Hledá se „Enormní Pippin“. Experti se snaží zachránit odrůdy jablek minulosti pro budoucnost

7 minut
Stará jablka pomohou novým
Zdroj: ČT24

Jablka dnes mají jinou chuť a vzhled než v minulosti. A mnoho starých odrůd zmizelo úplně. Jen v Severní Americe jich v minulosti existovalo na 17 tisíc, v současnosti jich je o poznání méně. I proto na severozápadě Spojených států existuje organizace Lost Apple Project, která má za cíl hledat ztracené poklady ovocnářství a navrátit je do sadů.

Zástupci této organizace berou svou misi jako bojový úkol a detektivku v jednom. Do terénu vyráží po ztraceném ovoci pátrat dvojice složená z válečného veterána a bývalého agenta FBI – oba se po konci své profesní kariéry zaměřili na sběr ovoce.

„Snažíme se obnovit ty odrůdy jablek, které se v posledních sto letech ztratily nebo se považovaly za vyhynulé,“ poznamenal hledač jablek David Benscoter.

Příběh amerického jablka

Na konci devatenáctého století se na severozápad USA stěhovali noví osadníci, kteří tam vysazovali různé odrůdy stromů. Jejich rozmanitost jim měla pomoci při překonání dlouhé zimy. Jablka tak mohli sklízet od jara až do prvního sněhu. A právě po pozůstatcích starých sadů teď tito detektivové pátrají.

„Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo jen ve východním Washingtonu a na severu státu Idaho okolo 250 druhů jablek. Dnes nejméně 25 z nich vyhynulo,“ vysvětluje Benscoter.

Hledání zmizelého ovoce ale neprobíhá jen na stráních a loukách. Dvojice poctivě prochází staré účetní knihy, výstřižky z novin, mapy nebo záznamy trhovců. V dokumentech hledají, které odrůdy se v regionu v minulosti prodávaly. Své poznatky pak ještě porovnávají s pamětmi starých pěstitelů. Některé druhy pak najdou skoro náhodou.

O některých odrůdách se nevědělo přes jedno století – poslední záznamy se objevují třeba na některé ze zemědělských burz a pak už chybí; jako by daný druh úplně zmizel.

Minulost pomáhá budoucnosti

Experti z projektu na záchranu jablek sesbírané plody posílají na odborné pracoviště v Oregonu. Každá várka obsahuje základní údaje – velikost, stáří, barva. Odborníci jablka prozkoumají a určí jejich druh. Pokud je označí za některou ze ztracených odrůd, sběrači se vracejí na místo a strom naroubují.

„Nechci, aby zůstaly ztracené. Chci je dát zpět lidem, aby si mohli užít to samé, co naši předci,“ vysvětluje smysl práce jeden ze zakladatelů projektu E. J. Brandt.

Severní Amerika měla podle botaniků až sedmnáct tisíc různých odrůd jabloní, dnes jich zůstávají už jen čtyři tisíce. Právě hledání ztracených druhů by mělo opět vést k pestrosti jablečných sadů. Pěstování téměř zaniklých stromů sice není jednoduchá záležitost, ale má smysl: „Nikdy nevíte, co vám tato odrůda nabídne. Přežije určitou chorobu? Je dostatečně silná, aby přežila náročnou zimu?“ nastínila Joanie Cooperová, která se věnuje záchraně různých ovocných druhů.

Pro dvojici lovců se hledání jablek stalo novým posláním. Před sebou pořád mají kromě každodenní práce jeden sen – najít odrůdu, která je v historických záznamech k nalezení jen pod jménem Enormní Pippin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...