Hyperloop poprvé otestoval celý systém. Výsledek: naprostý úspěch

Společnost Hyperloop One oznámila, že úspěšně otestovala všechny prvky svého revolučního dopravního systému. Nedošlo k žádnému problému, všechno probíhalo přesně tak, jak bylo naplánováno. Tým označil test za jednoznačný úspěch.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Hyperloop One oznámil úspěch 12. července, samotný test se odehrál už v květnu tohoto roku. Vědci však pečlivě analyzovali všechny výsledky a teprve nyní si troufli prohlásit, že všechno dopadlo tak, jak mělo.

Test se uskutečnil v Nevadě na speciálně zkonstruované trati. Magneticky levitující vůz tam dosáhl během pouhých pěti sekund rychlosti 112 kilometrů v hodině – to vše v uzavřené trubici, kde bylo téměř vakuum.

Tato rychlost se může zdát sice vysoká, ale jde o pouhou desetinu toho, jak rychle má jezdit Hyperloop v budoucnosti: měl by dosahovat rychlostí kolem 1200 kilometrů v hodině.

Samotná rychlost ale v tomto případě nebyla tak důležitá, šlo především o test všech prvků, které jsou pro provozování tohoto typu dopravy zásadní: pohonu, levitace, vakuových systémů i brzd. Právě tato kombinace je schopná odstranit z tunelu tření a vlak se v něm tedy může pohybovat prakticky bez odporu – výsledkem je, že s použitím minima energie může dosahovat obří rychlosti.

„Šlo nám o poskládání všech dílků,“ uvedl pro magazín Wired Josh Giegel, hlavní inženýr celého projektu. „Jde o první fázi testovacího programu.“ Společnost současně zveřejnila podobu vozu, který bude v trubici vozit cestující i náklad, až se bude jezdit „naostro“. Je vytvořený z hliníku a uhlíkových vláken, měří osm metrů a spíše než vlak připomíná menší autobus:

Vůz Hyperloop One
Zdroj: Hyperloop One


Celý projekt společnosti Hyperloop One se rychle posouvá vpřed. Teprve před rokem veřejně představila pohonný systém a testovací trubici. Ta má v průměru tři metry, na délku měří téměř 500 metrů.

Zatím ale ještě k použití v praxi chybí celá řada dalších klíčových částí, zejména vzduchový uzávěr, který umožní vozu přejíždět z oblastí s vakuem do těch bez nich. Řešení této otázky se však hodlají v Hyperloop One věnovat teprve poté, co pokoří další metu – rychlost 400 kilometrů za hodinu.

Hyperloop One chce tento systém provozovat ve Spojených arabských emirátech, proti ní stojí několik konkurenčních korporací – například Hyperloop Transportation Technologies, která plánuje trasy v Jižní Koreji a na Slovensku nebo Arrivo, již vede bývalý hlavní inženýr Hyperloop One. Samotný Elon Musk s těmito korporacemi nemá nic společného, jen koncept vymyslel a představil, nyní ho může využít kdokoliv.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 3 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 8 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 11 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.