Zemětřesná aktivita v Itálii vzniká následkem zlomu v litosférické desce, kdy jedna z ker vůči druhé klesne. V případě střední Itálie se „hnací silou“ stala Tyrhénská pánev. Ta postupně natlačuje euroasijskou desku na africkou, a to rychleji, než stačí ustupovat. V místě silného středečního zemětřesení se euroasijská deska pohybuje severovýchodně o 24 milimetrů ročně.
Vedle poklesu ker existují ještě další dva základní typy zlomů, a to horizontální posun, kdy se kry vedle sebe pohybují, a pak přesmyk, kdy se jedna z ker nasouvá na druhou. „Příčina je u těchto italských zemětřesení jasná. Je to kontakt africké, euroasijské a adriatické desky, které se o sebe třou v různých rychlostech,“ uvádí seismolog z Geofyzikálního ústavu ČR Aleš Špičák.
Právě středem Itálie vedou zlomové systémy zhruba ve směru italského poloostrova, mimo jiné i přes města Assisi nebo L'Aquila, která v minulosti postihla taktéž silná zemětřesení. „Ke zvýšené intenzitě otřesů zřejmě přispěla i malá hloubka ohniska, která podle evropské seismologické agentury EMSC činila jen čtyři kilometry,“ sdělil ředitel Ústavu fyziky země v Brně Petr Špaček.
Podle odborníků přitom podobné otřesy nejsou z dlouhodobého hlediska výjimečné. „Nedá se říct, že by se aktivita ve střední Itálii v posledních letech nějak probouzela. Je tam setrvalá. K takto silnému zemětřesení tam dojde zhruba jednou za deset let,“ dodává Špičák. Nepatrné dotřesy byli schopni zaznamenat i seismologové v Praze. I v následujících hodinách prý citlivé přístroje budou zaznamenávat stovky podobných jevů.
Jihoevropská země je přitom neklidným podložím poznamenána více, než by leckdo čekal. Podle expertů promlouvala bohatá historie zemětřesení do rozvrstvení obyvatel, architektury nebo třeba dialektů, kterými se mluvilo v různých částech země. Vše mají navíc historici poměrně dobře zmapované.
Kdykoliv například zemětřesení poničilo kostel, místní lidé trvali na jeho opravě nebo znovuvybudování. Tyto aktivity byly vždy pečlivě zaznamenány a sepsány do svazků. Postupem času se dokumenty staly bohatým zdrojem informací o tom, jak si obyvatelé Apeninského poloostrova s podobnými katastrofami počínali.
Nejsilnější zdokumentované zemětřesení tuto oblast postihlo 13. ledna 1915, kdy mělo sílu 6,7 stupně. Tehdy zahynulo asi 32 tisíc lidí. V roce 2009 zde při zemětřesení o síle 6,3 stupně, jehož epicentrum bylo v regionu kolem L'Aquily, zemřelo přes 300 osob.
Máte informace přímo z místa? Napište nám SMS nebo pošlete MMS na číslo +420 736 531 189. Dejte nám vědět, zda vám můžeme zavolat. Posílejte zprávy na editoriCT24@ceskatelevize.cz
