K ničivým požárům v USA vedly tajfuny na druhé straně planety

Extrémní počasí na jedné straně světa může silně ovlivnit počasí na druhé straně planety. Mezinárodní vědecký tým to popsal na příkladu loňských požárů v Kalifornii a Oregonu – povětrnostní podmínky, které plameny v USA rozdmýchavaly, totiž významně ovlivnily korejské tajfuny na druhé straně Pacifiku.

Rok 2020 byl kromě koronavirové pandemie výjimečný také vysokým množstvím přírodních katastrof. Začal rozsáhlými požáry v amazonském deštném pralese a v Austrálii, v amerických státech vypukla série požárů později – v Kalifornii a během léta a v Oregonu v září.

Zejména oregonský požár nekontrolovatelně zesílil a rozšířil se do širokého okolí silnými poryvy větru, které ho hnaly vpřed. V Kalifornii napočítaly úřady 9639 požárů, které spálily asi 1 779 730 hektarů – tedy asi čtyři procenta rozlohy celé Kalifornie. Zničeno bylo přes 10 tisíc domů a celkové škody byly přes 12 miliard dolarů.

Mezinárodní vědecký tým vedený jihorejskými a americkými meteorology nyní v odborném časopise Geophysical Research Letters zveřejnil studii, podle které pomohl nezvykle silné požáry rozdmýchat nečekaný a vzdálený zdroj – tajfuny na druhé straně Tichého oceánu.

Tři korejské bouře

Koncem srpna a začátkem září došlo na Korejském poloostrově k třem bouřím. Jmenovaly se Bavi, Mayask a Haishen a způsobily záplavy, sesuvy bahna a také několik lidských obětí na životech.

Vědci uvádějí, že bouře měly dost energie na to, aby narušily takzvaný „jet stream“, neboli tryskové proudění, které v atmosféře žene vzduch ve směru ze západu na východ. To změnilo povětrnostní podmínky nad USA tak, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost požárů v Severní Americe. 

„Tajfun Haishen prodloužil počáteční šíření požáru a udržoval anomálně horké a suché podmínky v Kalifornii i extrémní vítr v Oregonu,“ uvedli autoři. „Jeden tajfun takové síly by v Koreji nebyl úplně neobvyklý,“ řekl spoluautor práce profesor Wang, „Ale tři za dva týdny? To už bylo historicky výjimečné.“

Studie ukazuje, jak zásadní dominový efekt mohou mít katastrofy související s počasím. Přestože se může zdát, že jejich dopad je jen lokální, ve skutečnosti teprve nyní vědci lépe poznávají i jejich globální dopad. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 2 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 19 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 21 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 22 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...