Jako stříbrný blesk. Vědci popsali nejrychlejší mravence světa

Písečné duny na severu Afriky jsou domovem nejrychlejších mravenců světa. Biologové, kteří měřili jejich pohyb, zjistili, že mravenci jsou schopní sprintovat rychlostí jednoho metru za sekundu.

Tato rychlost je sice jen 3,6 kilometru za hodinu, takže by takovému mravenci utekl i člověk pohybující se poklidnou procházkovou chůzí. Více to ale vynikne, když se jejich rychlost dá do souvislosti s jejich rozměry: za sekundu tito mravenci jsou schopní překonat 108násobek jejich tělesné délky.

Pokud by se tak měl pohybovat lidský sprinter, běžel by rychlostí 770 kilometrů za hodinu.
Mravenci běhají po rozžhaveném pouštním písku tak rychle, že se do vzduchu dostává najednou všech jejich šest končetin. „Úplně letí vzduchem, skok za skokem,“ popsala jejich běžeckou techniku Sarah Pfefferová, která studuje mravence na univerzitě v Ulmu.

Stříbrný vítr

Tito mravenci, kteří ještě nemají české jméno, se latinsky jmenují Cataglyphis bombycinus. Vyvinuli si schopnost superrychlého běhu díky evoluční adaptaci na pobyt v poušti. Zatímco jiná pouštní zvířata se ukrývají před silným poledním slunečním zářením, mravenci této doby bez konkurentů využívají k tomu, aby pátrali po potravě. Tou mohou být například těla zvířat, která horko nepřežila.

Aby přežili tyto podmínky, mají mravenci stříbřité chloupky, které téměř dokonale odráží sluneční paprsky. Díky tomu a dalším adaptacím jsou schopní přežít horko kolem 60 stupňů Celsia – ale jen krátkou dobu. A právě proto překonávají vzdálenosti maximální rychlostí: jednak, aby se jejich končetiny dotýkaly co nejméně horkého písku, ale také proto, aby trávili mimo stín co nejméně času.

Během pozorování mravenců se ukázalo, že pohybují končetinami neskutečně rychle: za sekundu udělali 47 kroků/skoků. Myrmekologové (experti na mravence) výsledky tohoto výzkumu popsali v odborném časopise Journal of Experimental Biology. Jejich bádání by mělo mít i praktické důsledky použitelné v běžném životě; profesorka Pfefferová věří, že by se tyto znalosti daly použít například ve vývoji miniaturních robotů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...