Italští lékaři využívají 3D modely poraněných orgánů. Pomáhají jim stanovit diagnózu i zkrátit čas operace

7 minut
Horizont: Využití 3D modelů v medicíně
Zdroj: ČT24

Díky 3D tiskárnám si nyní může člověk vytisknout skoro cokoliv – například i své kosti. Něco podobného dělají lékaři nemocnice v italském Turíně, kde zatím vytištěné orgány slouží hlavně k výzkumu. Moderní technologie už ale pomáhají třeba zacelit poraněnou lebku v rekordním čase.

Italští lékaři například pracují s plastovou replikou poraněné lebky třiadvacetiletého muže. „Jde o skutečný 3D model. Můžeme na něm zformovat různá zařízení, která budeme potřebovat na operačním sále, abychom uskutečnili náš plán,“ vysvětlil chirurg Emanuele Zavattero. 

Díky moderním technologiím si lékaři mohou lebku prohlédnout zblízka a zjistit, kde přesně došlo k fraktuře. Společně s počítačovými inženýry pak naplánují, jak během operace poškozenou tvář upraví.

„V tomto případě jsou zlomené části v oblastech obou lícních kostí, čela, patra a dolní čelisti,“ popsal zranění Andrea Novaresio, doktorand bioinženýrství z Turínské univerzity.

Zkrácení času operace

Medicína techniku 3D tisku využívá kromě diagnózy i pro samotnou operaci. Čelist má pohromadě držet titanová dlaha – aby pacientovi seděla naprosto přesně, lékařský tým ji ještě před zákrokem upraví podle vytištěné repliky lebky. Operace je pak nutná pouze k jejímu nasazení.

„Podobné modelování se v minulosti provádělo přímo na pacientovi během operace. Díky možnosti přípravy před operací se zmenšuje čas na sále,“ uvedl Novaresio.

Ve snaze zlepšit péči o pecienty, začala turínská nemocnice používat moderní technologie zhruba před třemi lety. „Není to jen o přístrojích, ale i o lidech, kteří stroje ovládají, a inženýrech. Je to kompletní výrobní řetězec, který je intelektuální i technický, a vede pro nás k získání určitých výhod,“ uvedl primář maxilofaciální chirurgie.  

Lékaři se díky 3D tisku stihli nachystat v rekordním čase. Zatímco dříve by příprava podobné operace trvala až pět dní, nyní se celý zákrok stihne do 24 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...