K ničivým požárům v USA vedly tajfuny na druhé straně planety

Extrémní počasí na jedné straně světa může silně ovlivnit počasí na druhé straně planety. Mezinárodní vědecký tým to popsal na příkladu loňských požárů v Kalifornii a Oregonu – povětrnostní podmínky, které plameny v USA rozdmýchavaly, totiž významně ovlivnily korejské tajfuny na druhé straně Pacifiku.

Rok 2020 byl kromě koronavirové pandemie výjimečný také vysokým množstvím přírodních katastrof. Začal rozsáhlými požáry v amazonském deštném pralese a v Austrálii, v amerických státech vypukla série požárů později – v Kalifornii a během léta a v Oregonu v září.

Zejména oregonský požár nekontrolovatelně zesílil a rozšířil se do širokého okolí silnými poryvy větru, které ho hnaly vpřed. V Kalifornii napočítaly úřady 9639 požárů, které spálily asi 1 779 730 hektarů – tedy asi čtyři procenta rozlohy celé Kalifornie. Zničeno bylo přes 10 tisíc domů a celkové škody byly přes 12 miliard dolarů.

Mezinárodní vědecký tým vedený jihorejskými a americkými meteorology nyní v odborném časopise Geophysical Research Letters zveřejnil studii, podle které pomohl nezvykle silné požáry rozdmýchat nečekaný a vzdálený zdroj – tajfuny na druhé straně Tichého oceánu.

Tři korejské bouře

Koncem srpna a začátkem září došlo na Korejském poloostrově k třem bouřím. Jmenovaly se Bavi, Mayask a Haishen a způsobily záplavy, sesuvy bahna a také několik lidských obětí na životech.

Vědci uvádějí, že bouře měly dost energie na to, aby narušily takzvaný „jet stream“, neboli tryskové proudění, které v atmosféře žene vzduch ve směru ze západu na východ. To změnilo povětrnostní podmínky nad USA tak, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost požárů v Severní Americe. 

„Tajfun Haishen prodloužil počáteční šíření požáru a udržoval anomálně horké a suché podmínky v Kalifornii i extrémní vítr v Oregonu,“ uvedli autoři. „Jeden tajfun takové síly by v Koreji nebyl úplně neobvyklý,“ řekl spoluautor práce profesor Wang, „Ale tři za dva týdny? To už bylo historicky výjimečné.“

Studie ukazuje, jak zásadní dominový efekt mohou mít katastrofy související s počasím. Přestože se může zdát, že jejich dopad je jen lokální, ve skutečnosti teprve nyní vědci lépe poznávají i jejich globální dopad. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...