Kamenný kruh u Stonehenge byl recyklovaný. Původně stály kameny ve Walesu, naznačuje výzkum

Pozůstatky starověké památky v západním Walesu naznačují, že kameny, které stály na tomto místě, mohly být rozebrány a později použity k vybudování slavného kamenného kruhu ve Stonehenge. Důkazy přinesla nová studie.

Některé z obřích kamenů, které tvoří monumentální Stonehenge, byly už předtím použité ve starší podobné stavbě na jihozápadě Walesu – od Stonehenge je vzdálená 280 kilometrů.
Podle autorů výzkumu z University College London (UCL) existují mezi oběma neolitickými stavbami překvapivé shody. Kamenný kruh Stonehenge byl postavený asi před pěti tisíci lety, velšský monument Waun Mawn je ještě starší.

  • Velšský kněz Geoffrey of Monmouth popsal ve dvanáctém století jako první vyprávění o čaroději Merlinovi.  
  • Ten měl vést výpravu do Irska, která se tam zmocnila kouzelného kamenného kruhu jménem „Tanec obrů“ - pak ho čaroděj nechal postavit znovu v Anglii.
  • Přestože je Geoffrey z Monmouthu považovám za historicky nespolehlivého, tato legenda může zahrnovat jádro prehistorické vzpomínky.

Vědci tvrdí, že slavné modré a šedé kameny, které stojí ve stonehengeském kruhu, u nichž bylo již dříve prokázáno, že byly vyrobené ve Walesu, mohly být přesunuty do Stonehenge, když celá kultura jejich tvůrců migrovala po Anglii.

Studie vyšla v odborném časopise Antiquity a vysvětluje, proč byly obří monolity přesunuty tak daleko, když většina podobných kamenných kruhů z té doby byla postavena poblíž lomů, kde vznikly.

Záhada z Walesu

Waun Mawn je jedním z nejstarších kamenných kruhů v Británii a třetím největším v zemi. Jeho okolí bylo důležitou a hustě osídlenou oblastí, a to až do roku 3000 př. n. l., kdy zde nečekaně a náhle lidská činnost mizí. „Jako by se prostě vypařili. Možná odsud většina lidí migrovala a brala si s sebou i své kameny – symboly své rodové identity,“ uvedl archeolog Mike Parker Pearson z UCL. Zdá se tedy, že Stonehenge byl vlastně recyklovaná stavba, kterou její tvůrci jen přesunuli o stovky kilometrů – a později ji doplňovali a vylepšovali.

Vizualizace pravěké podoby Stonehenge
Zdroj: ČTK

Vědci odhadují, že ve Stonehenge mohlo být recyklováno mnohem víc kamenů z jiných částí Walesu – Waun Mawn v hrabství Pembrokeshire zřejmě nebyl jedinou památkou, která se přestěhovala a byla znovu využita. „Možná jich je v Preseli víc a čekají, až je někdo najde. Kdo ví? Někdo bude mít třeba to štěstí a najde je,“ řekl Pearson.

Co prozradil výzkum

Z datování dřevěného uhlí a usazenin z děr, kde kameny na velšské lokalitě původně stály, vyplývá, že tam kamenný kruh vznikl zhruba 400 let před Stonehenge. A je možné, že stavitelé použili nejen materiál z Waun Mawn, ale i jeho architekturu.

Waun Mawn má totiž průměr 110 metrů – stejně jako příkop, který obklopuje Stonehenge. Obě stavby také byly orientovány s ohledem na letní slunovrat: při letním slunovratu je osa kruhu orientována na východ slunce. Právě proto se ve Stonehenge každým rokem během slunovratu konají velké oslavy.

Vědci ale kromě orientace přišli u kruhu v Waun Mawn na další pozoruhodnou věc: odkryli řadu zasypaných děr, které kopírují obrys kruhu a jejich tvar velmi dobře odpovídá tvarům modrých kamenů ve Stonehenge. Jeden z nich má dokonce otisk, který odpovídá neobvyklému průřezu modrého kamene ze Stonehenge „jako klíč v zámku“, uvedli archeologové. Mike Parker Pearson řekl listu Guardian: „Zabývám se výzkumem Stonehenge už dvacet let a tohle je opravdu ta nejzajímavější věc, jakou jsme kdy našli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 8 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 14 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 17 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled