Kaloni milují společnost. Když je jim ale zle, izolují se od ostatních. Přežívají tak epidemie

Kaloni milují stejně jako lidé společnost dalších jedinců svého druhu. Pokud ale onemocní, vyhledají samotu a izolují se od komunity, aby ji nenakazili. Ve studii, která vyšla v časopisu newyorské akademie věd, to napsali vědci z univerzity v Tel Avivu.

Kaloni se v případě onemocnění navzájem nekrmí, takže padá důvod držet se kolonie. Mohou v ní nakazit ostatní, což se nestane, když se uchýlí do samoty.

Podobné chování lze pozorovat i u jiných zvířecích druhů, které jinak žijí pospolitě, například u mravenců, netopýrů-upírů nebo u opic. Stejně i myši vytvářejí skupiny, ale oddělí se od nich, jestliže onemocní, jak prokázala studie univerzity v Curychu z roku 2014. V ní se ukázalo, že se ostatní nemocného člena nestraní, ale že je to nemocná myš, která se sama od skupiny odpoutá.

Kaloň egyptský
Zdroj: Wikimedia Commons

A totéž se teď ukázalo u kaloňů. Podle Maji Weinbergové, která se na telavivském výzkumu podílela, nejsou kaloni jen společenští, ale nadměrně společenští. „Projeví se to při vyšetření jejich střevních bakterií – mikrobiomu. Když ho budete vyšetřovat, bude se shodovat spíš s mikrobiomem jedinců v jejich okolí než s jejich vlastním z minulého dne. Nic podobného se u ostatních savců nevyskytuje,“ řekla Weinbergová.

Studie také prokázala, že spolu kaloni živě komunikují, takže uchylování se do izolace jim není vlastní.

Jak zajistit přežití kolonie

„Vycházeli jsme z předpokladu, že kolonie ponechá nemocné osamocené, ale zjistili jsme, že nemocní se izolují sami,“ tvrdí Weinbergová.

Vědci věděli, že kaloňům není dobře, protože se o to sami přičinili. Pracovali se skupinou odchycených kaloňů a s druhou, která byla na svobodě a mohla se pohybovat v napůl volné kolonii v prostorách univerzity. Některým byl do těla vpraven protein, který měl vyvolat „falešnou obrannou reakci“. Zvířeti bylo několik dní špatně a na zvracení. Žádnému ale v rámci studie nebylo ublíženo.

Kaloni mají velmi rychlý metabolismus a v těle vlastně žádný tuk. Rychle potravu zpracují, spolknou, stráví a zbytek z těla vyloučí, takže nemohou být dva dny bez potravy. Proto dostávali ti s vpraveným proteinem oblíbenou šťávu z manga, aby se zabránilo dehydrataci a úmrtí. Preparát podle Weinbergové nezpůsobil nemoc, jenom pocit nevolnosti. Vlivem velmi rychlého metabolismu byla rychlá také zánětlivá reakce na protein.

Weinbergová chování připodobnila k situaci člověka, jehož bolí hlava a má horečku. Ani on se v takovém případě nevydá na večírek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...