Evropský navigační systém Galileo po týdenní poruše opět funguje

Poskytování satelitních navigačních služeb evropským systémem Galileo bylo obnoveno. Bez dalších podrobností o tom informovala mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková a agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze, obnovení poskytování služeb oznámila na svém webu. Systém nefungoval od minulého čtvrtka kvůli technickým problémům pozemské části.

Technický incident souvisel s aktualizací softwaru v kontrolním středisku Galileo, zejména pak částí zajišťující synchronizaci přesného času a systému generování navigačních zpráv.

Přesný čas je zásadním parametrem při určování polohy, respektive při určování vzdálenosti mezi přijímačem a jednotlivými družicemi. Pro určení polohy je potřeba znát i přesnou polohu družic a ta je obsažena v navigační zprávě, jejichž aktualizace se kvůli poruše nepodařilo na družice Galileo dostat.

  • Navigační systém Galileo je plánovaný evropský autonomní globální družicový polohový systém (GNSS), který by měl být nezávislou obdobou amerického systému Navstar GPS a ruského systému GLONASS. Jeho výstavbu zajišťují státy Evropské unie prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších institucí.
  • Projekt byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galileiho, který se mimo jiné zajímal i o problémy námořní navigace.
  • Systém má být tvořen 30 operačními družicemi (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně 23 222 kilometeů nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet.
  • Galileo umožní držiteli přijímače signálu určit jeho aktuální polohu s přesností lepší než jeden metr.

GSA na svých stránkách uvedla, že uživatelé systému už mohou zaznamenat známky oživení navigačních a časových služeb, ačkoli stále ještě mohou nastat určité výkyvy. Agentura nyní sestaví nezávislou vyšetřovací komisi, která má identifikovat hlavní příčiny problémů, aby se v budoucnu neopakovaly. GSA už dříve oznámila, že detailnější informace o incidentu zveřejní v pátek.

Příští rok by měl fungovat plný provoz

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky třiceti satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku.

Služby Galileo jsou od roku 2016 v takzvaném iniciačním (testovacím) provozu. Znamená to, že systém už je sice schopen poskytovat své služby, ale stále pokračuje jeho výstavba a konfigurace a posiluje se jeho robustnost. Plný provoz je plánován až po roce 2020.

První technický problém nastal minulý týden ve středu v podvečerních hodinách, kdy následovalo výrazné omezení služeb poskytovaných systémem. Tuto potíž se podařilo odstranit a systém fungoval normálně do 01:00 ve čtvrtek. Následně se však stal další incident, který se nyní řeší.

Uživatelé, respektive jednotlivé přijímače byly o výpadku informovány zvláštním alertem, tudíž od doby incidentu přijímače vědí, že se na signál Galilea nebylo možné spolehnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 7 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...