mohou dosáhnout až 85procentní úspěšnosti.  

Po úvodních zkouškách se k projektu plánují připojit také některé další evropské země jako je Velká Británie, Španělsko, Polsko nebo Německo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...