Kamenný kruh u Stonehenge byl recyklovaný. Původně stály kameny ve Walesu, naznačuje výzkum

Pozůstatky starověké památky v západním Walesu naznačují, že kameny, které stály na tomto místě, mohly být rozebrány a později použity k vybudování slavného kamenného kruhu ve Stonehenge. Důkazy přinesla nová studie.

Některé z obřích kamenů, které tvoří monumentální Stonehenge, byly už předtím použité ve starší podobné stavbě na jihozápadě Walesu – od Stonehenge je vzdálená 280 kilometrů.
Podle autorů výzkumu z University College London (UCL) existují mezi oběma neolitickými stavbami překvapivé shody. Kamenný kruh Stonehenge byl postavený asi před pěti tisíci lety, velšský monument Waun Mawn je ještě starší.

  • Velšský kněz Geoffrey of Monmouth popsal ve dvanáctém století jako první vyprávění o čaroději Merlinovi.  
  • Ten měl vést výpravu do Irska, která se tam zmocnila kouzelného kamenného kruhu jménem „Tanec obrů“ - pak ho čaroděj nechal postavit znovu v Anglii.
  • Přestože je Geoffrey z Monmouthu považovám za historicky nespolehlivého, tato legenda může zahrnovat jádro prehistorické vzpomínky.

Vědci tvrdí, že slavné modré a šedé kameny, které stojí ve stonehengeském kruhu, u nichž bylo již dříve prokázáno, že byly vyrobené ve Walesu, mohly být přesunuty do Stonehenge, když celá kultura jejich tvůrců migrovala po Anglii.

Studie vyšla v odborném časopise Antiquity a vysvětluje, proč byly obří monolity přesunuty tak daleko, když většina podobných kamenných kruhů z té doby byla postavena poblíž lomů, kde vznikly.

Záhada z Walesu

Waun Mawn je jedním z nejstarších kamenných kruhů v Británii a třetím největším v zemi. Jeho okolí bylo důležitou a hustě osídlenou oblastí, a to až do roku 3000 př. n. l., kdy zde nečekaně a náhle lidská činnost mizí. „Jako by se prostě vypařili. Možná odsud většina lidí migrovala a brala si s sebou i své kameny – symboly své rodové identity,“ uvedl archeolog Mike Parker Pearson z UCL. Zdá se tedy, že Stonehenge byl vlastně recyklovaná stavba, kterou její tvůrci jen přesunuli o stovky kilometrů – a později ji doplňovali a vylepšovali.

Vizualizace pravěké podoby Stonehenge
Zdroj: ČTK

Vědci odhadují, že ve Stonehenge mohlo být recyklováno mnohem víc kamenů z jiných částí Walesu – Waun Mawn v hrabství Pembrokeshire zřejmě nebyl jedinou památkou, která se přestěhovala a byla znovu využita. „Možná jich je v Preseli víc a čekají, až je někdo najde. Kdo ví? Někdo bude mít třeba to štěstí a najde je,“ řekl Pearson.

Co prozradil výzkum

Z datování dřevěného uhlí a usazenin z děr, kde kameny na velšské lokalitě původně stály, vyplývá, že tam kamenný kruh vznikl zhruba 400 let před Stonehenge. A je možné, že stavitelé použili nejen materiál z Waun Mawn, ale i jeho architekturu.

Waun Mawn má totiž průměr 110 metrů – stejně jako příkop, který obklopuje Stonehenge. Obě stavby také byly orientovány s ohledem na letní slunovrat: při letním slunovratu je osa kruhu orientována na východ slunce. Právě proto se ve Stonehenge každým rokem během slunovratu konají velké oslavy.

Vědci ale kromě orientace přišli u kruhu v Waun Mawn na další pozoruhodnou věc: odkryli řadu zasypaných děr, které kopírují obrys kruhu a jejich tvar velmi dobře odpovídá tvarům modrých kamenů ve Stonehenge. Jeden z nich má dokonce otisk, který odpovídá neobvyklému průřezu modrého kamene ze Stonehenge „jako klíč v zámku“, uvedli archeologové. Mike Parker Pearson řekl listu Guardian: „Zabývám se výzkumem Stonehenge už dvacet let a tohle je opravdu ta nejzajímavější věc, jakou jsme kdy našli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...