Hledá se „Enormní Pippin“. Experti se snaží zachránit odrůdy jablek minulosti pro budoucnost

Nahrávám video

Jablka dnes mají jinou chuť a vzhled než v minulosti. A mnoho starých odrůd zmizelo úplně. Jen v Severní Americe jich v minulosti existovalo na 17 tisíc, v současnosti jich je o poznání méně. I proto na severozápadě Spojených států existuje organizace Lost Apple Project, která má za cíl hledat ztracené poklady ovocnářství a navrátit je do sadů.

Zástupci této organizace berou svou misi jako bojový úkol a detektivku v jednom. Do terénu vyráží po ztraceném ovoci pátrat dvojice složená z válečného veterána a bývalého agenta FBI – oba se po konci své profesní kariéry zaměřili na sběr ovoce.

„Snažíme se obnovit ty odrůdy jablek, které se v posledních sto letech ztratily nebo se považovaly za vyhynulé,“ poznamenal hledač jablek David Benscoter.

Příběh amerického jablka

Na konci devatenáctého století se na severozápad USA stěhovali noví osadníci, kteří tam vysazovali různé odrůdy stromů. Jejich rozmanitost jim měla pomoci při překonání dlouhé zimy. Jablka tak mohli sklízet od jara až do prvního sněhu. A právě po pozůstatcích starých sadů teď tito detektivové pátrají.

„Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo jen ve východním Washingtonu a na severu státu Idaho okolo 250 druhů jablek. Dnes nejméně 25 z nich vyhynulo,“ vysvětluje Benscoter.

Hledání zmizelého ovoce ale neprobíhá jen na stráních a loukách. Dvojice poctivě prochází staré účetní knihy, výstřižky z novin, mapy nebo záznamy trhovců. V dokumentech hledají, které odrůdy se v regionu v minulosti prodávaly. Své poznatky pak ještě porovnávají s pamětmi starých pěstitelů. Některé druhy pak najdou skoro náhodou.

O některých odrůdách se nevědělo přes jedno století – poslední záznamy se objevují třeba na některé ze zemědělských burz a pak už chybí; jako by daný druh úplně zmizel.

Minulost pomáhá budoucnosti

Experti z projektu na záchranu jablek sesbírané plody posílají na odborné pracoviště v Oregonu. Každá várka obsahuje základní údaje – velikost, stáří, barva. Odborníci jablka prozkoumají a určí jejich druh. Pokud je označí za některou ze ztracených odrůd, sběrači se vracejí na místo a strom naroubují.

„Nechci, aby zůstaly ztracené. Chci je dát zpět lidem, aby si mohli užít to samé, co naši předci,“ vysvětluje smysl práce jeden ze zakladatelů projektu E. J. Brandt.

Severní Amerika měla podle botaniků až sedmnáct tisíc různých odrůd jabloní, dnes jich zůstávají už jen čtyři tisíce. Právě hledání ztracených druhů by mělo opět vést k pestrosti jablečných sadů. Pěstování téměř zaniklých stromů sice není jednoduchá záležitost, ale má smysl: „Nikdy nevíte, co vám tato odrůda nabídne. Přežije určitou chorobu? Je dostatečně silná, aby přežila náročnou zimu?“ nastínila Joanie Cooperová, která se věnuje záchraně různých ovocných druhů.

Pro dvojici lovců se hledání jablek stalo novým posláním. Před sebou pořád mají kromě každodenní práce jeden sen – najít odrůdu, která je v historických záznamech k nalezení jen pod jménem Enormní Pippin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 4 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 20 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 21 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...