Hawkingovo kolečkové křeslo koupil zájemce v dražbě za 8,8 milionu korun

Kolečkové křeslo fyzika Stephena Hawkinga bylo vydraženi prostřednictvím on-line aukce za 296 750 liber (8,8 milionu korun) a strojopis jeho dizertační práce za 585 000 liber (17,4 milionu korun). Informovala o tom v pátek agentura aukční síň Christie's.

Peníze utržené z prodeje Hawkingova kolečkového křesla z 80. let poputují na konto jeho nadace a na výzkum neurodegenerativních onemocnění. Původně se odhadovalo, že cena křesla by mohla vystoupat na 15 tisíc liber (446 tisíc korun).

Strojopis fyzikovy dizertační práce Properties of Expanding Universes (Vlastnosti rozšiřujících se vesmírů), kterou obhájil v roce 1965 na univerzitě v Cambridgi, také několikanásobně překonala předdražební odhad.

Jde o jednu z pěti známých kopií tohoto kosmologického pojednání, které se před dvěma lety stalo hitem internetu – tehdy univerzita dizertaci zveřejnila v on-line archivu závěrečných prací, což k jejímu stažení využily miliony lidí.

Hawkingovi byla ve věku 22 let diagnostikována amyotrofická laterální skleróza, kvůli níž byl několik desítek let téměř zcela ochrnutý. Prvotní prognózy mu dávaly jen několik let života, ale nakonec zemřel letos ve věku 76 let.

Hawking dal světu novou fyziku

Vedle černých děr se zaměřil na vznik vesmíru či velký třesk. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

Dvaadvacet předmětů spojených s životem výjimečného vědce Christie's dražila v on-line aukci, kde se prodávaly i další položky spojené s velkými osobnostmi světové vědy, jako byli Isaac Newton, Albert Einstein či Charles Darwin. Dražba začala 31. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled