Hlouběji ještě chobotnici nikdo neviděl. Vědci nafilmovali bizarní tvory tisíce metrů pod hladinou

Dvojice vědců pořídila videozáznamy hlavonožce na zatím nejhlubším místě oceánu – v temnotě 6957 metrů pod hladinou. Mořští biologové o tom informovali v odborném časopise Marine Biology.

Vědci spustili do hlubin Indického oceánu zařízení vybavené kamerami. Dosedlo na dno Jávského příkopu a sledovalo, co se děje v jeho okolí. Jeho výhodou je, že nenarušuje přirozený život v okolí, jen pasivně natáčí a monitoruje.

Biologové ho spustili v rámci tohoto výzkumu na dvě místa, nejprve do 5760 metrů, podruhé dokonce 6957 metrů. Během něj kamery zachytily mnoho specializovaných tvorů, kteří v této oblasti žijí. A mezi nimi byli i dva hlavonožci – chobotnice z čeledi Grimpoteuthis.

Tato bezobratlá zvířata sice žijí ve značných hloubkách, tak hluboko je ale zatím vědci ještě nepozorovali. Dosavadní rekordman byl pozorován v hloubce 5145 metrů pod hladinou před více než padesáti lety.

Chobotnice Grimpoteuthis jsou známé také pod přezdívkou Dumbo – vzhledem totiž připomínají slavného slona z animovaného filmu. Podle biologů musí tito hlavonožci disponovat mimořádnými vlastnostmi, aby výjimečné podmínky, které panují v tomto prostředí, dokázali přežít. Vědci je chtějí zkoumat podrobněji, tyto změny totiž musí být i na buněčné úrovni. Autoři studie také naznačují, že může jít o zatím neznámý druh chobotnice Grimpoteuthis, i to ale musí potvrdit další výzkum.

Tato studie byla součástí projektu Five Deeps Expedition financovaného podnikatelem a dobrodruhem Viktorem Vescovem. Jeho cílem je studovat nejhlubší části světových oceánů a hledat způsoby, jak chránit tvory, kteří tam žijí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 13 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...