Hlouběji ještě chobotnici nikdo neviděl. Vědci nafilmovali bizarní tvory tisíce metrů pod hladinou

Dvojice vědců pořídila videozáznamy hlavonožce na zatím nejhlubším místě oceánu – v temnotě 6957 metrů pod hladinou. Mořští biologové o tom informovali v odborném časopise Marine Biology.

Vědci spustili do hlubin Indického oceánu zařízení vybavené kamerami. Dosedlo na dno Jávského příkopu a sledovalo, co se děje v jeho okolí. Jeho výhodou je, že nenarušuje přirozený život v okolí, jen pasivně natáčí a monitoruje.

Biologové ho spustili v rámci tohoto výzkumu na dvě místa, nejprve do 5760 metrů, podruhé dokonce 6957 metrů. Během něj kamery zachytily mnoho specializovaných tvorů, kteří v této oblasti žijí. A mezi nimi byli i dva hlavonožci – chobotnice z čeledi Grimpoteuthis.

Tato bezobratlá zvířata sice žijí ve značných hloubkách, tak hluboko je ale zatím vědci ještě nepozorovali. Dosavadní rekordman byl pozorován v hloubce 5145 metrů pod hladinou před více než padesáti lety.

Chobotnice Grimpoteuthis jsou známé také pod přezdívkou Dumbo – vzhledem totiž připomínají slavného slona z animovaného filmu. Podle biologů musí tito hlavonožci disponovat mimořádnými vlastnostmi, aby výjimečné podmínky, které panují v tomto prostředí, dokázali přežít. Vědci je chtějí zkoumat podrobněji, tyto změny totiž musí být i na buněčné úrovni. Autoři studie také naznačují, že může jít o zatím neznámý druh chobotnice Grimpoteuthis, i to ale musí potvrdit další výzkum.

Tato studie byla součástí projektu Five Deeps Expedition financovaného podnikatelem a dobrodruhem Viktorem Vescovem. Jeho cílem je studovat nejhlubší části světových oceánů a hledat způsoby, jak chránit tvory, kteří tam žijí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 20 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 22 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...