Indie překoná rekord. Vyšle do vesmíru 103 družic – během jediného letu

O indickém vesmírném výzkumu se v České republice ví jen málo. V představách většiny Čechů jde o zemi, která nedisponuje velkou kosmickou kapacitou – ale to je omyl.

Indická kosmická agentura ISRO pošle do kosmu 103 satelitů, z toho 100 zahraničních a tři domácí. Všechny ponese jedna raketa; stane se to během prvního únorového týdne letošního roku. Tak velký počet družic najednou doposud nikdo jedním letem nevynesl, pro Indii půjde o nesmírně důležitý krok v jejím vesmírném programu.

Trh s vynášením satelitů (a dalších předmětů) na oběžnou dráhu je nesmírně lukrativní – ale současně rizikový. Problémy ruských nosných raket i snaha soukromých korporací způsobily, že se v něm objevil nový hráč: Indie.

Satelity poletí nosnou raketou PSLV-C37 z kosmodromu na ostrově Šríharikota ve státě Ándhrapradéš. Většina jich patří americkým a německým společnostem. „Vynesením 100 satelitů píšeme dějiny,“ uvedl S. Somnath, ředitel jedné z divizí Indické kosmické agentury na vědeckém kongresu na začátku ledna.

Původní plán byl skromnější: raketa měla na oběžnou dráhu vynést „jen“ 83 satelitů, a to v posledním lednovém týdnu. Jenže nakonec se ukázalo, že zájem se stále zvyšuje, a když počet družic přesáhl stovku, rozhodli se v ISRO start odložit a let upravit tak, aby mohl vynést rekordní počet družic.

Indie překoná rekordy USA i Ruska

  • Tato raketová základna byla kvůli bezpečnosti po případných haváriích postavena na malém stejnojmenném ostrově v Bengálském zálivu. Jako první odtud 10. srpna 1979 startovala raketa SLV-3 s družicí Rohini–1. Nezdařený pokus skončil ve vlnách Bengálského zálivu. Další pokus v roce 1980 byl již úspěšný.

„Jde o 100 mikrosatelitů, celková hmotnost nákladu bude 1350 kilogramů, z toho váha satelitů činí 600 kilogramů,“ popsal Somnath. Indie má ve vynášení velkého množství družic současně už řadu zkušeností, roku 2016 se jí podařilo na oběžnou dráhu dopravit 20 satelitů najednou.

Pokud únorová mise uspěje, bude tak výrazně překonán dosavadní rekord, který drží Rusko, jež vyneslo během jedné mise do vesmíru 37 satelitů (roku 2014). NASA se povedlo dopravit najednou do kosmu pouze 29 satelitů.

V březnu by navíc měla Indie spustit další obří kosmický program, který osobně podporuje ministerský předseda Nárenda Módí. Jde o satelitní síť SAARC Satellite neboli jihoasijský satelitní systém. Bude součástí sítě GSAT-9. Původně na tomto projektu měl s Indií spolupracovat i Pákistán, ale vycouval – nyní Indie vyjednává s Afghánistánem, který by měl podle předběžných rozhovorů do programu naopak přistoupit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 9 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 11 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 15 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 17 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 17 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...