Která země světa bude mít jako první revoluční dopravní systém Hyperloop? Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí.
Ve Spojených arabských emirátech by mohl do pěti let vzniknout první Hyperloop na světě – systém bleskové osobní dopravy potrubím, ve kterém mají přepravní kapsle dosahovat rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Dubajské úřady se v úterý s kalifornskou firmou Hyperloop One dohodly na vybudování dráhy z Dubaje od metropole Abú Zabí. Stodvacetikilometrová trasa by pak zabrala jen 12 minut, píše agentura AFP.
- S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.
Dohoda zatím nestanovuje žádný rozpočet ani termín pro zprovoznění této železnice budoucnosti. Obě strany budou na základě „historické dohody“ zkoumat možnosti budování prvního hyperloopu na světě. Výkonný ředitel Hyperloop One Rob Lloyd se domnívá, že z technického hlediska je jeho spuštění v Emirátech možné do pěti let.
Testy byly úspěšné, ale ne zcela reprezentativní
V květnu provedla Lloydova společnost první úspěšný test pohonu, šlo však o velmi zjednodušený model. Stlačený vzduch tehdy urychlil kovový modul na rychlost sto mil v hodině (160 kilometrů v hodině) za 1,1 vteřiny. V nízkotlakém potrubí a s lepší aerodynamickou úpravou by zařízení se stejným pohonem dokázalo vyvinout rychlost přes 1100 kilometrů v hodině.
V Dubaji chce kalifornská Hyperloop One vybudovat síť stanic, které budou napojené na hlavní linku do Abú Zabí. Ta by sloužila nejen pro přepravu osob, ale i zboží. „Dubaj je město, které chápe globální změny a chce být průkopníkem,“ řekl při slavnostním oznámení šéf místního úřadu pro silnice a dopravu Mattar at-Tayer.
Brněnská varianta zůstává ve hře
Brno se má stát v budoucnu centrem vědecké komunity, která bude na tomto futuristickém dopravním řešení spolupracovat. Brněnská radnice už zahájila spolupráci se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která podepsala i memorandum se slovenskou vládou. Jedná i s Vídní a Brňané se obrátili taky na Prahu, zda by chtěla spolupracovat, řekl náměstek brněnského primátora Jaroslav Kacer (TOP 09).
„Naší snahou je táhnout komunitu vědců, podnikatelů či akademické sféry, která se bude zabývat inovativními řešeními, která jsou s Hyperloopem spojené. Je možné, že se vize spojení Prahy a Brna tímto druhem dopravy neuskuteční, ale vzniknou v Brně technická a technologická řešení, která najdou uplatnění jinde,“ řekl Kacer.
V nejbližší době by mělo Brno znát stanovisko Prahy, zda se chce na projektu také podílet. „Před pár dny jsme odeslali dopis. V lednu chceme také uspořádat konferenci, která by se zabývala Hyperloopem a vysokorychlostní železnicí,“ dodal náměstek primátora.
Brno se aktivity podle Kacera chopilo i proto, že stát zatím nedělá žádné výrazné kroky, které by měly v budoucnu vyústit ve stavbu vysokorychlostních tratí. Dosud nevznikla ani studie příležitostí.
Naopak se předpokládá, že by mohla vzniknout studie proveditelnosti pro Hyperloop. Ten by mohl spojit kromě dvou největších českých měst i Bratislavu a Vídeň.
