K ničivým požárům v USA vedly tajfuny na druhé straně planety

Extrémní počasí na jedné straně světa může silně ovlivnit počasí na druhé straně planety. Mezinárodní vědecký tým to popsal na příkladu loňských požárů v Kalifornii a Oregonu – povětrnostní podmínky, které plameny v USA rozdmýchavaly, totiž významně ovlivnily korejské tajfuny na druhé straně Pacifiku.

Rok 2020 byl kromě koronavirové pandemie výjimečný také vysokým množstvím přírodních katastrof. Začal rozsáhlými požáry v amazonském deštném pralese a v Austrálii, v amerických státech vypukla série požárů později – v Kalifornii a během léta a v Oregonu v září.

Zejména oregonský požár nekontrolovatelně zesílil a rozšířil se do širokého okolí silnými poryvy větru, které ho hnaly vpřed. V Kalifornii napočítaly úřady 9639 požárů, které spálily asi 1 779 730 hektarů – tedy asi čtyři procenta rozlohy celé Kalifornie. Zničeno bylo přes 10 tisíc domů a celkové škody byly přes 12 miliard dolarů.

Mezinárodní vědecký tým vedený jihorejskými a americkými meteorology nyní v odborném časopise Geophysical Research Letters zveřejnil studii, podle které pomohl nezvykle silné požáry rozdmýchat nečekaný a vzdálený zdroj – tajfuny na druhé straně Tichého oceánu.

Tři korejské bouře

Koncem srpna a začátkem září došlo na Korejském poloostrově k třem bouřím. Jmenovaly se Bavi, Mayask a Haishen a způsobily záplavy, sesuvy bahna a také několik lidských obětí na životech.

Vědci uvádějí, že bouře měly dost energie na to, aby narušily takzvaný „jet stream“, neboli tryskové proudění, které v atmosféře žene vzduch ve směru ze západu na východ. To změnilo povětrnostní podmínky nad USA tak, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost požárů v Severní Americe. 

„Tajfun Haishen prodloužil počáteční šíření požáru a udržoval anomálně horké a suché podmínky v Kalifornii i extrémní vítr v Oregonu,“ uvedli autoři. „Jeden tajfun takové síly by v Koreji nebyl úplně neobvyklý,“ řekl spoluautor práce profesor Wang, „Ale tři za dva týdny? To už bylo historicky výjimečné.“

Studie ukazuje, jak zásadní dominový efekt mohou mít katastrofy související s počasím. Přestože se může zdát, že jejich dopad je jen lokální, ve skutečnosti teprve nyní vědci lépe poznávají i jejich globální dopad. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...