V Německu byly jako v první evropské zemi uvedeny před 60 lety, 1. června 1961, na trh první antikoncepční tabletky. Dlouhá staletí používaly ženy k zabránění početí různé přírodní prostředky, až začátkem 20. století se zrodila myšlenka hormonální antikoncepce. První takový výrobek Enovid byl po dlouhém testování uveden na trh v USA v květnu 1960. Už v roce 1966 užívalo ve světě hormonální antikoncepci deset milionů žen. Dnes je jich nejméně desetkrát více.
Hormonální antikoncepce přinesla světu sexuální revoluci. V Evropě se používá už 60 let
Za „otce“ hormonální antikoncepce bývá považován rakouský lékař Ludwig Haberlandt, který ve 20. letech minulého století prováděl za tímto účelem pokusy na králících. Svou práci popsal v knize Die hormonale Sterilisierung des weiblichen Organismus, kde prorocky napsal: „Praktické použití dočasné hormonální sterilizace u žen by nepochybně výrazně přispělo k ideálu lidské společnosti, který již o generaci dříve vyslovil Sigmund Freud (1898). Teoreticky by jedním z největších triumfů lidstva bylo povýšení rozmnožování na dobrovolný a záměrný akt.“
Za svůj výzkum byl ale společensky pronásledovaný, takže nakonec spáchal sebevraždu. Jeho vize se však naplnila – piluka opravdu přinesla revoluci v sexualitě.
Vývoj šel dopředu jen pomalu, ale po druhé světové válce se podařilo lékařům ve Spojených státech dosáhnout kýženého pokroku – výsledkem se stal první hormonální antikoncepční preparát Enovid, který byl v USA schválen k prodeji 11. května 1960.
- Už v historii se ženy snažily snížit svou plodnost. K tomuto účelu se používala například drcená granátová jablka či listy akácií, vymačkaný citron, hovězí žluč či dokonce krokodýlí trus. Nejstarší doklady o „antikoncepci“ pocházejí již ze starověkého Egypta.
U jeho zrodu stáli v polovině 50. let zdravotní sestra Margaret Sangerová, zakladatelka Americké ligy pro kontrolu porodnosti, a vědci Gregory Pincus, Min Chang a John Rock. V roce 1957 byla pilulka uvedena částečně na trh jako lék menstruačních poruch. Poté ale následovalo několik soudních sporů, v nichž si ženy stěžovaly na vedlejší účinky, způsobené vysokým obsahem estrogenu. Po jeho snížení byl nakonec Enovid americkou organizací pro kontrolu léčiv schválen jako antikoncepční přípravek.
Evropským průkopníkem se stal vlámský gynekolog Ferdinand Peeters, který pro německou firmu Schering vyvinul přípravek Anovlar. Ten se na trh dostal v červnu 1961 a na rozdíl od Enovidu obsahoval mnohem méně hormonu, takže měl i méně vedlejších účinků. Přesto Peetersovo jméno upadlo v zapomnění. „Otec vedl gynekologické oddělení přední katolické nemocnice, a proto nechtěl přitahovat pozornost,“ vysvětlil později nejstarší z jeho šesti potomků.
V bývalém Československu byl pak prvním takovým preparátem Antigest v roce 1965, který byl ale v počátcích předepisován pouze ženám se zdravotními problémy či s mnoha dětmi. Až do konce 80. let převládaly tuzemské preparáty (dále mimo jiné Neogest či Biogest), co do složení srovnatelné se západními přípravky. Dnes je už škála antikoncepčních prostředků nepřeberná.
Jak funguje hormonální antikoncepce
Princip antikoncepce je stejný už od Haberlandtových pokusů na králících. V těhotenství ženský organismus produkuje větší množství určitých hormonů. Právě na tomto principu je založena hormonální antikoncepce, která tyto hormony do těla dodává, čímž vysílá do mozku stejné signály jako těhotný organismus. Mozek tak zpětně působí na vaječníky a zastaví ovulaci, tedy uvolnění zralého vajíčka. Když se vajíčko neuvolní, nemůže ani dojít k jeho oplodnění spermií.
V současné době se vyrábí hormonální antikoncepce v mnoha podobách, všechny spojují dvě vlastnosti: existuje jen pro ženy a obsahuje syntetické hormony podobné pohlavním hormonům. Ženy mohou využívat hormonální antikoncepci například jako: tablety užívané ústně, podkožní implantáty, depotní injekce, náplasti, nitroděložní tělíska nebo vaginální kroužky.
Výhody a nevýhody
Podle průzkumu Fóra antikoncepce z roku 2019 užívá antikoncepci od lékaře, nejčastěji hormonální, v České republice 49 procent žen mezi 18 a 24 lety. Její spotřeba klesá už několik let o jednotky procent ročně.
Vrcholu v užívání a dodávkách na trh dosáhla ČR zřejmě v roce 2007, kdy bylo dodáno 3,5 milionu balení hormonální antikoncepce. V tomto roce antikoncepci užívalo 1,4 milionu žen. V posledních letech pak naopak roste počet dodávek takzvané nouzové antikoncepce, která se užívá po nechráněném pohlavním styku.
Hormonální antikoncepce byla spojována s řadou zdravotních problémů, ale v posledních letech podle odborníků již jednoznačně převažují výhody. Kromě značného snížení počtu potratů jde zejména o její příznivé zdravotní účinky, ať již je to odbourání premenstruačního syndromu či snížení rizika rakoviny dělohy, vaječníků a tlustého střeva. Rizika však stále existují zejména pro silné kuřačky nebo ženy s kardiovaskulárními nemocemi či chorobami jater.