Hyperloop poprvé otestoval celý systém. Výsledek: naprostý úspěch

Společnost Hyperloop One oznámila, že úspěšně otestovala všechny prvky svého revolučního dopravního systému. Nedošlo k žádnému problému, všechno probíhalo přesně tak, jak bylo naplánováno. Tým označil test za jednoznačný úspěch.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Hyperloop One oznámil úspěch 12. července, samotný test se odehrál už v květnu tohoto roku. Vědci však pečlivě analyzovali všechny výsledky a teprve nyní si troufli prohlásit, že všechno dopadlo tak, jak mělo.

Test se uskutečnil v Nevadě na speciálně zkonstruované trati. Magneticky levitující vůz tam dosáhl během pouhých pěti sekund rychlosti 112 kilometrů v hodině – to vše v uzavřené trubici, kde bylo téměř vakuum.

Tato rychlost se může zdát sice vysoká, ale jde o pouhou desetinu toho, jak rychle má jezdit Hyperloop v budoucnosti: měl by dosahovat rychlostí kolem 1200 kilometrů v hodině.

Samotná rychlost ale v tomto případě nebyla tak důležitá, šlo především o test všech prvků, které jsou pro provozování tohoto typu dopravy zásadní: pohonu, levitace, vakuových systémů i brzd. Právě tato kombinace je schopná odstranit z tunelu tření a vlak se v něm tedy může pohybovat prakticky bez odporu – výsledkem je, že s použitím minima energie může dosahovat obří rychlosti.

„Šlo nám o poskládání všech dílků,“ uvedl pro magazín Wired Josh Giegel, hlavní inženýr celého projektu. „Jde o první fázi testovacího programu.“ Společnost současně zveřejnila podobu vozu, který bude v trubici vozit cestující i náklad, až se bude jezdit „naostro“. Je vytvořený z hliníku a uhlíkových vláken, měří osm metrů a spíše než vlak připomíná menší autobus:

Vůz Hyperloop One
Zdroj: Hyperloop One


Celý projekt společnosti Hyperloop One se rychle posouvá vpřed. Teprve před rokem veřejně představila pohonný systém a testovací trubici. Ta má v průměru tři metry, na délku měří téměř 500 metrů.

Zatím ale ještě k použití v praxi chybí celá řada dalších klíčových částí, zejména vzduchový uzávěr, který umožní vozu přejíždět z oblastí s vakuem do těch bez nich. Řešení této otázky se však hodlají v Hyperloop One věnovat teprve poté, co pokoří další metu – rychlost 400 kilometrů za hodinu.

Hyperloop One chce tento systém provozovat ve Spojených arabských emirátech, proti ní stojí několik konkurenčních korporací – například Hyperloop Transportation Technologies, která plánuje trasy v Jižní Koreji a na Slovensku nebo Arrivo, již vede bývalý hlavní inženýr Hyperloop One. Samotný Elon Musk s těmito korporacemi nemá nic společného, jen koncept vymyslel a představil, nyní ho může využít kdokoliv.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
před 10 hhodinami

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
před 10 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
před 23 hhodinami

Slapové jevy by mohly pomoci předpovědět odlamování ledových ker, tvrdí vědci

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.
včera v 16:04

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
včera v 09:03

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
25. 7. 2025

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
25. 7. 2025
Načítání...