Z floridského mysu Canaveral ve čtvrtek úspěšně odstartovala raketa Falcon společnosti SpaceX se třemi kosmickými aparáty, zejména s izraelským robotickým vozítkem Berešit, které má po zhruba dvouměsíčním letu přistát na Měsíci. Pokud se let zdaří, stane se Izrael po Rusku, USA a Číně čtvrtou zemí, jejíž sonda úspěšně na Měsíci přistane.
Tak, jak se vzdalovala od zemského povrchu raketa Falcon, v řídícím středisku poblíž Tel Avivu o pátečním ránu stoupaly emoce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si dokonce připravil variaci na slavnou větu Neila Armstronga. „Je to velký krok pro Izrael, ale obří krok pro izraelskou technologii,“ pronesl.
Privátní vesmírný stroj menší než osobní auto dokáže vyvolat velké emoce. Lunární přistání totiž zatím dokázali jen Sověti, Američané a Čínané.
Start nosné rakety i další průběh první fáze mise se odehrály zcela podle plánů, k oddělení modulu s izraleským vozítkem došlo úspěšně, jak potvrdila společnost SpaceX:
Touto první fází to ale nekončí. Kosmickou sondu teď čeká poměrně dlouhá cesta na měsíční povrch, kam by měla dosednout počátkem dubna. Mezitím bude obíhat po výrazně eliptické dráze okolo Země. Nechá se urychlit zemskou gravitací, která ji pak jako prak vystřelí k Měsíci. Sondu Berešit totiž platí soukromé peníze, a tak se vymýšlela chytrá, levná nízkorozpočtová řešení.
„Je to trochu legrační tomu říkat nízkorozpočtová sonda, když ten projekt vyšel na 100 milionů dolarů, ale – co se týče výzkumu vesmíru – to opravdu je relativně nízkorozpočtová záležitost,“ řekl systémový inženýr SpaceIL Ehud Hayun.
Vozítko izraelské organizace SpaceIL, které má na měsíčním povrchu přistát v polovině dubna, je v průměru dva metry dlouhé, 1,5 metru vysoké a stojí na čtyřech nohou. Se svými necelými 600 kilogramy váhy by mělo být podle izraelského tisku dosud nejmenším vozítkem na Měsíci. Po přistání má zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.
„Jakmile přistane, bude zcela samostatné. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa,“ řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.
Akce nadšenců a vlastenců
Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.
Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
Raketa Falcon nesla kromě izraelského vozítka také telekomunikační družici Nusantara Satu – i ta se oddělila v pořádku a SpaceX misi prohlásila za dokončenou a úspěšnou:
Elon Musk, majitel společnosti SpaceX, na svém twitterovém účtu potvrdil, že první stupeň rakety Falcon se úspěšně vrátil na Zemi a přistál jako obvykle na plovoucí základně. Dodal také, že tento první stupeň poletí už v dubnu počtvrté – což je pro obnovitelné, a tedy levnější používání raket další důležitý krok.
Ještě před startem mise o ní mluvil pro ČT24 Dušan Majer ze serveru Kosmonautix:
