Antilopy i gazely dokáží vyvinout mnohem větší rychlost než lvi, v běhu také vydrží déle. Mají velmi jemné a citlivé smysly, takže se k nim obrovští lvi ani nemohou nepozorovaně přiblížit na dostatečnou vzdálenost. Přesto se lvi těmito zvířaty pravidelně živí. Stejné je to u vlků a srn nebo jelenů.
Schopnost vlků, lvů i řady dalších predátorů ulovit kořist totiž spočívá v tom, jak dobře koordinují svůj pohyb vůči kořisti a jak jsou schopní spolupracovat, aby zvířeti odřízli ústupovou cestu. Tým maďarských biologů analyzoval v článku pro vědecký časopis lovecké strategie pomocí matematických a statistických metod. Výsledky jejich práce se dají použít nejen pro studium zvířat, ale mají také využití v průmyslu – například v koordinování pohybu létajících dronů.
„Po mnoha dřívějších pokusech jsme konečně našli jednoduché a přitom funkční vysvětlení toho, jak predátoři vytvářejí úspěšně lovící smečky a tím dramaticky zvyšují šance na úspěch při získávání potravy. Myslím, že nejzajímavější je, jak se nám podařilo jednoduše namodelovat tak komplexní systém, jako je lovící skupina masožravců,“ uvedli autoři práce. Jen s pomocí jednoduchých fyzikálních zákonů se jim totiž povedlo vytvořit model, který umí vyhodnotit spoustu proměnných – od pohybu predátorů, přes jejich ideální počet, až po velikost prostoru, na němž takový lov probíhá. Počítá také s tím, jak predátoři umí předvídat chování kořisti i tím, jak rychle lovené zvíře zpanikaří.
Algoritmus proti predátorům i teroristům
Ve výsledku je celý model značně realistický a dokáže na základě vložených parametrů správně vypočítávat, jak úspěšný lov bude. Sám také navrhuje optimální strategie pro nejrůznější situace. Program například dokázal spočítat, že pokud jsou predátoři jen dva, nikdy nemohou dohnat rychlejší kořist – pokud není nějak zraněná nebo již předem vyčerpaná. I pro tři lovce je ulovení takového zvířete možné, jen pokud dokonale spolupracují a neudělají jediný chybný krok. Teprve od čtyř predátorů je pravděpodobnost úspěchu dostatečně vysoká, aby se energeticky vyplácel.
Tyto závěry se týkají všech velkých savců, kteří loví ve smečkách – například lvů, vlků nebo kojotů. Jako nejlepší a nejúspěšnější strategie se ukázalo obklíčení kořisti ještě před samotným začátkem lovu. Algoritmus, jenž bude na strategiích z této studie založen, by se podle autorů mohl stát řídicím systémem například pro roje dronů, které budou mít za úkol chránit letiště anebo stíhat zločince v městských centrech. Pochopitelně se nabízí také možnost uplatnění v zábavním průmyslu, například v nejrůznějších počítačových hrách.
