Holčičce v Londýně transplantovali brzlík, jako první Češce

Transplantace brzlíku je výjimečný zákrok, který zatím čeští lékaři neovládají. Podíleli se však na přípravě. Operace holčičky se uskutečnila v Londýně.

Novorozené české holčičce v londýnské nemocnici transplantovali chybějící brzlík. Je prvním Čechem, který tuto operaci podstoupil. Má jí pomoci obnovit imunitní systém. Informovala o tom Fakultní nemocnice v Motole. 

  • Funkcí brzlíku je vývoj buněk imunitního systému, které jsou klíčové k obraně těla před infekčními onemocněními.
  • Je hlavním orgánem pro diferenciaci a funkční dozrávání T-lymfocytů. Stejně jako kostní dřeň je jedním z primárních lymfatických orgánů společně s červenou kostní dření.

Holčička se narodila bez brzlíku, což je extrémně vzácná porucha imunity. Lékaři ji diagnostikovali loni v březnu, o tři měsíce později jí v Great Ormond Street Hospital for Sick Children v Londýně transplantovali brzlík.

Podle Anny Šedivé z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, která je zároveň náměstkyní ředitele nemocnice pro vědu a výzkum a celý proces transplantace koordinovala, šlo o naprosto raritní, náročnou a úspěšnou mezinárodní spolupráci. Do přípravy se zapojili lékaři z osmi různých klinik motolské nemocnice.

Bez brzlíku?

Vrozené vady se u dívky začaly projevovat už krátce po narození. Lékaři jí ve věku jednoho týdne operovali vadu tlustého střeva, o dva týdny později podstoupila operaci srdce. Zjistili jí také zvýšenou funkci štítné žlázy a závažnou imunologickou poruchu, která způsobila absenci jednoho typu bílých krvinek, takzvaných T-lymfocytů.

Právě pro ně je zásadní brzlík, kde se buňky učí, jak se bránit infekcím, ale tolerovat vlastní buňky. „Ostatní mechanismy nestačí tento defekt obejít a infekce, hlavně virové a bakteriální, jsou nezvladatelné a vedou nakonec k úmrtí,“ vysvětlila Šedivá.

Od návratu do Česka lékaři dítě sledují, pravidelně dostává dávky léků posilujících imunitu. Vývoj imunitního systému dál sledují kromě Čechů i londýnští lékaři. „Dosavadní výsledky svědčí o úspěšnosti transplantace, neboť dochází k postupnému zvyšování počtu T-lymfocytů, které procházejí transplantovaným brzlíkem,“ dodala Šedivá.

Česko je v transplantacích velmocí

Přestože Česko patří v transplantacích ke světové špičce, brzlík se tu zatím neoperuje. Počet dárců byl loni při přepočtu na milion obyvatel šestý největší na světě. Celkem se transplantovalo 837 orgánů od 269 zemřelých dárců a 49 žijících. Na čekací listině je asi 1200 lidí, kolem tisíce ročně se obmění. Nejčastěji se transplantují ledviny a játra, ale lékaři mění také srdce, plíce, slinivku, tenké střevo či dělohu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...