Zhruba polovina orné půdy na jižní Moravě je postižená či ohrožená erozí. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zemědělce přimět k tomu, aby jí čelili a hospodařili trvale udržitelným způsobem. Někteří už upravují osevní postupy a pracují s půdou tak, aby nedegradovala a udržela si produkční schopnost. Jihomoravští zemědělci navíc musejí hospodařit tak, aby půdě zůstala schopnost zadržet co nejvíce vody.
Hrozba jménem eroze: na Moravě je ohrožena už polovina půdy
Na jižní Moravě je velké množství svažitých polí, z nichž odnášejí půdu přívalové deště, ale také vítr či odtávající sníh. Jednou z možností, jak erozi zabránit, je uzpůsobení osevních postupů. „Máme půdy středně ohrožené erozí. Proto kolem polí, kde máme zasetou kukuřici, zasejeme 24 metrů široké pásy hustě seté plodiny, jako je pšenice či ječmen,“ řekl předseda Zemědělského družstva Olbramkostel na Znojemsku Zdeněk Rechtik. Doplnil, že je potřeba určit, jaké plodiny jsou na jaké pozemky vhodné.
Dalším opatřením je přidávání organické hmoty do půdy, což je nejčastěji hnůj z živočišné výroby. „Dochází tím ke zlepšování půdní struktury a lepšímu zadržení vody,“ vysvětlil Rechtik.
Lukáš Jurečka z družstva Pooslaví Nová Ves, které hospodaří v okolí Ivančic či Oslavan, uvedl, že osevní postupy a výběr vhodné plodiny konzultují s lidmi, kteří v regionu dlouhodobě žijí a mají zkušenosti. „Máme návrhy, kde by bylo dobré udělat přerušovací pásy, které vycházejí i z mapy erozní ohroženosti,“ uvedl Jurečka. Zatravněnými pásy lze rozdělit pozemek tam, kde například vhodně zachytí odtékající vodu a nedovolí jí odtéct z kopce s ještě větší silou.
Podle agronoma Michala Krause z akciové společnosti Rostěnice na Vyškovsku jsou protierozní opatření jednou z priorit firmy. „Máme představu, jak bychom mohli postupovat. Schází však nástroj, který by nám umožnil nastavit nejúčinnější a ekonomicky nejpřijatelnější technologii. To je úkol pro výzkum. Víme, že půda je nenahraditelný základní výrobní prostředek a je třeba ji chránit,“ řekl Kraus.
Eroze a sucho: kombinace dvou problémů
Jihomoravské zemědělce kromě eroze trápí i sucho. Nejsilněji je postihlo v roce 2012, lokálně ale i v dalších letech. „Vybíráme proto tolerantnější odrůdy, úplně jsme přestali set jarní ječmen. Také sejeme víceleté pícniny. Přemýšlíme o vysázení sadů či pěstování zeleniny, když se hovoří o rozšiřování závlah,“ uvedl Jurečka.
Podle Krause je v suchých oblastech základem minimalizace pracovních zásahů do půdy a porušení zhutnělé vrstvy podbrázdí po sklizni. „Tvrdá deska nedovolí vodě vsáknout se do hlubších vrstev půdy. Pokud se včas neporuší, zimní vláha na jaře odteče a pole rychle vyschne. Čím hlouběji se voda dostane, tím větší je zásoba a tím lépe překonávají rostliny období sucha od jara do sklizně,“ vysvětlil Kraus.
Vědci na základě modelů předpovídají, že se průměrná teplota bude zvyšovat, množství srážek za rok se však měnit nemá. Jen deště budou kratší a intenzivnější, tudíž bude důležité vodu uchovat v půdě pro dobu, kdy pršet nebude.