Indie otestovala raketu Agni, která unese jadernou hlavici a doletí až do Pekingu

Indie ve čtvrtek provedla úspěšnou zkoušku své nejvyspělejší mezikontinentální rakety Agni-V, která může nést jaderné hlavice a má dolet 5000 kilometrů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na indické ministerstvo obrany.

Indie má arzenál, kterým je schopna zasáhnout celé území svého dlouhodobého rivala Pákistánu, v posledních letech se ale soustřeďuje také na tušenou čínskou hrozbu. Indie s Čínou v roce 1962 vedly válku a stále se přou o hraniční linie. Dillí Peking rovněž podezřívá, že se v posledních letech snaží zvýšit svůj vliv v Indickém oceánu.

Pákistán a Čína proti indickým zbrojním testům opakovaně protestují. Dillí nicméně ujišťuje, že ostatní země by raketu neměly vnímat jako hrozbu a celý program má pouze odstrašovací charakter.

  • Agni je v hinduismu bohem ohně a jedním z nejvýznamnějších védických bohů. Podle náboženských textů stvořil Agni hvězdy a svými plameny dokázal pohltit celý les. Může přijímat oběti pro ostatní bohy, mezi kterými působí jako nositel zpráv a prostředník.
  • Slovo agni znamená v sanskrtu „oheň“ a je příbuzné našemu slovu oheň.

Střelu, která je schopna zasáhnout i čínská města Peking a Šanghaj, testovala Indie poprvé v roce 2012. Při dnešním, celkově již pátém testu byla raketa vypálena z testovacího střediska na ostrově u břehů východoindického státu Urísa v Bengálském zálivu, napsal zpravodajský server CNN.

Indický politolog Vipin Narang uvedl, že cílem dnešní zkoušky nebylo ukázat nové schopnosti indického raketového programu. „Jedná se pouze o další krok při vývoji této rakety, než ji Indie zařadí do svého arzenálu,“ řekl.

Třístupňová raketa Agni-V využívá pevné palivo a dokáže nést jadernou hlavici o váze až 1,5 tuny. Je vysoká 17,5 metru, startovní hmotnost je 50 tun. Je schopná nést několik hlavic, ale i vynést satelit na oběžnou dráhu.

Indie dlouhodobě kombinuje vesmírný a vojenský výzkum, v obém dosahuje značného pokroku. Během letošního ledna si její vesmírný výzkum připsal i jiný úspěch – vynesla do kosmu už svou stou družici.

Nízkonákladový let do vesmíru

Raketa s 31 mikro a nanosatelity sedmi různých zemí včetně jubilejní sté družice druhé nejlidnatější země světa odstartovala 12. ledna z kosmodromu Šríharikóta severně od Čennaí. Indická vláda tak pokračuje v budování obrazu své země jako globálního poskytovatele nízkonákladových vesmírných služeb.

Nosná 320tunová raketa Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV-C40) vzlétla ze základny na pobřeží Bengálského zálivu těsně před půl desátou místního času (4:00 SEČ). Více než polovina vynesených satelitů patří Spojeným státům, tři Indii a zbylé Kanadě, Finsku, Francii, Jižní Koreji a Británii.

Pro Indii je nejvýznamnější družice řady Cartosat-2, která je součástí systému na sledování indických hranic a vytváření snímků zemského povrchu s vysokým rozlišením. Dva vědci z indické vesmírné agentury ISRO řekli Reuters, že satelitní snímky budou využívány indickými bezpečnostními složkami k monitorování vojenských aktivit v sousedním Pákistánu, dále v Číně, Bangladéši, Nepálu a na Srí Lance. Úřady budou údajně jejich prostřednictvím také dohlížet na postup velkých stavebních projektů.

„Vyslání 100. satelitu ISRO je důkazem velkolepých úspěchů Indie a také světlé budoucnosti jejího vesmírného programu,“ uvedl na Twitteru indický premiér Naréndra Módí. Podle indických médií dodal, že „tento úspěch v novém roce přinese prospěch z rychle se rozvíjející vesmírné technologie země občanům, farmářům a rybářům“.

Módího vláda usiluje o rozvoj domácího vesmírného programu jakožto ukázky nízkonákladové technologie. Loni v únoru vynesla v rámci jediné mise na orbitu 104 různých satelitů, z nich 96 pro USA. ISRO momentálně hospodaří s rozpočtem kolem čtyř miliard dolarů (85 miliard korun) a doufá, že poslední úspěchy jí umožní získat ještě silnější pozici ve stamiliardovém vesmírném průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 1 hhodinou

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 19 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
před 22 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...