Huz, Kaler IV., Mizerik. Na mladé Čechy funguje výuka dějin vtipem

10 minut
Historie a ironie
Zdroj: ČT24

Ironie pomáhá při výuce dějin. Univerzita Karlova pořádá seminář, který ukazuje, jak se dá při výuce dějin použít humoru a ironie.

Ironie je podle historiků z Univerzity Karlovy skvělým pomocníkem ve výuce. Humor, popkultura a nadsázka se dají skvěle spojit s vysvětlováním mnohdy absurdních a dnes jen těžko pochopitelných událostí.

„Chceme využívat něco, co děti znají, a z toho vycházet pro výuku toho, co děti neznají,“ vysvětlují svůj záměr mladí historici, kteří za tímto nápadem stojí. Letos se koná už druhý ročník, cílem akce je nabídnout učitelům materiály, které by mohli používat při výuce, ale přitom by je to nikdy nenapadlo. Autoři projektu tak doporučují například:

Ve zkratce se jedná o to, promlouvat ke studentům jazykem, který dobře znají, kterému rozumí a jsou na něj zvyklí. Dnešní generace je oproti těm předcházejícím mnohem více obrazová – díky mobilním telefonům i internetu je mnohem více vnímavá vůči obrazovým podnětům než vůči psanému slovu.

Pokud se studentům informace nabídne touto formou, jsou schopni zapamatovat si ji mnohem lépe než klasické statě v učebnicích. Jako typický příklad uvádějí autoři konceptu český komiks Opráski sčeskí historie. Jedná se o vtipné historické situace, ale pochopení vtipu si vyžaduje znalost historického kontextu – aby vtip fungoval, musí student mít nějaké znalosti.

Příklady historických memů a facebookových stránek, které pomocí ironie něco říkají o dějinách:

„Můžu mluvit jen z naší zkušenosti, ale ta je pozitivní. Řada učitelů, kteří naše workshopy navštěvují, ať už jednorázově, nebo pravidelně, se ve své praxi snaží tato řešení využívat,“ vysvětluje Michal Kurz z Ústavu českých dějin FF UK. „Nesnažíme se nabízet nějaká hotová řešení nebo kuchařku, spíš konkrétní náměty nebo tipy materiálů.“

Na tento na první pohled odlehčenější podání dějin reagují pozitivně jak studenti, tak i vyučující. „Nefunguje tu ani žádná generační bariéra, jak jsme se obávali,“ říká Kurz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
14. 11. 2025

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
14. 11. 2025

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
14. 11. 2025
Načítání...