Istanbulu hrozí zemětřesení. Geofyzici sice nevědí kdy, ale předpověděli sílu: až 7,4 stupně

Napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. S tímto verdiktem přišli po dvou a půl letech měření němečtí geofyzikové. Potenciální otřesy by podle jejich výpočtů měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě žije šestnáct milionů lidí, přesto podle expertů není důvod k panice.

Tým geofyziků měřil napětí mezi tektonickými deskami na dně Marmarského moře. V hloubce osmi set metrů vědci za pomoci akustického měření zkoumali Severoanatolský zlom nedaleko Istanbulu, který odděluje Eurasijskou a Anatolskou zemskou desku. Právě třením litosférických desek vzniká napětí, které se následně může uvolnit a způsobit tektonické zemětřesení.

Odhadnout, kdy může tato přírodní katastrofa Istanbul postihnout, není v současných vědeckých možnostech. Tým pod vedením Dietricha Langeho díky svým poznatkům dokáže předpovědět pouze pravděpodobnou sílu.

Během pozorování geofyzici zjistili, že od roku 1766, kdy v oblasti bylo zaznamenáno zemětřesení, se desky posunuly nejméně o čtyři metry. Přístroje za dobu měření zaznamenaly jen občasnou seismickou aktivitu, přičemž zlom by měl být minimálně tři kilometry hluboký. Z těchto čísel plyne, že potenciální síla otřesů by se pohybovala mezi 7,1 a 7,4 stupně Richterovy škály.

Nepřipravený Istanbul

Před dvaceti lety se v oblasti otřásla zem silou 7,4 stupně. O život tehdy přišlo více než sedmnáct tisíc lidí. Heidrun Koppová, členka výzkumného týmu, řekla pro agenturu DPA, že vědci nechtějí šířit paniku. Potenciální otřesy ale podle ní mohou způsobit významné materiální škody.

„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.

Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.  Obavy z otřesů jsou proto v Istanbulu všudypřítomné.

Ačkoliv existují nouzové plány pro případ katastrofy a jak se chovat při zemětřesení se učí i děti ve škole, řada staveb nesplňuje bezpečnostní standardy. I při menších otřesech se proto stává, že padají budovy, jež by je měly bez problému vydržet. Před rizikem nedávno varovala i architektka Mücella Yapiciová, která upozorňuje, že ve městě se zastavují volná prostranství, která mají sloužit jako bezpečná shromaždiště v případě zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 20 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled