Izraelci zkoušeli, jak by dopadl pobyt na Marsu. Rudou planetu nahradila Negevská poušť

V poušti Negev na jihu Izraele v neděli skončila čtyřdenní simulace pobytu na Marsu. Šestice vědců testovala nedaleko obce Micpe Ramon několik aspektů možné budoucí mise na Rudou planetu, jako je satelitní komunikace, psychologické dopady izolace nebo pátrání po známkách života v půdě.

Podmínky v poušti Negev v mnohém připomínají prostředí na Marsu, napsala agentura Reuters. Jednak tím, že se krajina rudé planetě podobá, ale také podmínkami – ve dne vládne na poušti vedro, v noci se prudce ochladí.

Účastníci simulace se po čtyři dny stravovali speciálními kapslemi, bydleli v oddělených buňkách a z ubikace vycházeli jen ve skafandrech. Testovali tak design ubytovacího modulu a obleků a také koordinaci práce týmu s řídicím střediskem.

Projekt „D-Mars“ realizovaný ve spolupráci s Izraelskou vesmírnou agenturou je jedním z mnoha pokusů, které se dnes ve světě odehrávají a jejichž cílem je otestovat, jak by vypadaly budoucí vesmírné mise. Podle jednoho z účastníků, profesora jaderné fyziky Guye Rona bylo však cílem také přitáhnout zájem veřejnosti.

„D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě. Významnou součástí tohoto projektu je získání zájmu veřejnosti a vyvolání zájmu studentů o vesmír,“ řekl Ron.

Český experiment starý 30 let

Jen málokdo ví, že podobný experiment se konal také v Česku. Rok před sametovou revolucí se v Československé socialistické republice odehrál pozoruhodný vědecký experiment: Dvanáct mladých lidí – jedenáct mužů a jedna žena – bylo na podzim roku 1988 uzavřeno za železnými vraty štoly kousek od Tišnova. Strávili tam 21 dní simulací podmínek, které by zažívala posádka při cestě na Mars.

„Pamatuju si, jak sedmý nebo osmý den sedím hodinu u klece se slepicí, dělám na papír čárky, kolikrát klovne do písku, a přitom si zpívám písničku Karla Kryla,“ popsal při dvacátém výročí pokusu své zážitky jeden z účastníků, tehdy student, dnes známý novinář Miloš Čermák.

Nebyl jedinou známou tváří, která se tehdejšího experimentu Štola 88 zúčastnila: Jedním z psychologů byl pozdější novinář Jiří X. Doležal. Skupinu „pilotů“ vedl spisovatel a popularizátor vědy Pavel Toufar. Celý příběh ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...