Finští vědci vyvinuli amarouny. Jedlý sliz napodobuje nutričními hodnotami jakoukoliv rostlinu

Technologické centrum VTT ve Finsku přišlo s metodou, která umožňuje vyrábět pokrm nápadně připomínající amarouny známé z českého seriálu Návštěvníci.

Vědci ve Finsku zkonstruovali nový typ domácího spotřebiče. Buněčnou kulturu jakékoli rostliny během týdne rozmnoží na porci poživatelné hmoty. Vzniklé buněčné želé sice nemá skoro žádnou chuť, zato má všechny vitaminy, antioxidanty a nutriční hodnoty původní rostliny.

Prototyp zařízení nazvaného CellPOD funguje takto: Z několika buněk zvolené rostliny – třeba jahody – během týdne vznikne zvláštní jedlá hmota. Technicky vzato je původní rostlinou. Finští vědci doufají, že by se podobný spotřebič mohl jednou stát běžnou výbavou domácností. Hodil by se třeba k výrobě čerstvých mixovaných nápojů.

2 minuty
CellPOD
Zdroj: ČT24

Niko Raty, designer CellPodu, popisuje, jaké jsou výhody jeho přístroje: „Můžete tam dát dvě různé buněčné kultury najednou. Ty přijdou sem a pak prostě přidáte vodu a během týdne získáte výborný čerstvý nápoj.“

Ačkoli má výsledný produkt všechny vitaminy, vědci přiznávají, že jeho chuť je zatím dost nevýrazná a musí na ní ještě zapracovat. Myšlenka rozmnožování buněk v inkubátoru přitom není nová. Vědci bioreaktory používají běžně. CellPOD je ale první zařízení určené pro domácí využití. Přístroj se navíc dá vytisknout na 3D tiskárně.

Lauri Reuter, biolog Technického výzkumného střediska VTT dodává, že cílem pochopitelně není nahradit pěstování plodin na polích. „Existuje ale řada specifických rostlin, které je složité udržitelně produkovat. Takže to, co zákazníkovi nabízíme, je možnost vypěstovat si čerstvé jídlo z exotických zdrojů jako třeba severský ostružiník moruška, který jinak není úplně dostupný.“

Finští vědci CellPod zatím stále vylepšují. Komerčně by se podle nich mohl prodávat do deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...