Huz, Kaler IV., Mizerik. Na mladé Čechy funguje výuka dějin vtipem

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ironie pomáhá při výuce dějin. Univerzita Karlova pořádá seminář, který ukazuje, jak se dá při výuce dějin použít humoru a ironie.

Ironie je podle historiků z Univerzity Karlovy skvělým pomocníkem ve výuce. Humor, popkultura a nadsázka se dají skvěle spojit s vysvětlováním mnohdy absurdních a dnes jen těžko pochopitelných událostí.

„Chceme využívat něco, co děti znají, a z toho vycházet pro výuku toho, co děti neznají,“ vysvětlují svůj záměr mladí historici, kteří za tímto nápadem stojí. Letos se koná už druhý ročník, cílem akce je nabídnout učitelům materiály, které by mohli používat při výuce, ale přitom by je to nikdy nenapadlo. Autoři projektu tak doporučují například:

Ve zkratce se jedná o to, promlouvat ke studentům jazykem, který dobře znají, kterému rozumí a jsou na něj zvyklí. Dnešní generace je oproti těm předcházejícím mnohem více obrazová – díky mobilním telefonům i internetu je mnohem více vnímavá vůči obrazovým podnětům než vůči psanému slovu.

Pokud se studentům informace nabídne touto formou, jsou schopni zapamatovat si ji mnohem lépe než klasické statě v učebnicích. Jako typický příklad uvádějí autoři konceptu český komiks Opráski sčeskí historie. Jedná se o vtipné historické situace, ale pochopení vtipu si vyžaduje znalost historického kontextu – aby vtip fungoval, musí student mít nějaké znalosti.

Příklady historických memů a facebookových stránek, které pomocí ironie něco říkají o dějinách:

„Můžu mluvit jen z naší zkušenosti, ale ta je pozitivní. Řada učitelů, kteří naše workshopy navštěvují, ať už jednorázově, nebo pravidelně, se ve své praxi snaží tato řešení využívat,“ vysvětluje Michal Kurz z Ústavu českých dějin FF UK. „Nesnažíme se nabízet nějaká hotová řešení nebo kuchařku, spíš konkrétní náměty nebo tipy materiálů.“

Na tento na první pohled odlehčenější podání dějin reagují pozitivně jak studenti, tak i vyučující. „Nefunguje tu ani žádná generační bariéra, jak jsme se obávali,“ říká Kurz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 7 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 9 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 12 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 16 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 17 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.