Jde to i bez lidí. O pole se ve všem postarají už jen roboti, prokázal experiment

Vesnice nejen v České republice se vylidňují – lidské práce v zemědělství je potřeba stále méně. A jak dokázal experiment s roboty, v budoucnu už lidé na polích nebudou potřeba vůbec.

Přechod k zemědělství vlastně stál na počátku moderního člověka. Lidé se mohli začít usazovat dlouhodobě na stejných místech, díky tomuto způsobu získávání potravy měli dost energie na to, aby přečkali doby neúrody. A také se mohli začít usazovat ve stále větších společenstvích. Úsvit 21. století ale naznačuje, že lidé zemědělství zase opustí – o práci na polích se zřejmě v budoucnosti začnou stále více starat stroje.

10 minut
Pole bez lidí
Zdroj: ČT24

Vědci z Harper Adams University ve Velké Británii se už nějaký čas starají o půdu pouze pomocí strojů – člověk na experimentální pozemek v anglickém Shropshiru vůbec nevkročí. O všechnu práci se tam starají robotizované traktory a kombajny, za monitoring a dohled zodpovídají drony, které vše kontrolují ze vzduchu.

Stroje zasely, postaraly se o odběr půdy pro stanovení jejích vlastností, zabezpečily rostliny pomocí herbicidů a insekticidů a nakonec bez problémů sklidily úrodu ječmene.
Podívejte se, jak taková plně robotizovaná polnost vypadá:


Výsledky robotů zatím ale příliš neoslnily, bez dohledu člověka se dopouštějí řady chyb a tento projekt tedy není doposud schopný reálného provozu v praxi. Projekt nazvaný „Hands Free Hectare“ má zatím výnos pouhých 4,5 metrických tun ječmene na hektar, zatímco na normálním statku obhospodařovaném lidmi by se pohyboval kolem 6,8 metrických tun na hektar.

Jde však zatím jen o pilotní projekt, vlastně jen o důkaz, že takový koncept pole bez člověka může technicky fungovat a může tedy lidi zbavit namáhavé repetitivní práce. Doposud nešlo o optimalizaci výkonu. Vědci, kteří na tomto experimentu pracují, již ale narazili na několik výhod, s nimiž předem nepočítali – například robotizovaná zemědělská technika může využívat lehčí stroje, které tak nezatěžují a nepoškozují půdu.

Stroje se díky metodám strojového učení a neurálních sítí jsou schopné ze svým omylů poučit, řada situací a scénářů se dá předem nasimulovat v počítači, takže na rozdíl od lidí již budou na pole vyrážet zkušení zemědělci.

Důkaz z USA

Že nejde jen o nesplnitelný sen, dokazuje i zájem velkých výrobců zemědělské techniky o tyto technologie. Na začátku září jeden z největších světových výrobců traktorů, společnost John Deere, koupila společnost ze Silicon Valley zaměřenou na využití umělých inteligencí specializovaných na ničení plevele. Zaplatila za ni 300 milionů dolarů.

8 minut
EU a roboti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
před 23 mminutami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 4 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
před 7 hhodinami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
včera v 11:50

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
včera v 11:24

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025
Načítání...