Kdy se lidem žilo na Zemi nejhůř? Historici našli „annus horribilis“

Pokud by chtěl někdo vědět, jaký rok byl v dějinách lidstva tím nejhorším a přinesl největší zkázu, vědci po dlouhém zkoumání tímto letopočtem označili rok 536. Skupina odborníků pod vedením historika Michaela McCormicka z Harvardovy univerzity totiž na základě analýz vzorků ledovce ze švýcarských Alp potvrdila, že právě v roce 536 silná erupce sopky na Islandu způsobila obrovský pokles teplot, neúrodu, hladomor, hospodářskou stagnaci a epidemie chorob. Informoval o tom časopis Science Magazine.

Odpověď na to, který rok v dějinách byl ten nejničivější „annus horribilis“ (strašlivý rok), hledali v minulosti mnozí historici, politici i filozofové.

Podle Michaela McCormicka lze prý nyní zodpovědně říct, že to nebyl ani rok 1349, kdy vypukla v Evropě velká epidemie moru, ani rok 1918, kdy epidemie španělské chřipky zabila po celém světě 50 až 100 milionů lidí. Oba zmíněné letopočty značně předčí rok 536.

„Byl to začátek jednoho z vůbec nejhorších období, v němž se člověk mohl ocitnout, jestli ne ten vůbec nejhorší rok,“ tvrdí McCormick. To, že v dějinách raného středověku se od poloviny šestého století hovoří o „temném období“, je známá věc. Vědci ale nyní s jistotou potvrdili, proč toto temné období nastalo.

Odpověď dal ledovec rozřezaný na tloušťku vlasu

V roce 2013 díky vrtu odebrali ze švýcarského ledovce 72 metrů dlouhý sloupec ledu, který zrcadlí posledních 2000 let lidských dějin. Pomocí laseru jsou z něj schopni řezat vzorky o tloušťce 120 mikronů, tedy zhruba jako lidský vlas, a analyzovat jejich složení. Přítomnost různých chemických prvků, prachu či příměsí pak dokáže napovědět mnohé o klimatických podmínkách nebo meteorologických událostech. 

Díky analýzám dospěli k závěru, že v první polovině roku 536 vybuchla na Islandu sopka a její masivní erupce zahalila celou severní polokouli na dlouhé měsíce zplodinami a kouřem. Protože mrak nepropustil sluneční paprsky, tak celá Evropa, ale i podstatná část Asie skutečně doslova potemněly a teploty v létě klesly o 1,5 až 2,5 stupně Celsia. Na mnoha místech i přes léto sněžilo.

Svět bez jídla

Nízké teploty zničily veškerou úrodu nejen v Evropě, ale i v Číně nebo Mezopotámii, což vedlo ke hladomoru. Navíc v letech 540 a 547 následovaly další dvě erupce, které situaci znovu zhoršily. V roce 541 navíc propukla epidemie takzvaného Justiniánského moru, jež zabila polovinu populace tehdejší byzantské říše.

Hospodářská stagnace trvala téměř celé jedno století. Teprve ve vzorcích ledovce z doby kolem roku 640 našli glaciologové, které vedl profesor Paul Mayewski z univerzity v americkém Maine, příměsi olova. To podle nich ukazuje na rozšíření dolování a tavení stříbra. Právě to pak vedlo k většímu bohatství a prosperitě starého kontinentu.

A co naše země?

Studie sledovala celosvětové dopady, ale toto období bylo nesmírně složité i pro ty, kdo žili na území dnešní České republiky. V té době totiž u nás probíhala doba stěhování národů, kdy se tu střídaly a míchaly různé skupiny nájezdníků – Herulové, Langobardi, Hunové nebo Durynkové. Slované se k nám dostali pravděpodobně až v druhé polovině 6. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 3 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 4 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 7 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 8 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 9 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...