Evropský navigační systém Galileo po týdenní poruše opět funguje

Poskytování satelitních navigačních služeb evropským systémem Galileo bylo obnoveno. Bez dalších podrobností o tom informovala mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková a agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze, obnovení poskytování služeb oznámila na svém webu. Systém nefungoval od minulého čtvrtka kvůli technickým problémům pozemské části.

Technický incident souvisel s aktualizací softwaru v kontrolním středisku Galileo, zejména pak částí zajišťující synchronizaci přesného času a systému generování navigačních zpráv.

Přesný čas je zásadním parametrem při určování polohy, respektive při určování vzdálenosti mezi přijímačem a jednotlivými družicemi. Pro určení polohy je potřeba znát i přesnou polohu družic a ta je obsažena v navigační zprávě, jejichž aktualizace se kvůli poruše nepodařilo na družice Galileo dostat.

  • Navigační systém Galileo je plánovaný evropský autonomní globální družicový polohový systém (GNSS), který by měl být nezávislou obdobou amerického systému Navstar GPS a ruského systému GLONASS. Jeho výstavbu zajišťují státy Evropské unie prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších institucí.
  • Projekt byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galileiho, který se mimo jiné zajímal i o problémy námořní navigace.
  • Systém má být tvořen 30 operačními družicemi (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně 23 222 kilometeů nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet.
  • Galileo umožní držiteli přijímače signálu určit jeho aktuální polohu s přesností lepší než jeden metr.

GSA na svých stránkách uvedla, že uživatelé systému už mohou zaznamenat známky oživení navigačních a časových služeb, ačkoli stále ještě mohou nastat určité výkyvy. Agentura nyní sestaví nezávislou vyšetřovací komisi, která má identifikovat hlavní příčiny problémů, aby se v budoucnu neopakovaly. GSA už dříve oznámila, že detailnější informace o incidentu zveřejní v pátek.

Příští rok by měl fungovat plný provoz

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky třiceti satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku.

Služby Galileo jsou od roku 2016 v takzvaném iniciačním (testovacím) provozu. Znamená to, že systém už je sice schopen poskytovat své služby, ale stále pokračuje jeho výstavba a konfigurace a posiluje se jeho robustnost. Plný provoz je plánován až po roce 2020.

První technický problém nastal minulý týden ve středu v podvečerních hodinách, kdy následovalo výrazné omezení služeb poskytovaných systémem. Tuto potíž se podařilo odstranit a systém fungoval normálně do 01:00 ve čtvrtek. Následně se však stal další incident, který se nyní řeší.

Uživatelé, respektive jednotlivé přijímače byly o výpadku informovány zvláštním alertem, tudíž od doby incidentu přijímače vědí, že se na signál Galilea nebylo možné spolehnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 8 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 10 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 12 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 14 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled