Istanbulu hrozí zemětřesení. Geofyzici sice nevědí kdy, ale předpověděli sílu: až 7,4 stupně

Napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. S tímto verdiktem přišli po dvou a půl letech měření němečtí geofyzikové. Potenciální otřesy by podle jejich výpočtů měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě žije šestnáct milionů lidí, přesto podle expertů není důvod k panice.

Tým geofyziků měřil napětí mezi tektonickými deskami na dně Marmarského moře. V hloubce osmi set metrů vědci za pomoci akustického měření zkoumali Severoanatolský zlom nedaleko Istanbulu, který odděluje Eurasijskou a Anatolskou zemskou desku. Právě třením litosférických desek vzniká napětí, které se následně může uvolnit a způsobit tektonické zemětřesení.

Odhadnout, kdy může tato přírodní katastrofa Istanbul postihnout, není v současných vědeckých možnostech. Tým pod vedením Dietricha Langeho díky svým poznatkům dokáže předpovědět pouze pravděpodobnou sílu.

Během pozorování geofyzici zjistili, že od roku 1766, kdy v oblasti bylo zaznamenáno zemětřesení, se desky posunuly nejméně o čtyři metry. Přístroje za dobu měření zaznamenaly jen občasnou seismickou aktivitu, přičemž zlom by měl být minimálně tři kilometry hluboký. Z těchto čísel plyne, že potenciální síla otřesů by se pohybovala mezi 7,1 a 7,4 stupně Richterovy škály.

Nepřipravený Istanbul

Před dvaceti lety se v oblasti otřásla zem silou 7,4 stupně. O život tehdy přišlo více než sedmnáct tisíc lidí. Heidrun Koppová, členka výzkumného týmu, řekla pro agenturu DPA, že vědci nechtějí šířit paniku. Potenciální otřesy ale podle ní mohou způsobit významné materiální škody.

„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.

Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.  Obavy z otřesů jsou proto v Istanbulu všudypřítomné.

Ačkoliv existují nouzové plány pro případ katastrofy a jak se chovat při zemětřesení se učí i děti ve škole, řada staveb nesplňuje bezpečnostní standardy. I při menších otřesech se proto stává, že padají budovy, jež by je měly bez problému vydržet. Před rizikem nedávno varovala i architektka Mücella Yapiciová, která upozorňuje, že ve městě se zastavují volná prostranství, která mají sloužit jako bezpečná shromaždiště v případě zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 16 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 17 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 19 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 22 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...