Izraelci mají v těle méně jódu, než doporučuje WHO. Výzkum se zaměřuje na používanou odsolenou vodu

Izraelci trpí nedostatkem jódu. Podle studie ministerstva zdravotnictví je u nich jeho koncentrace mnohem nižší, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Vědci z Hebrejské univerzity proto začali měřit množství jódu v padesáti vodních zdrojích v zemi, kde se v hojném množství používá odsolená mořská voda.

Podle serveru The Times of Israel má studie zjistit rozsah problému. Zdravotníci poukazují na to, že by nedostatek jódu mohl negativně ovlivnit vývoj dětí.

Podle doporučení WHO by měl litr lidské moči obsahovat 100 mikrogramů jódu. V Izraeli připadá v průměru na dospělého 60 a na dítě 86 mikrogramů. Jód patří ke složkám stravy a je nezbytný k zajištění syntézy a funkce dvou hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodthyroninu.

Ministerstvo zdravotnictví k nízkým hodnotám jódu u Izraelců uvedlo, že to u dětí může poškodit jejich mentální vývoj a poznávací schopnosti. Chce prosadit legislativní opatření, která zajistí obohacování kuchyňské soli jódem tak, jak to dělají některé státy včetně Česka.

Většina pitné vody je už odsolená

„Dělá nám to starosti, protože osmdesát procent pitné vody pochází z odsolené mořské vody. Odsolování snižuje obsah vápníku, což má vliv na lidi. I jód je ale pro člověka velmi důležitý, protože do značné míry kontroluje metabolismus. Je nezbytný pro štítnou žlázu a další hormonální aktivity,“ řekl profesor Joni Chen, který vede výzkum Hebrejské univerzity.

Podle něj se ví, že odsolená voda obsahuje méně jódu, ale dosavadní studie se tím nezabývaly dostatečně.

„Hodně pozornosti se věnuje vápníku, jeho obsah kontroluje vláda a zajišťuje obohacování odsolené vody kalciem. Dobře se sleduje také množství hořčíku, jehož množství odsolování také snižuje, i když doplňování vody hořčíkem se zatím nepožaduje. O množství jódu se toho moc neví a žádné rozhodnutí o jeho zvýšení nepadlo,“ řekl Chen. Univerzitní výzkum, při němž se bude množství jódu testovat pomocí elektronického zařízení, potrvá půl roku. Chen doufá, že to poskytne údaje, které umožní širší debatu o obsahu jódu ve vodě.

V Izraeli se odsoluje ročně 600 milionů metrů kubických vody. Izrael je také jedničkou v recyklaci vody, protože více než osmdesát procent vody, která odteče kanalizací, je pročištěna a použita k zavlažování. Už předchozí vědecké studie se zabývaly rozdílným obsahem odsolené a sladké vody a zjistily, že konzumenti odsolené vody trpí nedostatkem hořčíku a jsou více než ostatní vystaveni chorobám srdce. Ministerstvo zdravotnictví roku 2018 odhadlo, že nedostatku hořčíku lze přičíst ročně úmrtí 250 lidí, vědci se domnívají, že ve skutečnosti je situace horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.