Inteligentní čeští roboti budou pomáhat po zemětřesení v Itálii

Itálie postižená zemětřesením dostane novou pomoc – roboty z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Měli by zkoumat především vzácné budovy poškozené otřesy půdy.

Do italského Amatrice, které minulý týden postihlo zemětřesení, ve středu z Českého vysokého učení technického (ČVUT) odletěli dva roboti. Poprvé vyjedou pomáhat do terénu již ve čtvrtek. Jejich hlavním úkolem bude práce v ruinách, jimiž jsou na svých pásech bez problémů schopni projíždět.

Pomocí citlivých přístrojů budou zkoumat, zda není statika budov narušena zemětřesením více, než se na první pohled jeví. Lidští průzkumníci by v takovém případě byli ohrožení pádem staveb, v náročném terénu se lidé navíc jen špatně pohybují.

Nahrávám video

Oba roboti jsou schopni bez problémů zdolávat i náročné překážky, neměly by je ohrozit ani sutiny či kusy kovu nebo případné sesuvy půdy. Mají všesměrovou kameru, termokameru a laserové měřicí zařízení. Kombinovaným výstupem z těchto zdrojů je detailní 3D mapa okolí, ze které jsou záchranáři schopní poznat, jestli budova nemá narušenou statiku.

Václav Hláváč, vedoucí Centra strojového vnímání katedry kybernetiky FEL, který má celý projekt na starost, konstatoval, že tito roboti nejsou vhodní k záchraně lidí. Nepoužívají se tedy v první fázi zásahu po zemětřesení. Přicházejí ke slovu až později, když je třeba prohlížet a zkoumat zbytky domů.

Roboti z pražského ČVUT nejsou žádní začátečníci – už před čtyřmi lety prohledávali budovy zasažené zemětřesením v italském městě Mirandola. Od té doby se pochopitelně jejich technologie zlepšila, stroje jsou rychlejší, obratnější, silnější a především jsou vybaveny pokročilejší umělou inteligencí i přístroji.

Roboti vznikli v rámci programu TRADR, jenž je financovaný Evropskou unií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 7 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...