Hyperloop poprvé otestoval celý systém. Výsledek: naprostý úspěch

Společnost Hyperloop One oznámila, že úspěšně otestovala všechny prvky svého revolučního dopravního systému. Nedošlo k žádnému problému, všechno probíhalo přesně tak, jak bylo naplánováno. Tým označil test za jednoznačný úspěch.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Hyperloop One oznámil úspěch 12. července, samotný test se odehrál už v květnu tohoto roku. Vědci však pečlivě analyzovali všechny výsledky a teprve nyní si troufli prohlásit, že všechno dopadlo tak, jak mělo.

Test se uskutečnil v Nevadě na speciálně zkonstruované trati. Magneticky levitující vůz tam dosáhl během pouhých pěti sekund rychlosti 112 kilometrů v hodině – to vše v uzavřené trubici, kde bylo téměř vakuum.

Tato rychlost se může zdát sice vysoká, ale jde o pouhou desetinu toho, jak rychle má jezdit Hyperloop v budoucnosti: měl by dosahovat rychlostí kolem 1200 kilometrů v hodině.

Samotná rychlost ale v tomto případě nebyla tak důležitá, šlo především o test všech prvků, které jsou pro provozování tohoto typu dopravy zásadní: pohonu, levitace, vakuových systémů i brzd. Právě tato kombinace je schopná odstranit z tunelu tření a vlak se v něm tedy může pohybovat prakticky bez odporu – výsledkem je, že s použitím minima energie může dosahovat obří rychlosti.

„Šlo nám o poskládání všech dílků,“ uvedl pro magazín Wired Josh Giegel, hlavní inženýr celého projektu. „Jde o první fázi testovacího programu.“ Společnost současně zveřejnila podobu vozu, který bude v trubici vozit cestující i náklad, až se bude jezdit „naostro“. Je vytvořený z hliníku a uhlíkových vláken, měří osm metrů a spíše než vlak připomíná menší autobus:

Vůz Hyperloop One
Zdroj: Hyperloop One


Celý projekt společnosti Hyperloop One se rychle posouvá vpřed. Teprve před rokem veřejně představila pohonný systém a testovací trubici. Ta má v průměru tři metry, na délku měří téměř 500 metrů.

Zatím ale ještě k použití v praxi chybí celá řada dalších klíčových částí, zejména vzduchový uzávěr, který umožní vozu přejíždět z oblastí s vakuem do těch bez nich. Řešení této otázky se však hodlají v Hyperloop One věnovat teprve poté, co pokoří další metu – rychlost 400 kilometrů za hodinu.

Hyperloop One chce tento systém provozovat ve Spojených arabských emirátech, proti ní stojí několik konkurenčních korporací – například Hyperloop Transportation Technologies, která plánuje trasy v Jižní Koreji a na Slovensku nebo Arrivo, již vede bývalý hlavní inženýr Hyperloop One. Samotný Elon Musk s těmito korporacemi nemá nic společného, jen koncept vymyslel a představil, nyní ho může využít kdokoliv.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...