Izraelci zkoušeli, jak by dopadl pobyt na Marsu. Rudou planetu nahradila Negevská poušť

V poušti Negev na jihu Izraele v neděli skončila čtyřdenní simulace pobytu na Marsu. Šestice vědců testovala nedaleko obce Micpe Ramon několik aspektů možné budoucí mise na Rudou planetu, jako je satelitní komunikace, psychologické dopady izolace nebo pátrání po známkách života v půdě.

Podmínky v poušti Negev v mnohém připomínají prostředí na Marsu, napsala agentura Reuters. Jednak tím, že se krajina rudé planetě podobá, ale také podmínkami – ve dne vládne na poušti vedro, v noci se prudce ochladí.

Účastníci simulace se po čtyři dny stravovali speciálními kapslemi, bydleli v oddělených buňkách a z ubikace vycházeli jen ve skafandrech. Testovali tak design ubytovacího modulu a obleků a také koordinaci práce týmu s řídicím střediskem.

Projekt „D-Mars“ realizovaný ve spolupráci s Izraelskou vesmírnou agenturou je jedním z mnoha pokusů, které se dnes ve světě odehrávají a jejichž cílem je otestovat, jak by vypadaly budoucí vesmírné mise. Podle jednoho z účastníků, profesora jaderné fyziky Guye Rona bylo však cílem také přitáhnout zájem veřejnosti.

„D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě. Významnou součástí tohoto projektu je získání zájmu veřejnosti a vyvolání zájmu studentů o vesmír,“ řekl Ron.

Český experiment starý 30 let

Jen málokdo ví, že podobný experiment se konal také v Česku. Rok před sametovou revolucí se v Československé socialistické republice odehrál pozoruhodný vědecký experiment: Dvanáct mladých lidí – jedenáct mužů a jedna žena – bylo na podzim roku 1988 uzavřeno za železnými vraty štoly kousek od Tišnova. Strávili tam 21 dní simulací podmínek, které by zažívala posádka při cestě na Mars.

„Pamatuju si, jak sedmý nebo osmý den sedím hodinu u klece se slepicí, dělám na papír čárky, kolikrát klovne do písku, a přitom si zpívám písničku Karla Kryla,“ popsal při dvacátém výročí pokusu své zážitky jeden z účastníků, tehdy student, dnes známý novinář Miloš Čermák.

Nebyl jedinou známou tváří, která se tehdejšího experimentu Štola 88 zúčastnila: Jedním z psychologů byl pozdější novinář Jiří X. Doležal. Skupinu „pilotů“ vedl spisovatel a popularizátor vědy Pavel Toufar. Celý příběh ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Švýcarsku sílí klimatický fatalismus

Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.
před 18 hhodinami

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 19 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 19 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 20 hhodinami
Načítání...