Kdo špatně spí, tloustne. Vědci našli spojitost mezi nedostatkem spánku a obezitou

Už delší dobu vědci naznačují, že by mohla obezita souviset s nedostatkem spánku. Nejnovější studie švédských odborníků tyto domněnky a náznaky potvrzuje.

Nedostatek spánku nebo málo kvalitní spánek narušují metabolismus a zvyšují schopnost těla ukládat tuky. Potvrdil to rozsáhlý výzkum, jehož autory jsou vědci z univerzity v Uppsale. Navázali na starší práce, které studovaly spánkový cyklus a jeho souvislost s problémy oběhového systému nebo cukrovkou.

Podle hlavního autora studie, experta na tyto takzvané cirkadiánní rytmy Jonathana Cedernaese, je nyní jasné, že nedostatek spánku s tloustnutím souvisí. Neslouží podle něj jen k úspoře energie, ale má mnohem více funkcí.

Souvislost mezi nedostatkem spánku a řadou klasických civilizačních chorob už byla prokázána mnohokrát. Vědci zatím nejsou schopní přesně říci, proč se to děje – procesy jsou to totiž značně složité. Příčin, proč právě nedostatek spánku vede k větší pravděpodobnosti vzniku obezity, může být více a mohou být i propojené.

Podle Cedernaese však není vyloučeno ani jednoduché vysvětlení. Totiž že lidé, kteří jsou déle vzhůru, mají zkrátka více času pořádně se najíst.

Podařilo se však najít souvislost mezi nedostatkem spánku a sebekontrolou. Kdo je nevyspalý, hůř ovládá své touhy. Navíc málo spánku narušuje hormony, které kontrolují příjem potravy; člověk pak hůře odhadne, jestli už je sytý, anebo se přejídá. Podle starších prací stačí jen drobný výpadek v kvalitě nebo kvantitě spánku a tyto procesy jsou narušené.

Existuje ještě jedna souvislost, která vše ještě více komplikuje: obezita zvyšuje riziko tazvané spánkové apnoe, což jsou dýchací problémy, které samy o sobě narušují kvalitu spánku. Lidé s nadváhou se tak mohou dostávat velice snadno do „začarovaného kruhu“, kdy biologické mechanismy těla brání jednak tomu, aby hubli, ale i tomu, aby se dobře vyspali.

Kdo nespí, nemá svaly

Nová práce přinesla přesvědčivé důkazy o tom, že spánková deprivace má přímý dopad na základní metabolismus a rovnováhu mezi tukem a svaly v lidském těle. Vyšla v odborném časopise Science Advances, přičemž zkoumala vzorek 15 zdravých dobrovolníků.

Mimo jiné se ukázalo, že nedostatek spánku vede k většímu množství zánětů v těle. Hlavní výzkum se však soustředil na jinou věc: pokud byly pokusné osoby vystavené nedostatku spánku, prosperovala jejich tuková tkáň, zatímco svalům se nedařilo.

Už dříve si vědci všimli, že lidé, kteří pracují na směny, mají menší množství svalové hmoty, ale dávali to do souvislosti s povahou jejich práce. Nyní se ukazuje, že roli v tom mohou hrát zcela přirozené faktory lidského metabolismu spojené s nedostatkem spánku.

Experti zkoumali tyto jevy jen relativně krátkodobě. Rádi by nyní prověřili, jestli je lidské tělo schopné se těmto trendům, pokud jsou opravdu dlouhodobé, nějak přizpůsobit, nebo negativních dopadů v průběhu let naopak spíše přibývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 14 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 15 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 18 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...