I ptáci mají vymřelé jazyky. Strnadí latinu zkoumali čeští biologové na Novém Zélandu

Výzkum českých vědců naznačuje, že v důsledku úbytku strnadů obecných ve Velké Británii došlo ke ztrátě některých nářečí těchto pěvců, která se však zachovala na dalekém Novém Zélandu, kam byli britští strnadi dovezeni před 150 lety.

S obdobným jevem se můžeme setkat i v lidské řeči – pro příklad nemusíme ani chodit daleko: V českých vesnicích v rumunském Banátu se dodnes používají archaismy, tedy slova typická pro češtinu 19. století.

Strnad obecný je zdánlivě obyčejný a docela běžný pták české i evropské krajiny. Již téměř 150 let však poutá pozornost vědců svým zpěvem. Patří totiž k pěvcům s nejnápadnějším nářečím – písně z různých oblastí jeho výskytu lze odlišit i v rámci Čech pouhým sluchem! Co se však stane s ptačím nářečím, když se zpěvní ptáci vysadí na opačném konci světa?

I ptáci mají vymřelé jazyky

Tým českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Botanického ústavu Akademie věd, doplněný o Marka Eatona z britské ochranářské organizace RSPB (Royal Society for the Protection of Birds), porovnal rozšíření strnadích nářečí ve Velké Británii a na Novém Zélandu, kam byli britští strnadi v 19. století vysazeni, úspěšně zdomácněli a rozšířili se po obou tamních ostrovech. K výzkumu velkou měrou přispěli i dobrovolníci v rámci projektu občanské vědy „Yellowhammer Dialects“, který byl při svém vzniku inspirován úspěšným českým projektem „Nářečí českých strnadů“. Nová studie byla publikována v mezinárodním časopise Ecography.

„Oproti všem předpokladům se ukázalo, že zélandští strnadi zpívají více dialekty než v původní domovině. Tyto dialekty navíc nejsou unikátní pro Nový Zéland – můžeme se s nimi dnes běžně setkat na evropské pevnině,“ uvedl Pavel Pipek, který je prvním autorem studie. Logicky tak vyvstává otázka, proč se s těmito dialekty v současnosti nesetkáme na Britských ostrovech, když všichni novozélandští strnadi pocházejí právě odtamtud?

Autoři studie nabízejí zajímavé vysvětlení – předpokládají, že současná situace je důsledkem drastického úbytku populace strnada obecného v Británii v posledních desetiletích. Vymřelé populace si mohly dialekty jednoduše vzít s sebou „do hrobu“. V mnohem početnější populaci na dalekém Zélandu se naopak původní dialekty zachovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 14 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...