K ničivým požárům v USA vedly tajfuny na druhé straně planety

Extrémní počasí na jedné straně světa může silně ovlivnit počasí na druhé straně planety. Mezinárodní vědecký tým to popsal na příkladu loňských požárů v Kalifornii a Oregonu – povětrnostní podmínky, které plameny v USA rozdmýchavaly, totiž významně ovlivnily korejské tajfuny na druhé straně Pacifiku.

Rok 2020 byl kromě koronavirové pandemie výjimečný také vysokým množstvím přírodních katastrof. Začal rozsáhlými požáry v amazonském deštném pralese a v Austrálii, v amerických státech vypukla série požárů později – v Kalifornii a během léta a v Oregonu v září.

Zejména oregonský požár nekontrolovatelně zesílil a rozšířil se do širokého okolí silnými poryvy větru, které ho hnaly vpřed. V Kalifornii napočítaly úřady 9639 požárů, které spálily asi 1 779 730 hektarů – tedy asi čtyři procenta rozlohy celé Kalifornie. Zničeno bylo přes 10 tisíc domů a celkové škody byly přes 12 miliard dolarů.

Mezinárodní vědecký tým vedený jihorejskými a americkými meteorology nyní v odborném časopise Geophysical Research Letters zveřejnil studii, podle které pomohl nezvykle silné požáry rozdmýchat nečekaný a vzdálený zdroj – tajfuny na druhé straně Tichého oceánu.

Tři korejské bouře

Koncem srpna a začátkem září došlo na Korejském poloostrově k třem bouřím. Jmenovaly se Bavi, Mayask a Haishen a způsobily záplavy, sesuvy bahna a také několik lidských obětí na životech.

Vědci uvádějí, že bouře měly dost energie na to, aby narušily takzvaný „jet stream“, neboli tryskové proudění, které v atmosféře žene vzduch ve směru ze západu na východ. To změnilo povětrnostní podmínky nad USA tak, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost požárů v Severní Americe. 

„Tajfun Haishen prodloužil počáteční šíření požáru a udržoval anomálně horké a suché podmínky v Kalifornii i extrémní vítr v Oregonu,“ uvedli autoři. „Jeden tajfun takové síly by v Koreji nebyl úplně neobvyklý,“ řekl spoluautor práce profesor Wang, „Ale tři za dva týdny? To už bylo historicky výjimečné.“

Studie ukazuje, jak zásadní dominový efekt mohou mít katastrofy související s počasím. Přestože se může zdát, že jejich dopad je jen lokální, ve skutečnosti teprve nyní vědci lépe poznávají i jejich globální dopad. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 1 hhodinou

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 21 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...