Hlouběji ještě chobotnici nikdo neviděl. Vědci nafilmovali bizarní tvory tisíce metrů pod hladinou

Dvojice vědců pořídila videozáznamy hlavonožce na zatím nejhlubším místě oceánu – v temnotě 6957 metrů pod hladinou. Mořští biologové o tom informovali v odborném časopise Marine Biology.

Vědci spustili do hlubin Indického oceánu zařízení vybavené kamerami. Dosedlo na dno Jávského příkopu a sledovalo, co se děje v jeho okolí. Jeho výhodou je, že nenarušuje přirozený život v okolí, jen pasivně natáčí a monitoruje.

Biologové ho spustili v rámci tohoto výzkumu na dvě místa, nejprve do 5760 metrů, podruhé dokonce 6957 metrů. Během něj kamery zachytily mnoho specializovaných tvorů, kteří v této oblasti žijí. A mezi nimi byli i dva hlavonožci – chobotnice z čeledi Grimpoteuthis.

Tato bezobratlá zvířata sice žijí ve značných hloubkách, tak hluboko je ale zatím vědci ještě nepozorovali. Dosavadní rekordman byl pozorován v hloubce 5145 metrů pod hladinou před více než padesáti lety.

Chobotnice Grimpoteuthis jsou známé také pod přezdívkou Dumbo – vzhledem totiž připomínají slavného slona z animovaného filmu. Podle biologů musí tito hlavonožci disponovat mimořádnými vlastnostmi, aby výjimečné podmínky, které panují v tomto prostředí, dokázali přežít. Vědci je chtějí zkoumat podrobněji, tyto změny totiž musí být i na buněčné úrovni. Autoři studie také naznačují, že může jít o zatím neznámý druh chobotnice Grimpoteuthis, i to ale musí potvrdit další výzkum.

Tato studie byla součástí projektu Five Deeps Expedition financovaného podnikatelem a dobrodruhem Viktorem Vescovem. Jeho cílem je studovat nejhlubší části světových oceánů a hledat způsoby, jak chránit tvory, kteří tam žijí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 11 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled