Jak silný může být hurikán? Změna klimatu posouvá hranici vzhůru

Nejsilnější kategorií hurikánů je pětka na Saffir-Simpsonově stupnici hurikánů, která se v současnosti standardně používá. Tato stupnice rozděluje hurikány do kategorií založených na síle větru, atmosférickém tlaku a prudkosti bouře.

Kategorii pět měl  hurikán Irma, který decimuje ostrovy Karibiku. V pátek sice zeslábl na kategorii čtyři, ale dokázal předtím způsobit spoustu škod. Bouře této síly může být extrémně ničivá – horní hranice její síly není nijak omezena.

Srovnání uvolněné energie
Zdroj: ČT24

Historické příklady hurikánů kategorie 5 zahrnují Labor Day Hurricane z roku 1935, Mexico Hurricane z roku 1959, Hurricane Camille v roce 1969, Hurricane Gilbert v roce 1988, Hurricane Andrew v roce 1992, Hurricane Dean a Hurricane Felix v roce 2007.

Stupnice začíná na jedničce – tedy na větrech o rychlosti kolem 119–153 kilometrů za hodinu; hurikán pátého stupně je definován jako bouře s větry o rychlosti nad 251 kilometrů za hodinu. Zatím největších rychlostí dosahovaly bouře Wilma (roku 2005) a zmíněný hurikán Irma – vítr měl rychlost kolem 280 kilometrů v hodině.

Mohou být hurikány ještě silnější?

Hurikány získávají sílu tím, že používají teplou mořskou vodu jako „palivo“. Tím, že se otepluje planeta, ohřívají se i oceány – což vede řadu vědců k závěru, že hurikány v budoucnosti ještě zesílí, respektive přibude těch silnějších a nejsilnějších. Vědci z Geophysical Fluid Dynamics Laboratory tvrdí, že zesílí intenzita hurikánů o dvě procenta až jedenáct procent.

2 minuty
Hurikán Irma zasáhl jako první Závětrné ostrovy
Zdroj: ČT24



Už roku 1998 spočítal klimatolog Kerry Emanuel z Massachusetts Institute of Technology, že nejsilnější možný hurikán na Zemi může dosáhnout rychlosti asi 305 kilometrů za hodinu. Vyplývá to z atmosférických a hydrologických vlastností naší planety.

V nárazech samozřejmě může být rychlost větru ještě o něco vyšší; také pokud se ještě více oteplí oceány, mohla by podle řady klimatologů rychlost hurikánů ještě vzrůst.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Například Emanuel odhaduje, že za každý stupeň teplejší Země by měly maximální rychlosti větrů v tropických oblastech vzrůst asi o pět procent. To by u hurikánů, jako je Irma, představovalo rychlost asi o 15 kilometrů v hodině vyšší.

Existují i výjimky, které potvrzují pravidlo. Nejrychlejší bouří podobnou tornádu v dějinách byl tajfun Nancy roku 1961. Měření sice tehdy nebyla úplně spolehlivá, ale uvádí se, že dosahoval rychlosti 346 kilometrů v hodině. (Tajfun je totéž co hurikán, jen v jiné části světa).

Nejrychlejší vítr mimo bouři byl naměřen roku 1934 na Mount Washington (New Hampshire) – měl rychlost 372 kilometrů za hodinu. A vůbec nejrychlejším větrem naměřeným na Zemi pak byl poryv větru během tornáda roku 1999 v Oklahomě – tehdy se pohyboval rychlostí 512 kilometrů v hodině.

Bouře na jiných planetách? Nepředstavitelná síla

Protože na jiných planetách Sluneční soustavy panují jiné meteorologické podmínky a tyto planety mají i odlišné fyzikální vlastnosti než Země, mohou tam větry dosahovat mnohem vyšších rychlostí – a bouře také vydrží stabilní mnohem déle než na naší rodné planetě.

Hurikán na Neptunu
Zdroj: NASA

Větry vanou na všech planetách, které jsou obklopené nějakou vrstvou plynu, jíž se říká atmosféra. V naší Sluneční soustavě je takových těles nejméně 12, jde většinou o planety, existence atmosféry je však jistá i u tří měsíců. A u některých těles dosahují větry ve srovnání se Zemí zcela extrémních rychlostí:

  • Jupiter: 320 km/h
  • Saturn: 1800 km/h
  • Neptun: 1400 km/h

Roku 2015 oznámili astrofyzici z University of Warwick, že u exoplanety HD 189733b odhadují rychlost větru na 8600 kilometrů za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 4 hhodinami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
včera v 10:30

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...