Kaloni milují společnost. Když je jim ale zle, izolují se od ostatních. Přežívají tak epidemie

Kaloni milují stejně jako lidé společnost dalších jedinců svého druhu. Pokud ale onemocní, vyhledají samotu a izolují se od komunity, aby ji nenakazili. Ve studii, která vyšla v časopisu newyorské akademie věd, to napsali vědci z univerzity v Tel Avivu.

Kaloni se v případě onemocnění navzájem nekrmí, takže padá důvod držet se kolonie. Mohou v ní nakazit ostatní, což se nestane, když se uchýlí do samoty.

Podobné chování lze pozorovat i u jiných zvířecích druhů, které jinak žijí pospolitě, například u mravenců, netopýrů-upírů nebo u opic. Stejně i myši vytvářejí skupiny, ale oddělí se od nich, jestliže onemocní, jak prokázala studie univerzity v Curychu z roku 2014. V ní se ukázalo, že se ostatní nemocného člena nestraní, ale že je to nemocná myš, která se sama od skupiny odpoutá.

Kaloň egyptský
Zdroj: Wikimedia Commons

A totéž se teď ukázalo u kaloňů. Podle Maji Weinbergové, která se na telavivském výzkumu podílela, nejsou kaloni jen společenští, ale nadměrně společenští. „Projeví se to při vyšetření jejich střevních bakterií – mikrobiomu. Když ho budete vyšetřovat, bude se shodovat spíš s mikrobiomem jedinců v jejich okolí než s jejich vlastním z minulého dne. Nic podobného se u ostatních savců nevyskytuje,“ řekla Weinbergová.

Studie také prokázala, že spolu kaloni živě komunikují, takže uchylování se do izolace jim není vlastní.

Jak zajistit přežití kolonie

„Vycházeli jsme z předpokladu, že kolonie ponechá nemocné osamocené, ale zjistili jsme, že nemocní se izolují sami,“ tvrdí Weinbergová.

Vědci věděli, že kaloňům není dobře, protože se o to sami přičinili. Pracovali se skupinou odchycených kaloňů a s druhou, která byla na svobodě a mohla se pohybovat v napůl volné kolonii v prostorách univerzity. Některým byl do těla vpraven protein, který měl vyvolat „falešnou obrannou reakci“. Zvířeti bylo několik dní špatně a na zvracení. Žádnému ale v rámci studie nebylo ublíženo.

Kaloni mají velmi rychlý metabolismus a v těle vlastně žádný tuk. Rychle potravu zpracují, spolknou, stráví a zbytek z těla vyloučí, takže nemohou být dva dny bez potravy. Proto dostávali ti s vpraveným proteinem oblíbenou šťávu z manga, aby se zabránilo dehydrataci a úmrtí. Preparát podle Weinbergové nezpůsobil nemoc, jenom pocit nevolnosti. Vlivem velmi rychlého metabolismu byla rychlá také zánětlivá reakce na protein.

Weinbergová chování připodobnila k situaci člověka, jehož bolí hlava a má horečku. Ani on se v takovém případě nevydá na večírek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 20 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...