Finští vědci vyvinuli amarouny. Jedlý sliz napodobuje nutričními hodnotami jakoukoliv rostlinu

Technologické centrum VTT ve Finsku přišlo s metodou, která umožňuje vyrábět pokrm nápadně připomínající amarouny známé z českého seriálu Návštěvníci.

Vědci ve Finsku zkonstruovali nový typ domácího spotřebiče. Buněčnou kulturu jakékoli rostliny během týdne rozmnoží na porci poživatelné hmoty. Vzniklé buněčné želé sice nemá skoro žádnou chuť, zato má všechny vitaminy, antioxidanty a nutriční hodnoty původní rostliny.

Prototyp zařízení nazvaného CellPOD funguje takto: Z několika buněk zvolené rostliny – třeba jahody – během týdne vznikne zvláštní jedlá hmota. Technicky vzato je původní rostlinou. Finští vědci doufají, že by se podobný spotřebič mohl jednou stát běžnou výbavou domácností. Hodil by se třeba k výrobě čerstvých mixovaných nápojů.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Niko Raty, designer CellPodu, popisuje, jaké jsou výhody jeho přístroje: „Můžete tam dát dvě různé buněčné kultury najednou. Ty přijdou sem a pak prostě přidáte vodu a během týdne získáte výborný čerstvý nápoj.“

Ačkoli má výsledný produkt všechny vitaminy, vědci přiznávají, že jeho chuť je zatím dost nevýrazná a musí na ní ještě zapracovat. Myšlenka rozmnožování buněk v inkubátoru přitom není nová. Vědci bioreaktory používají běžně. CellPOD je ale první zařízení určené pro domácí využití. Přístroj se navíc dá vytisknout na 3D tiskárně.

Lauri Reuter, biolog Technického výzkumného střediska VTT dodává, že cílem pochopitelně není nahradit pěstování plodin na polích. „Existuje ale řada specifických rostlin, které je složité udržitelně produkovat. Takže to, co zákazníkovi nabízíme, je možnost vypěstovat si čerstvé jídlo z exotických zdrojů jako třeba severský ostružiník moruška, který jinak není úplně dostupný.“

Finští vědci CellPod zatím stále vylepšují. Komerčně by se podle nich mohl prodávat do deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 50 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...