Jako stříbrný blesk. Vědci popsali nejrychlejší mravence světa

Písečné duny na severu Afriky jsou domovem nejrychlejších mravenců světa. Biologové, kteří měřili jejich pohyb, zjistili, že mravenci jsou schopní sprintovat rychlostí jednoho metru za sekundu.

Tato rychlost je sice jen 3,6 kilometru za hodinu, takže by takovému mravenci utekl i člověk pohybující se poklidnou procházkovou chůzí. Více to ale vynikne, když se jejich rychlost dá do souvislosti s jejich rozměry: za sekundu tito mravenci jsou schopní překonat 108násobek jejich tělesné délky.

Pokud by se tak měl pohybovat lidský sprinter, běžel by rychlostí 770 kilometrů za hodinu.
Mravenci běhají po rozžhaveném pouštním písku tak rychle, že se do vzduchu dostává najednou všech jejich šest končetin. „Úplně letí vzduchem, skok za skokem,“ popsala jejich běžeckou techniku Sarah Pfefferová, která studuje mravence na univerzitě v Ulmu.

Stříbrný vítr

Tito mravenci, kteří ještě nemají české jméno, se latinsky jmenují Cataglyphis bombycinus. Vyvinuli si schopnost superrychlého běhu díky evoluční adaptaci na pobyt v poušti. Zatímco jiná pouštní zvířata se ukrývají před silným poledním slunečním zářením, mravenci této doby bez konkurentů využívají k tomu, aby pátrali po potravě. Tou mohou být například těla zvířat, která horko nepřežila.

Aby přežili tyto podmínky, mají mravenci stříbřité chloupky, které téměř dokonale odráží sluneční paprsky. Díky tomu a dalším adaptacím jsou schopní přežít horko kolem 60 stupňů Celsia – ale jen krátkou dobu. A právě proto překonávají vzdálenosti maximální rychlostí: jednak, aby se jejich končetiny dotýkaly co nejméně horkého písku, ale také proto, aby trávili mimo stín co nejméně času.

Během pozorování mravenců se ukázalo, že pohybují končetinami neskutečně rychle: za sekundu udělali 47 kroků/skoků. Myrmekologové (experti na mravence) výsledky tohoto výzkumu popsali v odborném časopise Journal of Experimental Biology. Jejich bádání by mělo mít i praktické důsledky použitelné v běžném životě; profesorka Pfefferová věří, že by se tyto znalosti daly použít například ve vývoji miniaturních robotů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 14 mminutami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
před 23 hhodinami

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...