Inteligentní čeští roboti budou pomáhat po zemětřesení v Itálii

Itálie postižená zemětřesením dostane novou pomoc – roboty z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Měli by zkoumat především vzácné budovy poškozené otřesy půdy.

Do italského Amatrice, které minulý týden postihlo zemětřesení, ve středu z Českého vysokého učení technického (ČVUT) odletěli dva roboti. Poprvé vyjedou pomáhat do terénu již ve čtvrtek. Jejich hlavním úkolem bude práce v ruinách, jimiž jsou na svých pásech bez problémů schopni projíždět.

Pomocí citlivých přístrojů budou zkoumat, zda není statika budov narušena zemětřesením více, než se na první pohled jeví. Lidští průzkumníci by v takovém případě byli ohrožení pádem staveb, v náročném terénu se lidé navíc jen špatně pohybují.

Nahrávám video

Oba roboti jsou schopni bez problémů zdolávat i náročné překážky, neměly by je ohrozit ani sutiny či kusy kovu nebo případné sesuvy půdy. Mají všesměrovou kameru, termokameru a laserové měřicí zařízení. Kombinovaným výstupem z těchto zdrojů je detailní 3D mapa okolí, ze které jsou záchranáři schopní poznat, jestli budova nemá narušenou statiku.

Václav Hláváč, vedoucí Centra strojového vnímání katedry kybernetiky FEL, který má celý projekt na starost, konstatoval, že tito roboti nejsou vhodní k záchraně lidí. Nepoužívají se tedy v první fázi zásahu po zemětřesení. Přicházejí ke slovu až později, když je třeba prohlížet a zkoumat zbytky domů.

Roboti z pražského ČVUT nejsou žádní začátečníci – už před čtyřmi lety prohledávali budovy zasažené zemětřesením v italském městě Mirandola. Od té doby se pochopitelně jejich technologie zlepšila, stroje jsou rychlejší, obratnější, silnější a především jsou vybaveny pokročilejší umělou inteligencí i přístroji.

Roboti vznikli v rámci programu TRADR, jenž je financovaný Evropskou unií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 20 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 22 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...