Hyperloop poprvé otestoval celý systém. Výsledek: naprostý úspěch

Společnost Hyperloop One oznámila, že úspěšně otestovala všechny prvky svého revolučního dopravního systému. Nedošlo k žádnému problému, všechno probíhalo přesně tak, jak bylo naplánováno. Tým označil test za jednoznačný úspěch.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Hyperloop One oznámil úspěch 12. července, samotný test se odehrál už v květnu tohoto roku. Vědci však pečlivě analyzovali všechny výsledky a teprve nyní si troufli prohlásit, že všechno dopadlo tak, jak mělo.

Test se uskutečnil v Nevadě na speciálně zkonstruované trati. Magneticky levitující vůz tam dosáhl během pouhých pěti sekund rychlosti 112 kilometrů v hodině – to vše v uzavřené trubici, kde bylo téměř vakuum.

Tato rychlost se může zdát sice vysoká, ale jde o pouhou desetinu toho, jak rychle má jezdit Hyperloop v budoucnosti: měl by dosahovat rychlostí kolem 1200 kilometrů v hodině.

Samotná rychlost ale v tomto případě nebyla tak důležitá, šlo především o test všech prvků, které jsou pro provozování tohoto typu dopravy zásadní: pohonu, levitace, vakuových systémů i brzd. Právě tato kombinace je schopná odstranit z tunelu tření a vlak se v něm tedy může pohybovat prakticky bez odporu – výsledkem je, že s použitím minima energie může dosahovat obří rychlosti.

„Šlo nám o poskládání všech dílků,“ uvedl pro magazín Wired Josh Giegel, hlavní inženýr celého projektu. „Jde o první fázi testovacího programu.“ Společnost současně zveřejnila podobu vozu, který bude v trubici vozit cestující i náklad, až se bude jezdit „naostro“. Je vytvořený z hliníku a uhlíkových vláken, měří osm metrů a spíše než vlak připomíná menší autobus:

Vůz Hyperloop One
Zdroj: Hyperloop One


Celý projekt společnosti Hyperloop One se rychle posouvá vpřed. Teprve před rokem veřejně představila pohonný systém a testovací trubici. Ta má v průměru tři metry, na délku měří téměř 500 metrů.

Zatím ale ještě k použití v praxi chybí celá řada dalších klíčových částí, zejména vzduchový uzávěr, který umožní vozu přejíždět z oblastí s vakuem do těch bez nich. Řešení této otázky se však hodlají v Hyperloop One věnovat teprve poté, co pokoří další metu – rychlost 400 kilometrů za hodinu.

Hyperloop One chce tento systém provozovat ve Spojených arabských emirátech, proti ní stojí několik konkurenčních korporací – například Hyperloop Transportation Technologies, která plánuje trasy v Jižní Koreji a na Slovensku nebo Arrivo, již vede bývalý hlavní inženýr Hyperloop One. Samotný Elon Musk s těmito korporacemi nemá nic společného, jen koncept vymyslel a představil, nyní ho může využít kdokoliv.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.