Finští vědci vyvinuli amarouny. Jedlý sliz napodobuje nutričními hodnotami jakoukoliv rostlinu

Technologické centrum VTT ve Finsku přišlo s metodou, která umožňuje vyrábět pokrm nápadně připomínající amarouny známé z českého seriálu Návštěvníci.

Vědci ve Finsku zkonstruovali nový typ domácího spotřebiče. Buněčnou kulturu jakékoli rostliny během týdne rozmnoží na porci poživatelné hmoty. Vzniklé buněčné želé sice nemá skoro žádnou chuť, zato má všechny vitaminy, antioxidanty a nutriční hodnoty původní rostliny.

Prototyp zařízení nazvaného CellPOD funguje takto: Z několika buněk zvolené rostliny – třeba jahody – během týdne vznikne zvláštní jedlá hmota. Technicky vzato je původní rostlinou. Finští vědci doufají, že by se podobný spotřebič mohl jednou stát běžnou výbavou domácností. Hodil by se třeba k výrobě čerstvých mixovaných nápojů.

2 minuty
CellPOD
Zdroj: ČT24

Niko Raty, designer CellPodu, popisuje, jaké jsou výhody jeho přístroje: „Můžete tam dát dvě různé buněčné kultury najednou. Ty přijdou sem a pak prostě přidáte vodu a během týdne získáte výborný čerstvý nápoj.“

Ačkoli má výsledný produkt všechny vitaminy, vědci přiznávají, že jeho chuť je zatím dost nevýrazná a musí na ní ještě zapracovat. Myšlenka rozmnožování buněk v inkubátoru přitom není nová. Vědci bioreaktory používají běžně. CellPOD je ale první zařízení určené pro domácí využití. Přístroj se navíc dá vytisknout na 3D tiskárně.

Lauri Reuter, biolog Technického výzkumného střediska VTT dodává, že cílem pochopitelně není nahradit pěstování plodin na polích. „Existuje ale řada specifických rostlin, které je složité udržitelně produkovat. Takže to, co zákazníkovi nabízíme, je možnost vypěstovat si čerstvé jídlo z exotických zdrojů jako třeba severský ostružiník moruška, který jinak není úplně dostupný.“

Finští vědci CellPod zatím stále vylepšují. Komerčně by se podle nich mohl prodávat do deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...