Kaloni milují stejně jako lidé společnost dalších jedinců svého druhu. Pokud ale onemocní, vyhledají samotu a izolují se od komunity, aby ji nenakazili. Ve studii, která vyšla v časopisu newyorské akademie věd, to napsali vědci z univerzity v Tel Avivu.
Kaloni milují společnost. Když je jim ale zle, izolují se od ostatních. Přežívají tak epidemie
Kaloni se v případě onemocnění navzájem nekrmí, takže padá důvod držet se kolonie. Mohou v ní nakazit ostatní, což se nestane, když se uchýlí do samoty.
Podobné chování lze pozorovat i u jiných zvířecích druhů, které jinak žijí pospolitě, například u mravenců, netopýrů-upírů nebo u opic. Stejně i myši vytvářejí skupiny, ale oddělí se od nich, jestliže onemocní, jak prokázala studie univerzity v Curychu z roku 2014. V ní se ukázalo, že se ostatní nemocného člena nestraní, ale že je to nemocná myš, která se sama od skupiny odpoutá.
Kaloň egyptský
A totéž se teď ukázalo u kaloňů. Podle Maji Weinbergové, která se na telavivském výzkumu podílela, nejsou kaloni jen společenští, ale nadměrně společenští. „Projeví se to při vyšetření jejich střevních bakterií – mikrobiomu. Když ho budete vyšetřovat, bude se shodovat spíš s mikrobiomem jedinců v jejich okolí než s jejich vlastním z minulého dne. Nic podobného se u ostatních savců nevyskytuje,“ řekla Weinbergová.
Studie také prokázala, že spolu kaloni živě komunikují, takže uchylování se do izolace jim není vlastní.
Jak zajistit přežití kolonie
„Vycházeli jsme z předpokladu, že kolonie ponechá nemocné osamocené, ale zjistili jsme, že nemocní se izolují sami,“ tvrdí Weinbergová.
Vědci věděli, že kaloňům není dobře, protože se o to sami přičinili. Pracovali se skupinou odchycených kaloňů a s druhou, která byla na svobodě a mohla se pohybovat v napůl volné kolonii v prostorách univerzity. Některým byl do těla vpraven protein, který měl vyvolat „falešnou obrannou reakci“. Zvířeti bylo několik dní špatně a na zvracení. Žádnému ale v rámci studie nebylo ublíženo.
Kaloni mají velmi rychlý metabolismus a v těle vlastně žádný tuk. Rychle potravu zpracují, spolknou, stráví a zbytek z těla vyloučí, takže nemohou být dva dny bez potravy. Proto dostávali ti s vpraveným proteinem oblíbenou šťávu z manga, aby se zabránilo dehydrataci a úmrtí. Preparát podle Weinbergové nezpůsobil nemoc, jenom pocit nevolnosti. Vlivem velmi rychlého metabolismu byla rychlá také zánětlivá reakce na protein.
Weinbergová chování připodobnila k situaci člověka, jehož bolí hlava a má horečku. Ani on se v takovém případě nevydá na večírek.