Izraelci mají v těle méně jódu, než doporučuje WHO. Výzkum se zaměřuje na používanou odsolenou vodu

Izraelci trpí nedostatkem jódu. Podle studie ministerstva zdravotnictví je u nich jeho koncentrace mnohem nižší, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Vědci z Hebrejské univerzity proto začali měřit množství jódu v padesáti vodních zdrojích v zemi, kde se v hojném množství používá odsolená mořská voda.

Podle serveru The Times of Israel má studie zjistit rozsah problému. Zdravotníci poukazují na to, že by nedostatek jódu mohl negativně ovlivnit vývoj dětí.

Podle doporučení WHO by měl litr lidské moči obsahovat 100 mikrogramů jódu. V Izraeli připadá v průměru na dospělého 60 a na dítě 86 mikrogramů. Jód patří ke složkám stravy a je nezbytný k zajištění syntézy a funkce dvou hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodthyroninu.

Ministerstvo zdravotnictví k nízkým hodnotám jódu u Izraelců uvedlo, že to u dětí může poškodit jejich mentální vývoj a poznávací schopnosti. Chce prosadit legislativní opatření, která zajistí obohacování kuchyňské soli jódem tak, jak to dělají některé státy včetně Česka.

Většina pitné vody je už odsolená

„Dělá nám to starosti, protože osmdesát procent pitné vody pochází z odsolené mořské vody. Odsolování snižuje obsah vápníku, což má vliv na lidi. I jód je ale pro člověka velmi důležitý, protože do značné míry kontroluje metabolismus. Je nezbytný pro štítnou žlázu a další hormonální aktivity,“ řekl profesor Joni Chen, který vede výzkum Hebrejské univerzity.

Podle něj se ví, že odsolená voda obsahuje méně jódu, ale dosavadní studie se tím nezabývaly dostatečně.

„Hodně pozornosti se věnuje vápníku, jeho obsah kontroluje vláda a zajišťuje obohacování odsolené vody kalciem. Dobře se sleduje také množství hořčíku, jehož množství odsolování také snižuje, i když doplňování vody hořčíkem se zatím nepožaduje. O množství jódu se toho moc neví a žádné rozhodnutí o jeho zvýšení nepadlo,“ řekl Chen. Univerzitní výzkum, při němž se bude množství jódu testovat pomocí elektronického zařízení, potrvá půl roku. Chen doufá, že to poskytne údaje, které umožní širší debatu o obsahu jódu ve vodě.

V Izraeli se odsoluje ročně 600 milionů metrů kubických vody. Izrael je také jedničkou v recyklaci vody, protože více než osmdesát procent vody, která odteče kanalizací, je pročištěna a použita k zavlažování. Už předchozí vědecké studie se zabývaly rozdílným obsahem odsolené a sladké vody a zjistily, že konzumenti odsolené vody trpí nedostatkem hořčíku a jsou více než ostatní vystaveni chorobám srdce. Ministerstvo zdravotnictví roku 2018 odhadlo, že nedostatku hořčíku lze přičíst ročně úmrtí 250 lidí, vědci se domnívají, že ve skutečnosti je situace horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 23 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...