Istanbulu hrozí zemětřesení. Geofyzici sice nevědí kdy, ale předpověděli sílu: až 7,4 stupně

Napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. S tímto verdiktem přišli po dvou a půl letech měření němečtí geofyzikové. Potenciální otřesy by podle jejich výpočtů měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě žije šestnáct milionů lidí, přesto podle expertů není důvod k panice.

Tým geofyziků měřil napětí mezi tektonickými deskami na dně Marmarského moře. V hloubce osmi set metrů vědci za pomoci akustického měření zkoumali Severoanatolský zlom nedaleko Istanbulu, který odděluje Eurasijskou a Anatolskou zemskou desku. Právě třením litosférických desek vzniká napětí, které se následně může uvolnit a způsobit tektonické zemětřesení.

Odhadnout, kdy může tato přírodní katastrofa Istanbul postihnout, není v současných vědeckých možnostech. Tým pod vedením Dietricha Langeho díky svým poznatkům dokáže předpovědět pouze pravděpodobnou sílu.

Během pozorování geofyzici zjistili, že od roku 1766, kdy v oblasti bylo zaznamenáno zemětřesení, se desky posunuly nejméně o čtyři metry. Přístroje za dobu měření zaznamenaly jen občasnou seismickou aktivitu, přičemž zlom by měl být minimálně tři kilometry hluboký. Z těchto čísel plyne, že potenciální síla otřesů by se pohybovala mezi 7,1 a 7,4 stupně Richterovy škály.

Nepřipravený Istanbul

Před dvaceti lety se v oblasti otřásla zem silou 7,4 stupně. O život tehdy přišlo více než sedmnáct tisíc lidí. Heidrun Koppová, členka výzkumného týmu, řekla pro agenturu DPA, že vědci nechtějí šířit paniku. Potenciální otřesy ale podle ní mohou způsobit významné materiální škody.

„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.

Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.  Obavy z otřesů jsou proto v Istanbulu všudypřítomné.

Ačkoliv existují nouzové plány pro případ katastrofy a jak se chovat při zemětřesení se učí i děti ve škole, řada staveb nesplňuje bezpečnostní standardy. I při menších otřesech se proto stává, že padají budovy, jež by je měly bez problému vydržet. Před rizikem nedávno varovala i architektka Mücella Yapiciová, která upozorňuje, že ve městě se zastavují volná prostranství, která mají sloužit jako bezpečná shromaždiště v případě zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 22 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...