Evropská kosmická agentura hledá prvního paraastronauta i další zájemce o cesty do kosmu

Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila otevření výběrového řízení na nové astronauty. Poslední podobný konkurz se uskutečnil před 11 lety. Vzhledem k programům, do kterých je agentura zapojena, se zřejmě noví astronauti podívají na Měsíc a možná dokonce na Mars. Do řízení se mohou hlásit od konce března do konce května občané členských států ESA včetně Čechů.

„Jsme zapojeni do programu Artemis, díky kterému se lidé vrátí na Měsíc,“ uvedl britský astronaut Timothy Peake. Podle něj je také možné, že letos vybraní adepti zanechají první evropskou stopu na Měsíci nebo dokonce první lidskou na Marsu.

Podle generálního ředitele ESA Jana Wörnera výběr zaručí „přenos vědomostí mezi stávajícími astronauty a těmi novými“. ESA chce vybrat čtyři až šest lidí a dalších 20 zařadí do zálohy. V současnosti v agentuře působí sedm astronautů, z nichž šest bylo vybráno při posledním konkurzu v letech 2008/2009.

Kdo může být kandidátem

Většina dosavadních astronautů byli vojenští piloti. To by však podle agentury nemělo odradit další potenciální kandidáty. Kromě fyzické zdatnosti od nich ESA žádá také magisterské vzdělání v přírodních vědách, medicíně nebo matematice, výbornou znalost angličtiny a dalšího jazyka a velkou psychickou odolnost. Vedení agentury by také rádo vidělo mezi astronauty více žen. V současnosti má ESA jedinou kosmonautku – Italku Samanthu Cristoforettiovou.

Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Zdroj: ESA

Nově chce ESA umožnit službu také lidem, kteří mají postižení dolních končetin, mají výrazně odlišnou délku nohou či jsou malého vzrůstu. „Protože věříme, že průzkum vesmíru je věcí společného úsilí, musíme rozšířit okruh talentů, na které se můžeme spolehnout, abychom mohli v naší práci pokračovat. Jedním z účinných způsobů, jak toho dosáhnout, je zapojit více nadaných lidí různého pohlaví, věku a původu, ale také lidí se zvláštními potřebami, lidí žijících s tělesným postižením,“ uvedli zástupci ESA na setkání s novináři.

„Právě teď jsme v bodě nula. Pro osoby se zdravotním postižením jsou dveře zavřené. S tímto pilotním projektem máme ambici otevřít tyto dveře a udělat skok, z nuly na jedničku,“ prohlásil šéf ESA Jan Wörner. „Pro nás jsou zásadní dva aspekty: mise by měla být stejně bezpečná a stejně užitečná jako jakákoli jiná mise jakéhokoli jiného profesionálního astronauta,“ prohlásil. „Víme, že v tomto úsilí je mnoho neznámých. V tuto chvíli také nevíme, zda dokážeme najít odpovědi na všechny otázky. Chce to však odvahu začít, udělat první krok, a to dnes děláme,“ doplnila ESA na svých stránkách. 

Do obdobného řízení se v roce 2008 přihlásilo přes 10 tisíc uchazečů. Do druhého ze šesti kol řízení jich tehdy prošlo 818. Délku celého výběru letos ESA odhadla na 18 měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...