Italští lékaři využívají 3D modely poraněných orgánů. Pomáhají jim stanovit diagnózu i zkrátit čas operace

Nahrávám video

Díky 3D tiskárnám si nyní může člověk vytisknout skoro cokoliv – například i své kosti. Něco podobného dělají lékaři nemocnice v italském Turíně, kde zatím vytištěné orgány slouží hlavně k výzkumu. Moderní technologie už ale pomáhají třeba zacelit poraněnou lebku v rekordním čase.

Italští lékaři například pracují s plastovou replikou poraněné lebky třiadvacetiletého muže. „Jde o skutečný 3D model. Můžeme na něm zformovat různá zařízení, která budeme potřebovat na operačním sále, abychom uskutečnili náš plán,“ vysvětlil chirurg Emanuele Zavattero. 

Díky moderním technologiím si lékaři mohou lebku prohlédnout zblízka a zjistit, kde přesně došlo k fraktuře. Společně s počítačovými inženýry pak naplánují, jak během operace poškozenou tvář upraví.

„V tomto případě jsou zlomené části v oblastech obou lícních kostí, čela, patra a dolní čelisti,“ popsal zranění Andrea Novaresio, doktorand bioinženýrství z Turínské univerzity.

Zkrácení času operace

Medicína techniku 3D tisku využívá kromě diagnózy i pro samotnou operaci. Čelist má pohromadě držet titanová dlaha – aby pacientovi seděla naprosto přesně, lékařský tým ji ještě před zákrokem upraví podle vytištěné repliky lebky. Operace je pak nutná pouze k jejímu nasazení.

„Podobné modelování se v minulosti provádělo přímo na pacientovi během operace. Díky možnosti přípravy před operací se zmenšuje čas na sále,“ uvedl Novaresio.

Ve snaze zlepšit péči o pecienty, začala turínská nemocnice používat moderní technologie zhruba před třemi lety. „Není to jen o přístrojích, ale i o lidech, kteří stroje ovládají, a inženýrech. Je to kompletní výrobní řetězec, který je intelektuální i technický, a vede pro nás k získání určitých výhod,“ uvedl primář maxilofaciální chirurgie.  

Lékaři se díky 3D tisku stihli nachystat v rekordním čase. Zatímco dříve by příprava podobné operace trvala až pět dní, nyní se celý zákrok stihne do 24 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.