Hyperloop poprvé otestoval celý systém. Výsledek: naprostý úspěch

Společnost Hyperloop One oznámila, že úspěšně otestovala všechny prvky svého revolučního dopravního systému. Nedošlo k žádnému problému, všechno probíhalo přesně tak, jak bylo naplánováno. Tým označil test za jednoznačný úspěch.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Hyperloop One oznámil úspěch 12. července, samotný test se odehrál už v květnu tohoto roku. Vědci však pečlivě analyzovali všechny výsledky a teprve nyní si troufli prohlásit, že všechno dopadlo tak, jak mělo.

Test se uskutečnil v Nevadě na speciálně zkonstruované trati. Magneticky levitující vůz tam dosáhl během pouhých pěti sekund rychlosti 112 kilometrů v hodině – to vše v uzavřené trubici, kde bylo téměř vakuum.

Tato rychlost se může zdát sice vysoká, ale jde o pouhou desetinu toho, jak rychle má jezdit Hyperloop v budoucnosti: měl by dosahovat rychlostí kolem 1200 kilometrů v hodině.

Samotná rychlost ale v tomto případě nebyla tak důležitá, šlo především o test všech prvků, které jsou pro provozování tohoto typu dopravy zásadní: pohonu, levitace, vakuových systémů i brzd. Právě tato kombinace je schopná odstranit z tunelu tření a vlak se v něm tedy může pohybovat prakticky bez odporu – výsledkem je, že s použitím minima energie může dosahovat obří rychlosti.

„Šlo nám o poskládání všech dílků,“ uvedl pro magazín Wired Josh Giegel, hlavní inženýr celého projektu. „Jde o první fázi testovacího programu.“ Společnost současně zveřejnila podobu vozu, který bude v trubici vozit cestující i náklad, až se bude jezdit „naostro“. Je vytvořený z hliníku a uhlíkových vláken, měří osm metrů a spíše než vlak připomíná menší autobus:

Vůz Hyperloop One
Zdroj: Hyperloop One


Celý projekt společnosti Hyperloop One se rychle posouvá vpřed. Teprve před rokem veřejně představila pohonný systém a testovací trubici. Ta má v průměru tři metry, na délku měří téměř 500 metrů.

Zatím ale ještě k použití v praxi chybí celá řada dalších klíčových částí, zejména vzduchový uzávěr, který umožní vozu přejíždět z oblastí s vakuem do těch bez nich. Řešení této otázky se však hodlají v Hyperloop One věnovat teprve poté, co pokoří další metu – rychlost 400 kilometrů za hodinu.

Hyperloop One chce tento systém provozovat ve Spojených arabských emirátech, proti ní stojí několik konkurenčních korporací – například Hyperloop Transportation Technologies, která plánuje trasy v Jižní Koreji a na Slovensku nebo Arrivo, již vede bývalý hlavní inženýr Hyperloop One. Samotný Elon Musk s těmito korporacemi nemá nic společného, jen koncept vymyslel a představil, nyní ho může využít kdokoliv.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...