Inteligentní karanténa bude založená na datech z mobilů a platebních karet

Ministerstvo zdravotnictví využije údaje o poloze osob s potvrzenou nákazou novým koronavirem – použije na to data z jejich mobilů a platebních karet. Chce tak zrychlit trasování nakažených a zachytit až osmdesát procent nových případů.

„Samozřejmě to musí být s jeho informovaným souhlasem, ale můžeme tedy využít tato data tak, abychom analyzovali jeho potenciální kontakty a tyto kontakty okamžitě vyhledávali a umisťovali je do domácí karantény,“ popsal systém ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

S přípravou technického řešení pro hygienické stanice pomáhá koalice firem Covid19cz. Používat se bude i pro komunikaci s nakaženým.

„Pokud ten souhlas udělí – a pouze pokud ho udělí – tak my se s ním dohodneme, že zavěsíme a zavoláme za půl hodiny. To je čas, který potřebujeme na to, abychom kontaktovali mobilní operátory a oni nám připravili data. Ty pak vizualizujeme na mapě hygienikovi, tak aby pomohl nakaženému se vzpomínáním si, kde byl,“ doplnil spoluautor technického řešení Petr Bartoš z týmu Covid19cz.

Otázka bezpečnosti

Systém už hygienici zkouší a začalo také školení pracovníků call centra. „V případě, že voláme někomu, kdo se setkal s někým pozitivně testovaným, tak neudáváme jméno toho pozitivně testovaného člověka,“ vysvětluje koordinátorka operátorů Kateřina Vacková.

Podle spolku Iuridicum Remedium, který se věnuje ochraně soukromí, může být systém užitečný. Zdůrazňuje ale, že by měl mít transparentně nastavená pravidla. „Je třeba jasně říci, k čemu vlastně souhlas máme dávat. Tedy o jaká data jde, po jakou dobu budou uchovávána, kdo je správce, kdo další se na zpracování podílí,“ říká Jan Vobořil, ředitel Iuridicum Remedium.

Tvůrci chytré karantény si na ochraně soukromých dat zakládají. Data, která nakažení poskytnou, budou po uzavření případu a zavolání kontaktů smazána zhruba do šesti hodin.

V terénu by měli s odběrem vzorků hygienikům pomáhat vojenští zdravotníci. „Máme od příštího týdne připravených 14 mobilních odběrových týmů, které budou jezdit na základě požadavků hygieny,“ komentoval jejich práci ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Počet těchto týmů ale bude možné rozšířit až na 33.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...