Hawkingovo kolečkové křeslo koupil zájemce v dražbě za 8,8 milionu korun

Kolečkové křeslo fyzika Stephena Hawkinga bylo vydraženi prostřednictvím on-line aukce za 296 750 liber (8,8 milionu korun) a strojopis jeho dizertační práce za 585 000 liber (17,4 milionu korun). Informovala o tom v pátek agentura aukční síň Christie's.

Peníze utržené z prodeje Hawkingova kolečkového křesla z 80. let poputují na konto jeho nadace a na výzkum neurodegenerativních onemocnění. Původně se odhadovalo, že cena křesla by mohla vystoupat na 15 tisíc liber (446 tisíc korun).

Strojopis fyzikovy dizertační práce Properties of Expanding Universes (Vlastnosti rozšiřujících se vesmírů), kterou obhájil v roce 1965 na univerzitě v Cambridgi, také několikanásobně překonala předdražební odhad.

Jde o jednu z pěti známých kopií tohoto kosmologického pojednání, které se před dvěma lety stalo hitem internetu – tehdy univerzita dizertaci zveřejnila v on-line archivu závěrečných prací, což k jejímu stažení využily miliony lidí.

Hawkingovi byla ve věku 22 let diagnostikována amyotrofická laterální skleróza, kvůli níž byl několik desítek let téměř zcela ochrnutý. Prvotní prognózy mu dávaly jen několik let života, ale nakonec zemřel letos ve věku 76 let.

Hawking dal světu novou fyziku

Vedle černých děr se zaměřil na vznik vesmíru či velký třesk. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

Dvaadvacet předmětů spojených s životem výjimečného vědce Christie's dražila v on-line aukci, kde se prodávaly i další položky spojené s velkými osobnostmi světové vědy, jako byli Isaac Newton, Albert Einstein či Charles Darwin. Dražba začala 31. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...