Finští vědci vyvinuli amarouny. Jedlý sliz napodobuje nutričními hodnotami jakoukoliv rostlinu

Technologické centrum VTT ve Finsku přišlo s metodou, která umožňuje vyrábět pokrm nápadně připomínající amarouny známé z českého seriálu Návštěvníci.

Vědci ve Finsku zkonstruovali nový typ domácího spotřebiče. Buněčnou kulturu jakékoli rostliny během týdne rozmnoží na porci poživatelné hmoty. Vzniklé buněčné želé sice nemá skoro žádnou chuť, zato má všechny vitaminy, antioxidanty a nutriční hodnoty původní rostliny.

Prototyp zařízení nazvaného CellPOD funguje takto: Z několika buněk zvolené rostliny – třeba jahody – během týdne vznikne zvláštní jedlá hmota. Technicky vzato je původní rostlinou. Finští vědci doufají, že by se podobný spotřebič mohl jednou stát běžnou výbavou domácností. Hodil by se třeba k výrobě čerstvých mixovaných nápojů.

Nahrávám video
CellPOD
Zdroj: ČT24

Niko Raty, designer CellPodu, popisuje, jaké jsou výhody jeho přístroje: „Můžete tam dát dvě různé buněčné kultury najednou. Ty přijdou sem a pak prostě přidáte vodu a během týdne získáte výborný čerstvý nápoj.“

Ačkoli má výsledný produkt všechny vitaminy, vědci přiznávají, že jeho chuť je zatím dost nevýrazná a musí na ní ještě zapracovat. Myšlenka rozmnožování buněk v inkubátoru přitom není nová. Vědci bioreaktory používají běžně. CellPOD je ale první zařízení určené pro domácí využití. Přístroj se navíc dá vytisknout na 3D tiskárně.

Lauri Reuter, biolog Technického výzkumného střediska VTT dodává, že cílem pochopitelně není nahradit pěstování plodin na polích. „Existuje ale řada specifických rostlin, které je složité udržitelně produkovat. Takže to, co zákazníkovi nabízíme, je možnost vypěstovat si čerstvé jídlo z exotických zdrojů jako třeba severský ostružiník moruška, který jinak není úplně dostupný.“

Finští vědci CellPod zatím stále vylepšují. Komerčně by se podle nich mohl prodávat do deseti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...