Finští vědci vyvinuli amarouny. Jedlý sliz napodobuje nutričními hodnotami jakoukoliv rostlinu

Technologické centrum VTT ve Finsku přišlo s metodou, která umožňuje vyrábět pokrm nápadně připomínající amarouny známé z českého seriálu Návštěvníci.

Vědci ve Finsku zkonstruovali nový typ domácího spotřebiče. Buněčnou kulturu jakékoli rostliny během týdne rozmnoží na porci poživatelné hmoty. Vzniklé buněčné želé sice nemá skoro žádnou chuť, zato má všechny vitaminy, antioxidanty a nutriční hodnoty původní rostliny.

Prototyp zařízení nazvaného CellPOD funguje takto: Z několika buněk zvolené rostliny – třeba jahody – během týdne vznikne zvláštní jedlá hmota. Technicky vzato je původní rostlinou. Finští vědci doufají, že by se podobný spotřebič mohl jednou stát běžnou výbavou domácností. Hodil by se třeba k výrobě čerstvých mixovaných nápojů.

Nahrávám video
CellPOD
Zdroj: ČT24

Niko Raty, designer CellPodu, popisuje, jaké jsou výhody jeho přístroje: „Můžete tam dát dvě různé buněčné kultury najednou. Ty přijdou sem a pak prostě přidáte vodu a během týdne získáte výborný čerstvý nápoj.“

Ačkoli má výsledný produkt všechny vitaminy, vědci přiznávají, že jeho chuť je zatím dost nevýrazná a musí na ní ještě zapracovat. Myšlenka rozmnožování buněk v inkubátoru přitom není nová. Vědci bioreaktory používají běžně. CellPOD je ale první zařízení určené pro domácí využití. Přístroj se navíc dá vytisknout na 3D tiskárně.

Lauri Reuter, biolog Technického výzkumného střediska VTT dodává, že cílem pochopitelně není nahradit pěstování plodin na polích. „Existuje ale řada specifických rostlin, které je složité udržitelně produkovat. Takže to, co zákazníkovi nabízíme, je možnost vypěstovat si čerstvé jídlo z exotických zdrojů jako třeba severský ostružiník moruška, který jinak není úplně dostupný.“

Finští vědci CellPod zatím stále vylepšují. Komerčně by se podle nich mohl prodávat do deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...