Výsledky nové vědecké studie naznačují, že leváci mají výjimečné výhody zejména ve sportech, kde jsou největší nároky na rozhodování pod časovým tlakem – jde zejména o basebal, stolní tenis nebo kriket.
Jsou leváci lepší sportovci? Velká analýza ukázala, že v některých sportech ano
Mezi sportovci je nepřiměřené množství leváků – mezi těmi českými vyniká například hvězdné trio Martina Navrátilová, Petra Kvitová a Lucie Šafářová. Teorií o tom, proč leváci ve sportech tak vynikají, je mnoho, nyní na toto téma vznikla velká analytická práce, jejíž autoři se pokusili popsat problém do těch nejmenších podrobností. Zajímalo je zejména to, proč leváci tolik vynikají v některých sportech, zatímco v jiných nejsou nijak nadprůměrně zastoupení.
Výsledky této studie naznačují, že mít dominantní levou ruku je výjimečně výhodné ve sportech, kde jsou hráči pod nejsilnějším časovým presem – zřejmě proto, že protihráči nejsou schopní na pohyby leváka tak rychle zareagovat.
„Údaje naznačují, že čím extrémnější nároky na reakci ve sporu jsou, tím větší je v něm podíl leváků,“ uvedl autor studie Florian Loffing z University v německém Oldenburgu. „Jsme méně zvyklí na hraní proti levákům, a tak nemáme dostatek času vypracovat si optimální strategie, abychom jim mohli konkurovat,“ dodal.
Odhaduje se, že v populaci je asi 10-13 % leváků, ale v řadě sportů se jejich podíl mezi elitními hráči pohybuje třeba až kolem 50 procent, což statistice vůbec neodpovídá. O vysvětlení se pokoušela řada teorií, některé byly značně sofistikované. Uvádělo se například, že leváci mají efektivnější spojení mezi oběma hemisférami mozku. Zůstávala ale otázka: proč různé sporty ukazují takové rozdíly v počtu leváků?
Analýza stovky nejlepších
Loffing a jeho kolegové shromáždili údaje o 100 nejlepších hráčích badmintonu, squashe, tenisu, stolního tenisu a také basebalu a kriketu v časovém rozmezí po dobu šesti let mezi roky 2009 a 2014.
Hned první analýzy potvrdily významný rozdíl v podílu leváků v různých sportovních disciplínách: více než 30 % špičkových basebalových nadhazovačů jsou leváci, ve srovnání s pouhými 13 procenty badmintonových hráčů a 8,7 procent hráčů squashe. U žen bylo levaček přes 19 % u stolního tenisu, ale jen 8 procent u tenisu a badmintonu a 8,4 procent u squashe.
To ale Loffingovi nestačilo; věnoval se také tomu, kolik času mají sportovci v jednotlivých sportech na reakci. Zjišťoval to jednak rozborem videozáběrů, jednak přímým měřením pomocí přístrojů. Výsledky ukázaly, že nejkratší čas na zareagování byl u basebalu, pak následoval kriket a stolní tenis, zatímco další sporty byly méně rychlé; například squash byl v tomto ohledu „nejpomalejší“.
Tato zjištění velmi přesně odpovídala trendu používání levé ruky pro různé sporty. Loffing uvedl, že výsledky naznačují, že výjimečnost leváctví nestačí jako jediné vysvětlení jeho výhody – reakční čas v tom musí hrát nějakou podstatnou roli. Platí přitom, že u obou pohlaví je vliv leváctví podobně silný.
Evoluční výhoda leváctví
Podle Loffinga by tato práce mohla pomoci s vysvětlením, proč leváctví přes jeho jinak značnou nevýhodnost evolučně nikdy nezaniklo – může mít zřejmě pozitivní dopad na některé extrémní aktivity, v nichž rozhoduje rychlost reakce.
Loffing připouští, že v některých sportech mohou hrát roli i další faktory, například týmové strategie. Chris McManus, profesor psychologie a lékařského vzdělávání na University College London, který se na práci nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že toto vysvětlení je logické. Tyto výhody jsou ale podle něj omezené jen na elitní sportovce, kde záleží i na těch nejmenších rozdílech.